Společnost DeepMind otevře v roce 2026 v Londýně centrum, kde budou umělá inteligence a roboti autonomně, bez zásahu člověka, objevovat nové materiály.
Společnost Google DeepMind je na cestě k revoluci v oblasti materiálové vědy, když v Londýně vybuduje laboratoř, kde budou roboti a umělá inteligence autonomně pracovat na vynalézání nových materiálů. Cílem tohoto ambiciózního projektu je urychlit objevování dosud neexistujících kritických materiálů, jako jsou účinnější baterie a pokročilé supravodiče. Zařízení bude otevřeno v roce 2026 v rámci strategické dohody s britskou vládou.
V tomto inovativním centru neuvidíme vědce v bílých pláštích, kteří by ručně míchali kapaliny. Místo toho pokročilé modely budou navrhovat experimenty a materiály budou syntetizovat a testovat autonomní robotické systémy. Cílem je zkrátit dobu výzkumu z let na měsíce a řešit problémy infrastruktury, které v současnosti brzdí pokrok v oblasti čisté energie a výpočetní techniky.
Roboti připravují recepty na umělou inteligenci
Způsob, jakým tato laboratoř funguje, je založen na uzavřené smyčce učení. Umělá inteligence navrhne chemickou strukturu, roboti ji vyrobí a změří její fyzikální vlastnosti a tato reálná data se vloží do modelu, aby se zdokonalil další pokus. Společnost DeepMind již má teoretické zkušenosti – její nástroj GNoME pomohl vytvořit více než 700 nových materiálů na papíře – ale nyní se snaží tyto rozsáhlé předpovědi ověřit ve fyzickém světě.
Související článek
New #robotics-driven facility will accelerate breakthroughs in superconductors, semiconductors, and clean energy as #London deepens ties with U.S. tech giants.#AI #Google #DeepMind https://t.co/xg2bEYJxW1
— Insider (@Insider_LLC) December 11, 2025
Zaměřují se na složky, jejichž výroba je v současnosti buď nesplnitelným snem, nebo je příliš drahá. Hledají se polovodiče nové generace pro čipy, komponenty pro výkonnější solární panely nebo materiály schopné podporovat jadernou fúzi. Je to stejná filozofie, jakou uplatnili u té umělé inteligence, která objevuje tajemství biologie, avšak přenesená z proteinů do periodické tabulky prvků pro řešení průmyslových problémů.
Volba Londýna není náhodná. Google chce, aby se Velká Británie stala globálním centrem umělé inteligence, které bude konkurovat USA a EU. Google musí prokázat, že jeho technologie má využití i mimo každodenní interakce, a nabídnout britské vědecké komunitě přednostní přístup ke svým modelům, aby neztratil pozici ve srovnání s Microsoftem.
Pokud experiment vyjde, mohli bychom se dočkat nového způsobu vědecké práce. Přechod od lidského pokusu a omylu k výpočetní hrubé síle by mohl umožnit testování stovek kombinací každý den. Příslibem je vyřešení energetických krizí v rekordním čase, i když ponechání návrhu strategických materiálů v rukou jediné technologie vyvolává vážné otázky, komu budou tyto objevy patřit.
Potenciální dopad této laboratoře navíc přesahuje rámec materiálové vědy. Schopnost umělé inteligence autonomně objevovat by mohla ovlivnit různá odvětví od medicíny po zemědělství a změnit tak přístup ke složitým problémům. Tento průlom však také vyvolává etické otázky a otázky duševního vlastnictví, protože objevy učiněné umělou inteligencí by mohly zpochybnit současná patentová a autorská pravidla.
Stručně řečeno, londýnská laboratoř DeepMind společnosti Google představuje odvážný krok do budoucnosti vědy a techniky. Díky kombinaci umělé inteligence a robotiky má toto zařízení potenciál urychlit pokrok v kritických oblastech, ačkoli s sebou přináší i výzvy, které bude třeba řešit, aby bylo zajištěno spravedlivé a odpovědné sdílení přínosů.