Ve vzdálené galaxii OJ 287 zaznamenali vědci teplotu deset bilionů stupňů Celsia – jednu z nejvyšších ve známém vesmíru. Díky teleskopu velikosti planety se podařilo odhalit nejen extrémní podmínky, ale i možnou přítomnost dvou superhmotných černých děr v těsném gravitačním objetí.
V srdci vzdálené galaxie OJ 287, vzdálené od Země přibližně 3,5 miliardy světelných let, byla zaznamenána jedna z nejvyšších teplot ve vesmíru, jaká byla kdy zjištěna. Analýza plazmového proudu vycházejícího z jejího jádra přinesla údaje, které se vymykají představivosti: deset bilionů stupňů Celsia.
Toto zjištění činí z tohoto bouřlivého vesmírného objektu přirozenou laboratoř pro studium nejextrémnějších jevů ve vesmíru. Taková pozorování umožňují vědcům odhalit tajemství dalších záhadných objektů, jako je například takzvaná Kosmická ruka objevená NASA, která rovněž testuje hranice fyziky.
Galaxie OJ 287 je blazar, typ aktivního galaktického jádra, které vysílá směrem k Zemi silné proudy záření. Tyto výtrysky vznikají v důsledku interakce částic urychlených na rychlosti blízké rychlosti světla v silných magnetických polích, které generují elektromagnetické záření v širokém rozsahu frekvencí. Blazary jsou pro astronomy obzvláště zajímavé, protože fungují jako kosmické majáky, které osvětlují velkorozměrové struktury vesmíru.
Tento objevný pohled byl ve skutečnosti umožněn díky dosud nejostřejšímu snímku tohoto koutu vesmíru. Mezinárodní tým astronomů pořídil fotografii s dosud nevídanými detaily, která odhaluje vnitřní strukturu tohoto blazaru, zvláště energetického a aktivního typu galaxie.
Groundbreaking image reveals black hole activity in distant galaxy OJ 287, offering insights into extreme environments near supermassive black holes #Astrophysics #PlasmaJets #Research https://t.co/Xk9iB20M6o
— InFacts News (@Infacts_ai) October 14, 2025
Na snímku je zejména jasně vidět ostře zakřivený plazmový proud, což je jev, který slouží jako definitivní vizuální důkaz teorie, která je na stole již několik let. Tento objev posiluje hypotézu, že v galaxii není jedna, ale dvě superhmotné černé díry uzamčené ve složitém gravitačním objetí, což je myšlenka, která díky tomuto pozorování získává na váze.
Teleskop o velikosti Země, který bude sledovat vesmírný tanec
Aby vědci dosáhli takového výkonu, museli použít revoluční pozorovací techniku. Spojili výkon vesmírného teleskopu RadioAstron s globální sítí 27 pozemních observatoří, čímž vlastně vytvořili virtuální teleskop o velikosti Země. Tento technický výkon umožnil dosáhnout mimořádného úhlového rozlišení a odhalit detaily, které dosud nebyly u tak vzdáleného objektu pozorovány. Tento druh technologické vynalézavosti má pro moderní vědu zásadní význam a používá se nejen ke studiu vesmíru, ale také k odhalování záhad mnohem blíže k domovu, například temného tajemství zemského jádra.
Použitá technika je známá jako interferometrie s velmi dlouhou základní linií (VLBI), která astronomům umožňuje kombinovat signály z několika teleskopů v různých částech světa a vytvořit tak obraz s mnohem vyšším rozlišením, než by bylo možné získat pomocí jediného teleskopu. Tato metoda měla zásadní význam pro nedávné objevy, jako je například první snímek černé díry v galaxii M87, který pořídil dalekohled Event Horizon Telescope.
Kromě toho data nejen potvrdila binární povahu OJ 287, ale také identifikovala novou rázovou vlnu v jejím proudu hmoty. Vědci spojují tento jev se silným vysokoenergetickým signálem gama záření, který byl detekován v roce 2017, a přidávají tak další dílek do složité skládačky jeho fungování. Díky tomuto průlomu je galaxie ideálním kandidátem pro studium slučování černých děr, kataklyzmatického procesu, který je zásadní pro pochopení vývoje vesmíru. Pochopení těchto masivních událostí je klíčové nejen pro pochopení toho, jak galaxie vznikají, ale také pro předpověď konečného osudu vesmíru, protože podle vědy má konec světa odhadované datum.
Nové možnosti pro výzkum
Podrobné pozorování tohoto bouřlivého kosmického tance proto otevírá nebývalý prostor pro analýzu vzniku nepolapitelných gravitačních vln, které předpověděl Einstein. Tyto vlny jsou poruchy ve struktuře časoprostoru způsobené masivními událostmi, jako je například splynutí černých děr.
Detekce gravitačních vln observatoří LIGO v roce 2015 potvrdila klíčovou předpověď Einsteinovy obecné teorie relativity a otevřela novou éru v astronomii. Tento výzkum tedy nejen potvrzuje potenciál těchto nových astronomických pozorovacích technik, ale také nás přibližuje k pochopení nejextrémnějších objektů, které obývají náš vesmír.