Komplexní studie využívající údaje od téměř 27 milionů lidí poukázala na roli znečištění ovzduší při zvyšování rizika demence.
Podrobnosti byly zveřejněny v časopise The Lancet Planetary Health v článku vedeném vědci z univerzity v britské Cambridgi. Znečištění ovzduší bylo nedávno označeno za rizikový faktor demence a několik studií poukazuje na to, že za něj může řada znečišťujících látek. Síla důkazů a schopnost určit příčinný vliv se však různí, připomíná sdělení univerzity. V tomto novém výzkumu provedl tým z Cambridge systematický přehled a metaanalýzu stávající vědecké literatury, aby tento vztah dále prozkoumal.
Po analýze 51 studií bylo nakonec zařazeno 32 studií, z nichž téměř polovina pocházela ze Severní Ameriky, dále z Evropy, Asie a Oceánie, vysvětluje se v článku. Byla zjištěna pozitivní a „statisticky významná“ souvislost mezi třemi typy látek znečišťujících ovzduší a demencí. Jedním z nich jsou pevné částice o průměru 2,5 mikrometru nebo menším (PM2,5), což je znečišťující látka složená z částic tak malých, že mohou být vdechnuty hluboko do plic. Ty pocházejí z různých zdrojů, jako jsou emise z vozidel, elektráren, průmyslových procesů nebo stavebního prachu. Částice mohou zůstat v ovzduší po dlouhou dobu a urazit velkou vzdálenost od místa, kde vznikly.
Dalším je oxid dusičitý (NO2), jedna z hlavních znečišťujících látek vznikajících při spalování fosilních paliv. Vyskytuje se ve výfukových plynech vozidel, zejména dieselových, v průmyslových emisích a také v emisích z plynových sporáků a topidel. Vystavení vysokým koncentracím může dráždit dýchací systém, zhoršovat a způsobovat onemocnění, jako je astma, a snižovat funkci plic. Další analyzovanou znečišťující látkou jsou saze z výfukových plynů vozidel a spalování dřeva.
Podle výzkumníků by se na každých 10 mikrogramů na metr krychlový (μg/m³) částic PM2,5 zvýšilo relativní riziko demence o 17 %. Průměrná hodnota PM2,5 naměřená na silnicích v centru Londýna v roce 2023 byla 10 μg/m³. Na každých 10 μg/m³ NO2 se relativní riziko zvýšilo o 3 %. Průměrná hodnota této znečišťující látky na silnicích v centru Londýna v roce 2023 byla 33 μg/m³.
Na každý 1 μg/m³ sazí přítomných v částicích PM2,5 se relativní riziko zvýšilo o 13 %. V celé Velké Británii byly průměrné roční koncentrace sazí naměřené na vybraných místech na silnicích v roce 2023 v Londýně 0,93 μg/m³; v Birminghamu 1,51 μg/m³ a v Glasgow 0,65 μg/m³, uvádějí výzkumníci jako příklad.
„Naše práce poskytuje další důkazy na podporu pozorování, že dlouhodobá expozice znečištěnému venkovnímu ovzduší je rizikovým faktorem pro vznik demence u dříve zdravých dospělých osob,“ uzavírá Haneen Khreis.
Bylo navrženo několik mechanismů, které vysvětlují, jak může znečištěné ovzduší způsobit demenci, především zánět mozku a oxidační stres (chemický proces v těle, který může způsobit poškození buněk, proteinů a DNA). Jedním z omezení tohoto výzkumu je skutečnost, že většina lidí zahrnutých do studií byla bílé barvy kůže a žila v zemích s vysokými příjmy, přestože marginalizované skupiny bývají znečištění ovzduší vystaveny více.
Autoři připomínají, že demencemi, jako je Alzheimerova choroba, trpí podle odhadů více než 57,4 milionu lidí na celém světě, přičemž se očekává, že do roku 2050 se toto číslo téměř ztrojnásobí na 152,8 milionu případů. Dopad na jednotlivce, rodiny, pečovatele a celou společnost je obrovský. Znečištěné ovzduší navíc neovlivňuje pouze mozek, ale souvisí také s kardiovaskulárními a respiračními chorobami. Studie Světové zdravotnické organizace (WHO) uvádí, že znečištěné ovzduší má na svědomí přibližně 7 milionů předčasných úmrtí ročně a je hlavní příčinou chronických onemocnění, jako je rakovina plic a ischemická choroba srdeční.
Výzkum vztahu mezi znečištěním ovzduší a demencí je stále se rozvíjející oblastí. Další studie by mohly pomoci určit účinná opatření ke zmírnění dopadů a veřejné politiky ke snížení expozice těmto znečišťujícím látkám, zejména v hustě obydlených městských oblastech. Města začínají zavádět nízkoemisní zóny a podporují používání veřejné dopravy a elektrických vozidel, aby snížila znečištění ovzduší.
Řešení problému znečištění ovzduší má zásadní význam nejen pro životní prostředí, ale také pro veřejné zdraví. Snížení úrovně znečištění by mohlo mít významný dopad na prevenci demence a souvisejících onemocnění a zlepšit kvalitu života milionů lidí na celém světě.
