Nedávná studie odhalila, že u pětiletých dětí, jejichž matky byly během těhotenství vystaveny viru COVID-19, dochází k 10% nárůstu případů opožděného kognitivního vývoje, který se týká především učení a paměti.
Tento výzkum provedl španělský Institut neurověd CSIC ve spolupráci s Univerzitou Miguela Hernándeze (UMH) v Elche. Byl publikován v časopise Cellular and Molecular Life Sciences v roce 2023 a byl podpořen mezinárodními studiemi, které tyto výsledky potvrdily u dětí, jimž je nyní kolem pěti let.
COVID & CHILD DEVELOPMENT
Yet another study has just been published showing the long-term impact of maternal COVID infection on child development.
At 24 months:
🔎 36% of infants exhibited cognitive delays
🔎 64% communication delays
🔎 57% motor delayshttps://t.co/VsfIAJRNSM pic.twitter.com/Dw0meG8i03— Cat in the Hat 🐈⬛ 🎩 🇬🇧 (@_CatintheHat) July 15, 2025
Dvacátý týden těhotenství je klíčový pro vývoj mozkové kůry, což je zásadní fáze pro budoucí procesy učení. Podle neurologa Salvadora Martineze může SARS-CoV-2 ovlivňovat tento proces interakcí s proteinem ACE2, receptorem, který umožňuje viru vstupovat do nezralých neuronů, které ještě nemají ochrannou hematoencefalickou bariéru.
Vliv viru na plod a paměť
Analýza mozků 20týdenních plodů darovaných po potratech v roce 2020 ukázala, že virus specificky ovlivňuje buňky v hipokampu, oblasti mozku zodpovědné za paměť. V případech vysokého virového zatížení, kdy byly matky hospitalizovány, bylo pozorováno zvýšené riziko změn ve vývoji mozku, které souvisí s poruchami, jako je autismus a poruchy pozornosti.
Nedávné epidemiologické studie doložily 10% nárůst kognitivních deficitů ve srovnání s dětmi narozenými před pandemií a po ní. Toto riziko se však snížilo u dětí narozených očkovaným matkám, což naznačuje, že očkování snižuje virovou zátěž, a tím i riziko kognitivních opoždění.
Tato zjištění podtrhují význam očkování během těhotenství pro ochranu vývoje mozku plodu. Zdůrazňují také potřebu pokračovat ve sledování těchto dětí, aby bylo možné posoudit dlouhodobý dopad na jejich kognitivní a sociální vývoj.
Základní informace o hlavním výzkumníkovi
Salvador Martínez, profesor anatomie a embryologie člověka na UMH, má za sebou vynikající akademickou a výzkumnou kariéru. Působil jako profesor na École Doctorale de l’Institut Pasteur v Paříži a vedl průkopnický výzkum v oblasti neurověd, včetně terapie amyotrofické laterální sklerózy (ALS) a využití buněk dětských zubů k léčbě vzácných onemocnění nervového systému.