Arktida, oblast zahalená tajemstvím a známá svým drsným klimatem, byla dlouho považována za jednu z posledních nedotčených hranic na Zemi. Se zrychlující se změnou klimatu však Arktida odhaluje tajemství, která by mohla změnit naše chápání jejího potenciálu. Nedávné objevy odhalily nejen zásoby železa, ropy a zemního plynu, ale také něco nečekaně zářivého pod ledem.
Objev byl učiněn během společné expedice švédských a norských vědců poblíž hranice mezi švédskou Kirunou a norským Kirkenesem. Původně odmítnutá závada senzoru se ukázala být koncentrovaným ložiskem minerálů, které bylo zjištěno pod věčně zmrzlou půdou. Toto ložisko je bohaté na fosfor, prvky vzácných zemin a výjimečně čistou formu železné rudy, které jsou klíčové pro celosvětový přechod k udržitelné energii.
Tento objev je připraven významně ovlivnit projekty ekologického přechodu, které vedou švédská státní těžební společnost LKAB a těžební společnost Grangex usilující o znovuotevření dolu Kirkenes. Tyto společnosti se zaměřují na těžbu strategických kovů a výrobu bezuhlíkové oceli, což jsou základní součásti udržitelné budoucnosti.
Související článek
„Tato ruda je velmi unikátní a nezbytná pro ekologický přechod evropského ocelářského průmyslu,“ zdůraznil Christer Lindquist, generální ředitel společnosti Grangex.
Nová kapitola v oblasti čisté energie
Kromě geologického významu má tento objev potenciál nově definovat dodavatelský řetězec čisté energie a snížit závislost Evropy na nestabilních trzích, jako je Čína a Rusko, pokud jde o kritické nerostné suroviny. Prvky vzácných zemin, jako je neodym a lanthan, jsou spolu s fosforem nezbytné pro výrobu větrných turbín, baterií, polovodičů a hnojiv.
Tyto materiály jsou základem technologií, jako jsou elektromobily, solární panely a přesné zemědělství. V současné době Čína dominuje celosvětové rafinaci vzácných zemin a ovládá přibližně 90 % trhu. „Zářivé srdce“ Arktidy, jak ji někteří vědci nazvali, by se mohlo stát základním kamenem evropské technologické nezávislosti a potenciálně změnit globální geopolitickou krajinu.
Přírodní poklad
Objev tohoto zářícího ložiska pod arktickým ledem je více než vědecká kuriozita; představuje významnou příležitost. Vzhledem k tomu, že svět hledá nové zdroje čisté energie a geopolitické nezávislosti, mohly by se tyto nerosty stát novým zeleným zlatem 21. století. Frida Wallnorová, politická redaktorka deníku Dagens Industry, zdůraznila:
„Změnu klimatu můžeme pocítit tady a teď. Zbožná přání však klima nezachrání. Naopak, potřebujeme realistický pohled na to, jak dlouho trvá restrukturalizace složitých podniků.“
Nyní je čas pokročit s dobře strukturovanými, riziky řízenými projekty, jako je inverzní turbína vyvinutá v rámci norského projektu, který zpochybňuje konvenční normy v oblasti větrné energie.