Rozdíly v trávení a přibírání na váze mohou mít překvapivého původce: mikroorganismy žijící v našich střevech. Nový výzkum ukazuje, že metanogenní bakterie dokážou z potravy získat více energie – a tím ovlivnit tělesnou hmotnost, zdraví i vývoj nových léčebných metod.
Věčná otázka „Proč stejná strava vede u dvou lidí k tak rozdílným výsledkům?“ se možná přiblížila odpovědi. Věda zdaleka není jen abstraktní otázkou vůle nebo metabolismu, ale stále jasněji ukazuje na vnitřní fungování našeho těla, na ekosystém plný mikroskopického života. Zdá se, že odpověď se do značné míry skrývá ve střevech a jejich drobných spojencích.
Klíčem je ve skutečnosti specifická skupina mikrobů, metanogenů, jejichž přítomnost či nepřítomnost má zásadní význam. Ne každý z nás je hostitelem těchto mikroorganismů a jejich výskyt je u lidí velmi různorodý. Jejich funkce je překvapivá: jsou schopni optimalizovat získávání energie z potravy, zejména z té bohatší na vlákninu, a fungují jako skutečné vnitřní posilovače energie.
Tato schopnost byla prokázána analýzou jedinců s vysokou produkcí střevního metanu, což je plyn, který, jak je třeba připomenout, lidské tělo samo nevytváří. Tito účastníci byli schopni získat více energie z potravy, pokud dodržovali stravu bohatou na vlákninu, jak odhalil nedávný výzkum, o němž informoval server ScienceAlert. Jejich krev také vykazovala vyšší koncentraci mastných kyselin s krátkým řetězcem, klíčových energetických molekul.
Evoluční dědictví s dopadem na moderní váhy
Proces, který tento jev vysvětluje, je zároveň fascinujícím příkladem složité mikrobiální symbiózy. Když střevní bakterie fermentují vlákninu, uvolňují vodík jako odpadní produkt. Zde nastupují metanogeny: využívají tento vodík k výrobě metanu. Tím, že tento přebytečný vodík z prostředí „vyčistí“, umožní fermentujícím bakteriím pracovat efektivněji, rozložit více vlákniny a následně uvolnit více kalorií pro svého lidského hostitele. Tato biologická optimalizace je odrazem adaptace předků, což je něco, co bylo důkladně zkoumáno při studiu DNA starověkých civilizací s cílem pochopit naše genetické dědictví.
Tato zvláštnost, která zdaleka není biologickou zvláštností, by mohla být ozvěnou naší vzdálenější minulosti. Vědci se domnívají, že maximalizace příjmu kalorií z omezených rostlinných zdrojů byla klíčovou výhodou pro přežití. Pro rané lidi, kteří dokázali vyždímat každou kalorii z každého kořene nebo rostliny, byla tato efektivita trávení určujícím evolučním rysem. Kdysi to byla záchranná brzda v dobách nedostatku, dnes, ve světě hojnosti, to může vysvětlovat, proč někteří lidé mají tendenci přibírat na váze snadněji než jiní.
Úloha mikrobiomu ve zdraví a nemoci
Střevní mikrobiom nejen ovlivňuje způsob, jakým zpracováváme potravu, ale hraje také zásadní roli v našem celkovém zdraví. Nedávný výzkum ukázal, že rozmanitý a vyvážený mikrobiom může chránit před nemocemi, jako je obezita, cukrovka 2. typu a zánětlivá střevní onemocnění. Na druhou stranu nerovnováha v tomto ekosystému, známá jako dysbióza, je spojována s řadou zdravotních problémů, od metabolických poruch až po psychické problémy.
Vědci navíc zkoumají, jak by manipulace s mikrobiomem mohla nabídnout nové formy léčby. Například transplantace fekální mikrobioty, která spočívá v přenosu střevních bakterií ze zdravého dárce na příjemce, prokázala slibné výsledky při léčbě infekcí vyvolaných bakterií Clostridium difficile a může mít potenciál i v dalších oblastech.
Vliv mikrobiomu přesahuje hranice střev. Studie naznačují, že může ovlivňovat imunitní systém a ovlivňovat náchylnost k infekcím a autoimunitním onemocněním. Bylo také navrženo, že osa střevo-mozek, tedy obousměrná komunikace mezi střevem a mozkem, by mohla hrát roli při neurologických a psychiatrických poruchách, jako jsou deprese a úzkost.
Pochopení střevního mikrobiomu a jeho vlivu na naše zdraví je teprve v počáteční fázi, ale jeho potenciál pro revoluci v medicíně a výživě je obrovský. Jak budeme pokračovat v odhalování tajemství tohoto mikroskopického ekosystému, mohli bychom se ocitnout na prahu nové éry, v níž se individualizovaná strava a léčba stanou normou.