Dávná říční údolí, vyhloubená před necelými 3 miliardami let během rané amazonské epochy Marsu, rozřezávají svahy marťanské sopky Alba Mons.
Pro pochopení novější geologické a hydrologické historie Marsu použili tři vědci z Planetary Science Institute (PSI) nejnovější snímky s vysokým rozlišením a topografická data z Marsu spolu s hydrologickými modely k charakterizaci těchto říčních údolí v článku publikovaném v časopise Earth and Space Science.
„Svahy Alba Mons se skládají z lávových proudů a trubic, které představují jeho minulou erupční činnost a jsou rozčleněny protáhlými, klikatými údolími uspořádanými do charakteristických vzorů,“ uvedl David Crown, vedoucí vědecký pracovník PSI a spoluautor studie.
Tým vytvořil podrobné digitální mapy těchto říčních údolí a koreloval jejich četnost s různými sklony povrchu sopky. Alba Mons je široká a má plochý vrchol, takže na jejím vrcholu a jižních svazích je méně údolí. Nejintenzivnější fluviální členitost se soustřeďuje na severních a severozápadních svazích. Byly zde nalezeny dobře vyvinuté paralelní drenážní sítě a dendritické (nebo arborescentní) vzory, které naznačují periodické proudění tající vody, a také silné důkazy o rozsáhlé historii srážek.
„Stejně jako na většině Marsu zakrývá degradace povrchu důkazy o starobylých říčních systémech z raného amazonského období. Kombinací několika souborů dat jsme sledovali slabé signály, které zůstaly zachovány navzdory silným modifikacím a odhalily historii složitých klimatických cyklů vrytých do krajiny. Dalo by se říci, že údolí nelze skrýt,“ uvedl hlavní autor Stephen Scheidt, odborný pracovník PSI.
„Nedávno zveřejněný výzkum je výsledkem podrobného geologického mapování vrcholové oblasti a západního úbočí hory Alba, které dokumentuje její vulkanický vývoj a následnou tektonickou modifikaci,“ řekl Crown. „Geologické mapování rovněž vytvořilo komplexní databázi fluviálních údolí, která umožnila analýzu povrchové eroze Alba Mons.
Kromě toho tato studie poskytuje nové poznatky o minulém marťanském klimatu. Modely odvodňování a důkazy o srážkách naznačují, že Mars mohl mít v určitých obdobích své historie teplejší a vlhčí klima. To je v souladu s dalšími výzkumy, které nalezly důkazy o existenci kapalné vody v minulosti Marsu, což mohlo vytvořit příznivé podmínky pro mikrobiální život.
Objev těchto říčních údolí má rovněž význam pro budoucí mise na Mars. Pochopení hydrologické historie rudé planety je klíčové pro určení její minulé obyvatelnosti a pro plánování budoucího průzkumu. Mise, jako je například vozítko Perseverance agentury NASA, které v současné době zkoumá kráter Jezero, hledají důkazy o minulém životě na Marsu a tyto poznatky by jim mohly pomoci při výzkumu.
Studium starobylých říčních údolí v Alba Mons nám poskytuje nejen okno do geologické minulosti Marsu, ale také nám pomáhá lépe porozumět klimatickým a geologickým procesům, které formovaly tuto planetu. Tato zjištění podtrhují význam dalšího zkoumání Marsu za účelem odhalení tajemství jeho historie a jeho potenciálu pro život.