Jaderná zima je teoretický koncept, který popisuje ničivý klimatický scénář následující po rozsáhlé jaderné válce. V tomto scénáři by kouř a saze z ohnivých bouří blokovaly sluneční světlo, což by vedlo k drastickému poklesu globálních teplot. Tento jev by mohl vést k zániku většiny světového zemědělství, což by vážně ovlivnilo kapacitu produkce potravin a způsobilo rozsáhlý hladomor.
Jaderná zima by mohla trvat déle než deset let, což by vedlo k rozsáhlému hladomoru těch, kteří by devastaci způsobenou výbuchy přežili. Tým z Pennsylvánské státní univerzity pod vedením Yuninga Shi přesně namodeloval, jak by různé scénáře jaderné zimy mohly ovlivnit celosvětovou produkci kukuřice, nejrozšířenější obiloviny na světě.
Shiův tým použil model agroekosystému Cycles, aby předpověděl, jak by následky jaderné války ovlivnily plodiny. Důsledky, o nichž se píše ve studii v časopise Environmental Research Letters, ukazují, že taková událost by mohla zničit světovou úrodu kukuřice a snížit výnosy až o 87 % v důsledku blokování slunečního světla a zvýšeného UV-B záření.
The devastation of nuclear blasts could be followed by over a decade of nuclear winter, bringing widespread famine to survivors. https://t.co/JPTq7v9WR2 pic.twitter.com/uqdZaBnISj
— Interesting Engineering (@IntEngineering) July 25, 2025
Související článek
Autoři poznamenávají, že míra poklesu úrody kukuřice by se lišila v závislosti na rozsahu konfliktu. Regionální jaderná válka, která by do atmosféry vypustila asi 5,5 milionu tun sazí, by mohla snížit roční světovou produkci kukuřice o 7 %. Celosvětová válka, která by do atmosféry vypustila 165 milionů tun sazí, by mohla způsobit pokles roční produkce kukuřice o 80 %.
Šest scénářů jaderné války
Studie simulovala celkem šest scénářů jaderné války s různým množstvím sazí. Vzhledem ke globálnímu významu této plodiny se autoři rozhodli modelovat kolaps kukuřice v případě jaderné zimy, aby reprezentovali očekávaný osud zemědělství obecně.
Shi poznamenal, že 80% pokles celosvětové produkce plodin by měl katastrofální následky, které by vedly k rozsáhlé globální potravinové krizi. Dokonce i 7% pokles celosvětové produkce plodin by měl vážný dopad na globální potravinový systém a ekonomiku, což by pravděpodobně vedlo k nárůstu nedostatku potravin a hladu.
„Simulovali jsme produkci kukuřice v 38 572 lokalitách podle šesti scénářů jaderné války s narůstající závažností, přičemž množství sazí se pohybovalo od 5 do 165 tun,“ vysvětlil Shi ve svém prohlášení. „Tato studie rozšiřuje naše znalosti o globální odolnosti zemědělství a adaptaci na katastrofické klimatické šoky.”
Kromě toho, že studie zvažovala účinky obrovského množství sazí v atmosféře, modelovala také zvýšené UV-B záření (druh ultrafialového záření, které může způsobit poškození DNA, oxidační stres a snížení fotosyntézy u rostlin), které by se dostalo na zemský povrch v případě jaderné zimy, což by mohlo dále omezit zemědělství.
Shi uvedl, že se jedná o první studii, která odhaduje rozsah poškození zemědělství UV-B zářením po jaderných explozích, které by dosáhlo vrcholu šest až osm let po globální válce. To by mohlo dále snížit produkci kukuřice o 7 %, což by v nejhorším případě vedlo k celkovému poklesu produkce kukuřice o 87 %. Ozon ve vysokých koncentracích v zemské atmosféře účinně pohlcuje většinu UV záření, které planeta dostává ze Slunce, ale jaderná válka by tuto schopnost narušila.
Odrůdy plodin nás mohou zachránit
„Výbuch a ohnivá koule atomového výbuchu produkují ve stratosféře oxidy dusíku,“ dodává Shi. Přítomnost oxidů dusíku a zahřívání absorbujících sazí by mohly rychle zničit ozon, což by zvýšilo úroveň UV-B záření na povrchu Země. To by poškodilo rostlinnou tkáň a dále omezilo celosvětovou produkci potravin.
Zatímco předpovědi poukazují na potenciálně katastrofální pokles produkce v současnosti pěstovaných odrůd kukuřice, studie dochází k závěru, že přechod na odrůdy plodin, které mohou růst v chladnějších podmínkách s kratšími vegetačními obdobími, by mohl zvýšit celosvětovou zemědělskou produkci o 10 % ve srovnání s nepřizpůsobením se. Závažným problémem by se však mohla stát dostupnost osiva těchto plodin.
Navrhovaným řešením je připravit před případnou jadernou katastrofou „sady pro odolnost zemědělství“ s osivem odrůd plodin, které mohou růst v chladnějších podmínkách, s kratšími vegetačními obdobími a přežít nižší teploty, specifickými pro daný region a klima.
„Tyto sady by pomohly udržet produkci potravin během nestabilních let po jaderné válce, zatímco by se dodavatelské řetězce a infrastruktura obnovovaly,“ dodává Armen Kemanian, spoluautor studie.
Pokud chceme přežít, musíme být připraveni i na nemyslitelné následky. Uvědomme si, že ke katastrofám tohoto druhu může dojít nejen v důsledku jaderné války, ale také například v důsledku silných sopečných erupcí. Někdo by si mohl myslet, že studie tohoto druhu jsou pouze introspektivní, ale nutí nás pochopit křehkost biosféry: souhrn všeho živého a to, jak se vzájemně ovlivňují a jak působí na životní prostředí.