Průlomový objev zveřejněný v časopise ACS Journal of Medicinal Chemistry by mohl zásadně změnit přístup vědy k farmakologické léčbě deprese a dalších duševních onemocnění.
Vědcům se podařilo vytvořit pět chemických variant psilocinu, molekuly, která vzniká v těle při metabolismu psilocybinu, psychoaktivní látky přirozeně obsažené v tzv. halucinogenních houbách. Cíl je ambiciózní: zachovat terapeutický potenciál původní sloučeniny a zároveň minimalizovat halucinace, které dosud bránily jejímu lékařskému využití.
Četné duševní a neurologické poruchy přímo souvisejí s nerovnováhou v signalizaci serotoninu, neurotransmiteru nezbytného pro regulaci nálady, spánku a dalších mozkových funkcí. Deprese, různé úzkostné poruchy a neurodegenerativní onemocnění, jako je Alzheimerova choroba, mají tuto změnu ve svých biologických mechanismech společnou. Právě z tohoto důvodu přitahují psychedelické sloučeniny, jako je psilocybin, již léta pozornost vědecké komunity, protože působí přímo na mozkové obvody spojené se serotoninem.
Rychlé životní tempo a faktory, jako je nejistota zaměstnání, však zvýšily výskyt depresí natolik, že se stávají stále častějším rysem španělské populace. Tato skutečnost nutí vědce a odborníky hledat nové terapeutické nástroje s větší naléhavostí než kdykoli předtím.
Molekuly přepracované pro postupné uvolňování
Strategie výzkumného týmu se zaměřila na konkrétní cíl: dosáhnout toho, aby se sloučenina uvolňovala do mozku pomaleji a stabilněji. Vědci doufají, že zpomalením vstřebávání se jim podaří zmírnit intenzitu psychedelických zážitků, aniž by přitom obětovali působení na serotoninové receptory, které je prospěšné proti depresím a neurodegenerativním onemocněním.
V předběžných testech na myších nové molekuly ukázaly, že je možné zachovat biologickou aktivitu s halucinogenními účinky výrazně nižšími než u běžného farmaceutického psilocybinu. Z pěti vyvinutých variant se jedna vyznačovala zejména dobrou stabilitou během vstřebávání a zachováním neporušené schopnosti aktivovat mozkové receptory regulující náladu.
Terapie bez halucinací? Hypotéza, která nabývá na síle
Odborníci, kteří za studií stojí, zdůrazňují, že tato zjištění posilují myšlenku, která se ve vědecké komunitě stále více prosazuje: psychedelické účinky a aktivita na serotonergní systém spolu nemusí nutně souviset. Jinými slovy, vlastnosti, díky nimž je látka užitečná pro léčbu deprese, by nemusely být nutně doprovázeny halucinacemi, které tyto látky vyvolávají.
Pokud budoucí výzkum tuto hypotézu potvrdí, otevře to slibnou cestu k bezpečnějším a pacienty lépe snášeným lékům. Hlavní překážkou, která dosud bránila přenosu těchto látek do každodenní klinické praxe, byla právě intenzita jejich halucinogenních účinků, které u mnoha pacientů vyvolávají odmítavý postoj a komplikují jejich podávání v běžných lékařských zařízeních.
Autoři studie si uvědomují, že k tomu, aby se tyto modifikované molekuly staly skutečnými léčebnými prostředky, vede ještě dlouhá cesta, ale dosud získané výsledky otevírají výzkumnou cestu, která by mohla změnit přístup k depresi a dalším poruchám souvisejícím se serotoninem.