Covidová pandemie před několika lety bez nadsázky změnila celý svět. Ale i když by na tuto dobu většina lidí nejraději zapomněla, vědci to mají jinak a koronavirus je stále podrobně zkoumán. Výzkumníci z Masarykovy univerzity v Brně nyní přidali k našim znalostem o něm jednu podstatnou věc.
COVID-19 a jeho působení si spojujeme především s problémy dýchacích cest. A skutečně, dušnost, neschopnost popadnout dech nebo dokonce zjizvení plicní tkáně a plicní fibróza jsou vážnými komplikacemi. Kromě toho ale může mít covid i následky jiného typu. Neurologické dopady koronaviru mohou být stejně tak vážné a mohou zahrnovat např. poruchy paměti, deprese a úzkostné stavy nebo neschopnost soustředění.
O tom, že virus covidu se dokáže dostat do lidského mozku, není tedy příliš pochyb. Způsob průniku viru do mozku však zatím nebyl zcela přesně popsaný, vědci předpokládali, že jedna z cest vede přes čichový nerv a druhá přes krevně-mozkovou bariéru. Vědci z Brna nyní ale přišli s popisem třetí cesty, kterou se jim podařilo prokázat.
Podstata nového českého objevu
Co konkrétně tedy vědci z Anatomického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně objevili? Konkrétně jde o to, že virus může do mozku proniknout i přes tzv. hemato-likvorovou bariéru v části mozku, která se nazývá choroidální plexus. Právě zde vzniká mozkomíšní mok. O tomto místě se koneckonců mluví jako o „zadních vrátcích“, které některé patogeny dokážou využít. Mozek je jinak velmi dobře chráněný, zcela stoprocentní ale jeho obrana zkrátka není.
Vědci využili tzv. imunohistochemickou metodu k tomu, aby analyzovali vzorky z choroidálního plexu čtyřiadvaceti zemřelých lidí. Výsledkem je první přímý důkaz toho, že právě tudy může virus proniknout do mozku.
Neznamená to přitom, že by výše zmíněné způsoby nebyly možné, koronavirus to si zkrátka umí najít více cest. Význam objevu spočívá v tom, že jednak rozšiřuje naše znalosti o schopnostech covidu, který už lidstvo tolik potrápil, ale také může být základem pro výzkum způsobu toho, jak průniku zabránit. Také pro hledání léčby tzv. long-covidu může jít o důležitý krok.
Studie byla zveřejněna v lednu v odborném časopise Journal of Medical Virology a členové výzkumného týmu při její přípravě využili i své dřívější výzkumy. Právě na jejich základě zformulovali hypotézu, kterou následně experimentálně ověřili.