Od chvíle, kdy jsme před několika desítkami let začali pozorněji pozorovat oblohu, vyvstala otázka: Jak vznikl vesmír?
I díky stále výkonnějším teleskopům a nejmodernějším vesmírným misím jsme dosáhli významného pokroku, ale stále se snažíme pochopit, jak vše vzniklo v prvních okamžicích po velkém třesku. Stále nemáme všechny odpovědi, ale nedávný objev NASA by mohl nově definovat vše, co víme o raném vesmíru, a možná budeme muset dokonce přepsat teorie o tom, jak galaxie vznikly.
Jsme blíže velkému třesku?
Zdá se, že v dnešní době je snadné zjistit nové věci o vesmíru. Ale nebylo tomu tak vždy. Dlouhou dobu jsme prostě nemohli vidět nic víc než jen základy. Bylo to, jako bychom se snažili pochopit skládačku, která má jen tři dílky. Velký průlom přišel s Hubbleovým vesmírným dalekohledem, který zcela změnil pravidla hry. Skutečným zlomem však bylo až vypuštění vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) v roce 2022. Od té chvíle jsme zahájili novou etapu zkoumání hlubokého vesmíru. Doslova jsme viděli dál než kdykoli předtím.
The James Webb Space Telescope has done it again, discovering the "mother of all early galaxies," a record-breaking distant object that existed just 280 billion years after the Big Bang. https://t.co/wn2rsXT29H
— SPACE.com (@SPACEdotcom) May 30, 2025
Související článek
JWST má bezkonkurenční citlivost v infračerveném spektru a obří 6,5metrové zrcadlo, které mu umožňuje pozorovat objekty, jež existovaly v prvních milionech let vesmíru. Tato schopnost nám umožňuje nejen vidět dále, ale také s větší jasností a hloubkou než jakýkoli předchozí teleskop.
Díky všem těmto novým technologiím začaly objevy vznikat neuvěřitelnou rychlostí. Pro představu, za necelé tři roky provozu už James Webb překonal několik rekordů, včetně nalezení nejstarších galaxií, které jsme kdy byli schopni detekovat. A i když bylo objeveno tolik působivých objevů, nikdo nebyl připraven na to, co přišlo potom.
280 milionů let po velkém třesku
V květnu letošního roku NASA zveřejnila jednu z těch zpráv, ze kterých vám až oči přecházejí: objevila galaxii MoM-z14, která existovala pouhých 280 milionů let po velkém třesku. Ano, mluvíme o raných kapitolách vesmíru: to představuje pouhá 2 % jeho celé historie.
Název „MoM“ znamená Matka všech raných galaxií. To, co vědcům vyrazilo dech, byl červený posuv z = 14,44, který je prostě největší, jaký byl kdy zaznamenán. Jinými slovy, jedná se o nejvzdálenější, tedy nejstarší galaxii, kterou kdy lidstvo mohlo pozorovat.
Z její struktury a jasnosti je patrné, že proces vzniku byl mnohem rychlejší, než se dosud předpokládalo. Tento objev zpochybňuje dosavadní modely vzniku galaxií a naznačuje, že galaxie mohly vzniknout mnohem dříve, než se dosud předpokládalo.
Co se mění?
Objev MoM-z14 nutí vědu přehodnotit celý příběh o vzniku prvních galaxií. Donedávna převládající teorie předpokládala, že velké a jasné galaxie vznikaly stovky milionů let. Nyní však vidíme, že k tomuto procesu mohlo dojít mnohem dříve, možná dokonce dříve než 200 milionů let po velkém třesku.
Je tu ještě jedna otázka: mohl se vesmír uspořádat rychleji, než jsme si představovali? Nebo mohly být modely, které jsme dosud používali, od počátku chybné? Jedno je jisté: Tento objev otevírá novou kapitolu. Jako by to nestačilo, NASA také identifikovala „superbouři“ ve vzdálené galaxii, což naznačuje, že příliv objevů teprve začíná.
Důsledky těchto zjištění jsou hluboké. Mohly by vést k novému pochopení vývoje vesmíru a dokonce ovlivnit naše chápání základní fyziky. Jak budou vědci pokračovat v analýze dat z JWST, můžeme očekávat další převratné objevy, které dále osvětlí záhady našeho vesmíru.