Věda a technologie učinily významný krok kupředu v digitální rekonstrukci čtyř vyhynulých druhů hominidů, což je snaha, která předchází vydání přelomového pětidílného dokumentárního seriálu s názvem Člověk. Tato vyobrazení nejenže nabízejí jasnější pohled na to, jací byli naši předkové, ale také zpochybňují dřívější umělecké představy, které v mnoha případech vycházely spíše z předpokladů než z vědeckých údajů.
Seriál vzniká pod odborným vedením paleoantropoložky Elly Al-Shamahi, která v průběhu jednotlivých epizod zkoumá evoluční historii lidstva za posledních 300 000 let. Pořad podrobně popisuje, jak se Homo sapiens stal dominantním druhem na planetě, a analyzuje klíčové faktory, které tento přechod umožnily, jako je rozvoj jazyka, sociální spolupráce a schopnost přizpůsobit se různým prostředím.
Seriál poukazuje na období v historii, kdy Homo sapiens nebyl sám. Když se náš druh objevil v Africe, planetu již obývalo nejméně šest dalších druhů homininů, každý s vlastními charakteristikami, adaptacemi a teritorii. Mezi tyto druhy patřil Homo neanderthalensis, známý svou odolností a adaptací na chladné podnebí, a Homo erectus, jeden z prvních druhů, který prokázal používání nástrojů.
Pohled do lidské minulosti
Pokročilých snímků těchto druhů bylo dosaženo kombinací pokročilých fotogrammetrických technik a nejnovějších dostupných údajů z fosilních záznamů. Fotogrammetrie je technika, která využívá fotografie k měření a rekonstrukci objektů ve třech rozměrech, což umožňuje přesnou rekonstrukci anatomických rysů těchto homininů. Představuje toto úsilí průlomový vizuální přístup k naší nejstarší historii.
Ella Al-Shamahi poznamenala, že tato zobrazení představují vědecky nejdůkladnější kolekci hyperrealistických 3D modelů lidských druhů, které byly dosud v televizi k vidění. Poznamenala, že mnohé z těchto druhů nebyly takto přesně viděny po statisíce let, což nabízí nový a vědecky přesný pohled.
Mezi druhy, které byly pro seriál digitálně rekonstruovány, patří Homo floresiensis, lidově známý jako „hobit“ kvůli svému malému vzrůstu, Homo erectus a Homo neanderthalensis. Vedle nich je zařazeno také vyobrazení Homo sapiens, které poskytuje přímé vizuální srovnání těchto větví lidského evolučního stromu. Toto vizuální srovnání pomáhá lépe pochopit anatomické rozdíly a podobnosti a to, jak mohly ovlivnit jejich schopnosti přežít a přizpůsobit se.
Cesta k počátkům lidstva
Během natáčení dokumentu Člověk měl Al-Shamahi možnost navštívit několik paleontologických nalezišť zvláštního významu po celém světě. Na vlastní oči mohla pozorovat pozůstatky drobného Homo floresiensis a skutečného křížence neandrtálce a Homo sapiens objeveného v Rumunsku, což je nález značného významu, který naznačuje, že tyto druhy nejen koexistovaly, ale mohly se i křížit.
Kromě rekonstrukcí obličejů se seriál zabývá i chováním těchto druhů, a to na základě důkazů z celosvětových nalezišť. Například v jeskyních v Americe byly nalezeny důkazy naznačující, že naši předkové lovili pravěké medvědy vysoké až 3 metry, což svědčí o pozoruhodné schopnosti přizpůsobit se a přežít v nehostinném prostředí. Takové objevy nám dávají jasnější představu o tom, jak tyto druhy interagovaly se svým prostředím a mezi sebou navzájem.
Poselství, které se seriál snaží předat, je zamyšlením nad pokorou a jedinečností evoluční cesty Homo sapiens. Vyprávění jasně ukazuje, že náš druh mohl stejně snadno vyhynout jako jiné, z nichž mnohé byly na svém úsvitu v mnoha ohledech pozoruhodnější než my. Tato úvaha nás vybízí k zamyšlení nad úlohou náhody a přizpůsobení při přežití našeho druhu.
