Odpovědné osoby však zároveň upozorňují, že je ještě příliš brzy a nejisté hovořit o vytvoření syntetických lidských bytostí.
Zatím jediné genomy kompletně napsané od nuly pocházejí z jednobuněčných organismů, které mají nanejvýš 16 chromozomů tvořených přibližně 12 miliony párů bází. Tento úspěch si vyžádal přibližně deset let práce. Toto úsilí položilo základy pro lepší pochopení složitosti větších genomů a poskytlo cenné nástroje pro biotechnologie a medicínu.
Pro srovnání, lidé mají obvykle více než 30 bilionů buněk se 46 chromozomy a 3 miliardami párů bází. Sekvencování kompletního lidského genomu je tedy velmi složité, a když k tomu připočteme rekonstrukci genetického materiálu našeho druhu od nuly, zdá se tento úkol v krátké době nemožný. Díky pokroku v technologii sekvenování a syntézy DNA je však tato myšlenka stále více uskutečnitelná. Pro projekt Syntetický lidský genom (SynHG) je to však otázka let. A ty už začaly.
Cílem prvního kroku je pomocí lidského genomu zapsat genetický kód enormně dlouhého jediného vlákna DNA na pouhém jednom z našich chromozomů, který představuje asi 2 % našeho celkového genomu. Tento modulární přístup umožňuje řešit složitost lidského genomu postupně, což snižuje riziko a zvyšuje přesnost syntézy. Celý obsah DNA bude před následnou konstrukcí v laboratoři digitálně navržen s využitím pokročilých bioinformatických technik, které zajistí přesnost a funkčnost syntetizované DNA.
Související článek
Podle vedoucích pracovníků SynHG, vědců z univerzit v Oxfordu, Kentu, Manchesteru, Cambridge a Imperial College London, by tento projekt mohl způsobit genetickou revoluci, zásadně změnit naše chápání lidské DNA a možná umožnit designové buněčné terapie a transplantace tkání odolných vůči virům. Tyto aplikace by mohly změnit léčbu genetických onemocnění a zlepšit odolnost vůči virovým infekcím. Cílem je vytvořit plně syntetický lidský chromozom během příštích pěti až deseti let, což by znamenalo milník v syntetické biologii.
„Schopnost syntetizovat velké genomy, včetně genomů lidských buněk, by mohla změnit naše chápání genomické biologie a zásadně změnit obzory biotechnologie a medicíny. Díky projektu SynHG vytváříme nástroje, které umožní uskutečnit syntézu velkých genomů“, uvádí ve svém prohlášení vedoucí projektu a molekulární biolog Jason Chin z Ellisonova technologického institutu a Oxfordu.
Pro odborníky je navzdory všem poznatkům získaným od kompletního sekvencování a přečtení lidského genomu v roce 2003 stále ještě mnoho práce, než se nám podaří sestavit kompletní lidský genom. Cílem tohoto projektu je nejen pokročit v základní vědě, ale také prozkoumat etické a sociální důsledky vytváření syntetických genomů.
Co se týče syntetických lidských chromozomů, je sice velmi nepravděpodobné, že by se současný projekt dostal tak daleko, „ale je možné, že se podaří vytvořit syntetické buňky, které bude možné pěstovat v laboratoři s vysokou účinností,“ říká Robin Lovell-Badge, odborný genetik z Institutu Francise Cricka, který se na studii nepodílel. Nebyl však předložen žádný návrh na vytvoření syntetických lidí. Nevíme, jak to udělat, a pravděpodobně by to bylo velmi nebezpečné. Vytváření složitých organismů ze syntetických genomů představuje značnou technickou a etickou výzvu.
Přestože podrobnosti nebyly zveřejněny, tým SynHG uvádí, že spolupracuje s odborníky z akademické sféry, občanské společnosti, průmyslu a politiky, aby prozkoumal etické, právní a sociální důsledky svého výzkumu. Mezioborová spolupráce má zásadní význam pro řešení obav týkajících se bezpečnosti, genetického soukromí a možných neetických aplikací této technologie.
Nejen takové projekty totiž inspirují společenské a etické debaty o možnostech a důsledcích složitých reprodukčních a zdravotních otázek, od práva na vytváření „designových“ dětí až po definici eugeniky. Mohou také změnit naši budoucnost jako druhu, a to z hlediska evolučního, medicínského i technologického. Syntetická biologie má potenciál nově definovat náš vztah k přírodě a biologii jako takové a otevřít nové hranice v oblasti personalizované medicíny a genetického inženýrství.