Projekt elektrického vedení ve východním Německu odhalil významný archeologický nález: několik pohřbů žen a malých dětí starých téměř 4 500 let. Tyto hroby, objevené během přípravných prací na stavbě elektrického vedení, nabízejí nečekaný pohled na život v pravěku.
Objevy se nacházejí nedaleko Krauschwitz, malé vesnice vzdálené asi 85,3 km severovýchodně od Drážďan. Místo je součástí několika lokalit, na které dohlíží Sasko-anhaltský zemský úřad pro památkovou péči a archeologii. Podél 169 kilometrů dlouhé trasy elektrické sítě SuedOstLink již archeologické týmy identifikovaly řadu starověkých pohřebišť, ale žádné nebylo takové jako toto.
Nalezené ostatky a hrobové výbavy poskytují odborníkům důležité údaje, které jim pomáhají lépe pochopit dynamiku třídních vztahů, pohlaví a rodičovství v pozdně neolitické společnosti známé jako kultura se šňůrovou keramikou. Jedná se o výzkum, který nově definuje naše chápání pravěkých komunit v Evropě.
Pokladnice kultury se šňůrovou keramikou
Mezi nejvýznačnější prvky patří pozůstatky kožených váčků, jejichž organická hmota v průběhu času zmizela, ale které si zachovaly složité vzory tvořené perforovanými psími zuby. Tyto ornamenty byly uchovávány v překrývajících se vzorech, které podle Popsciho evokují uspořádání tašek na střeše. Archeologové odhadují, že každá z těchto tašek měřila přibližně 30 x 20 centimetrů a obsahovala až 350 zubů, obvykle vytažených ze psů podobných dnešním malým münsterlandským.
Řemeslná zručnost potřebná k výrobě každého z těchto předmětů naznačuje, že jejich majitelkami byly elitní ženy v rámci svých komunit. Poloha těchto váčků vzhledem k pohřbeným tělům dále naznačuje, že byly nošeny přes přední část trupu, možná jako druh vesty nebo náprsní plát.
Týmy provádějící vykopávky projevily zvláštní zájem o tyto předměty, které ukazují nejen zručnost tehdejších řemeslníků, ale také společenský význam jejich majitelek. Takové nálezy poskytují jedinečný vhled do hierarchie a role žen v takové starověké společnosti.
Obřadní a praktické využití dětských nosítek
V několika případech archeologové objevili dětské kosti v ženských vacích i v jejich blízkosti. V jednom takovém pohřbu byl vak nalezen v hrobě ženy, která zemřela během těhotenství, což vedlo badatele k domněnce, že tyto dětské nosiče byly osobním, nedědičným majetkem. Tento detail poukazuje na intimní a vysoce relevantní spojení mezi matkou a předmětem.
Kromě toho byly některé hlavy a končetiny dětí nalezeny zabalené v textiliích v podobě šátků. Tyto balíčky obsahovaly ještě vyšívané zuby, obvykle stoličky, což může naznačovat ochrannou funkci kojenců. Dohromady tak vaky pravděpodobně plnily dvojí funkci: obřadní a praktickou pro ty, kteří je nosili.
Dohromady tyto nálezy naznačují jak nepříznivé životní podmínky té doby, tak péči a úctu, s jakou byli zemřelí uctíváni. Kromě vaků byly objeveny i starší pohřební mohyly patřící kultuře Baalberg, datované do období kolem roku 4000 př. n. l., tedy do neolitické chronologie.
Tyto stavby byly postaveny s lichoběžníkovými dřevěnými rámy a pokryty sprašemi, nánosy jemného prachu, které vznikly navátým prachem. Opakované využívání této oblasti jako místa odpočinku zesnulých vypovídá o dlouhodobém pocitu úcty a pospolitosti mezi dávnými obyvateli regionu. Tým 20 lidí bude na místě pracovat až do konce července, aby vykopal a zakonzervoval další artefakty, které budou prozkoumány a pravděpodobně vystaveny v muzeích.
Význam nálezů pro moderní archeologii
Tento objev nejen obohacuje naše znalosti o neolitických pohřebních praktikách, ale poskytuje také cenné informace o každodenním životě a sociálních strukturách této kultury. Kultura se šňůrovou keramikou, známá svou charakteristickou keramikou a kočovným způsobem života, je předmětem velkého zájmu archeologů, neboť představuje jednu z nejranějších indoevropských kultur v Evropě.
Nálezy, jako jsou tyto, jsou klíčové pro pochopení toho, jak pravěké komunity zacházely se smrtí a posmrtným životem a jak tyto praktiky odrážely jejich víru a hodnoty. Kromě toho nálezy osobních předmětů, jako jsou například vaky s psími zuby, naznačují, že i v tak vzdálených dobách existoval smysl pro osobní identitu a společenské postavení.
Tyto nálezy nejen osvětlují specifické aspekty života v pozdním neolitu, ale také vyvolávají nové otázky o vývoji kulturních a sociálních praktik v evropském pravěku. Jak budou archeologové pokračovat v odkrývání a analýze těchto artefaktů, je pravděpodobné, že budou odhaleny další fascinující podrobnosti o této starověké civilizaci.