Dopad klimatických změn přesahuje meteorologické aspekty a zasahuje hluboko do geologie. Nejnovější výzkumy naznačují, že klíčovým faktorem těchto změn je zrychlené tání velkých mas ledu, což má přímý dopad na sopečnou činnost planety.
Nejnovější modely předpovídají, že ústup ledovců může znovu aktivovat subglaciální sopky, které byly po tisíciletí nečinné. Přestože nehrozí bezprostřední riziko rozsáhlých erupcí, zjištění poukazují na zvýšení pravděpodobnosti budoucích eruptivních epizod, což vyžaduje neustálé pozorování.
Melting Glaciers Could Reawaken Hundreds of Earth’s Volcanoeshttps://t.co/npWhIdCAqy pic.twitter.com/4f2Yjh6o4S
— Science Academy (@Academ18Academy) July 13, 2025
Tento proces se bude vyvíjet stovky nebo dokonce tisíce let, ale současná situace vyžaduje přípravu. Místa jako Antarktida, kde se pod ledem skrývá více než stovka sopek, jsou kvůli svému potenciálnímu vlivu předmětem zvláštní vědecké pozornosti.
Související článek
Když led ustoupí, Země se probudí
Tento jev osvětluje nedávná studie založená na historii patagonského ledového příkrovu. Tento ledový příkrov, který kdysi pokrýval jižní část Jižní Ameriky, byl využit k pochopení vztahu mezi ledem a vulkanickou činností.
Před více než 18 000 lety, kdy byl ledový příkrov na svém maximu, se magma hromadilo v hloubce 10 až 15 kilometrů. S oteplováním a táním se tlak na zemskou kůru snížil, což umožnilo expanzi magmatických plynů, která je klíčovým faktorem sopečných erupcí.
Vědci analyzovali vzorky ze šesti chilských sopek. Spící sopka Mocho-Choshuenco vykazovala dřívější aktivitu ovlivněnou postupem a ústupem patagonského ledu. Odhaduje se, že proces „shazování“ ledu trval 3 000 až 5 000 let a vyvolal explozivní erupce v regionu.
Jak Patagonie ztrácí led, některé oblasti se odrážejí pozoruhodně rychle. Tento jev se neomezuje pouze na Jižní Ameriku, podobné chování pozorovali i vědci na Islandu. Dynamika by se mohla opakovat v Antarktidě a dalších oblastech, jako je Severní Amerika, Nový Zéland a části Ruska.
Dr. Pablo Moreno-Yaeger, vulkanolog z University of Wisconsin-Madison, vysvětlil, že ledovce tlumí objem pod nimi ležících erupcí. I když magma neprorazí ledovou pokrývku, může ji roztavit zevnitř.
„S ústupem ledovců v důsledku klimatických změn naše zjištění naznačují, že tyto sopky vybuchují častěji a explozivněji.“
Hromadění skleníkových plynů z četných erupcí by mohlo přispět ke globálnímu oteplování. Tím by se vytvořila pozitivní zpětná vazba: tání aktivuje erupce, které zase zesilují oteplování a tání. Pochopení této dynamiky je zásadní pro předvídání geologických scénářů velkého rozsahu. Výsledky byly prezentovány na konferenci Goldschmidt 2025 v Praze.
Globální dopady a zmírňující opatření
Fenomén tání ledovců a jeho vztah k vulkanické činnosti má globální dopady. Například na Islandu vedl ústup ledovců ke zvýšené seismické a vulkanické aktivitě. V případě sopky Katla, jedné z nejaktivnějších sopek v zemi, bylo pozorováno zvýšení geotermální aktivity v důsledku zmenšování ledovce Mýrdalsjökull. Tento jev hrozí nejen sopečnými erupcemi, ale mohl by také ovlivnit stabilitu infrastruktury a místního ekosystému.
V reakci na tato rizika vědci vyvíjejí přesnější předpovědní modely, které umožňují předvídat změny sopečné činnosti. Tyto modely integrují data ze satelitů, seismických senzorů a geologických průzkumů, aby poskytly včasné varování a pomohly komunitám připravit se na možné přírodní katastrofy.
Kromě toho je pro řešení těchto výzev zásadní mezinárodní spolupráce. Iniciativy, jako je Mezinárodní projekt ledovců a sopek, se snaží spojit odborníky z celého světa, aby se podělili o znalosti a vyvinuli účinné strategie pro zmírnění následků. Tato spolupráce je nezbytná pro lepší pochopení vzájemně souvisejících geologických a klimatických procesů a pro provádění politik, které snižují dopady změny klimatu v nejzranitelnějších regionech.
Tání ledovců je nejen indikátorem změny klimatu, ale také potenciálním katalyzátorem vulkanické činnosti. Vzhledem k tomu, že se planeta nadále otepluje, je nezbytné, aby vědecká komunita a vlády spolupracovaly na monitorování těchto změn a ochraně ohrožených populací.