Přehlídka má připomenout 80. výročí konce druhé světové války. Bude však také sloužit jako kulisa k varování Západu před jeho vojenskými schopnostmi.
Peking 3. září promění náměstí Nebeského klidu v epicentrum bezprecedentní přehlídky síly. Čína uspořádá masivní vojenskou přehlídku k 80. výročí konce druhé světové války. Bude to také ideální okamžik k tomu, aby Západu předvedla vojenské schopnosti získané za Si Ťin-pchinga. Sedmdesátiminutového ceremoniálu, který slibuje největší přehlídku čínské výzbroje od roku 2019, se zúčastní více než 10 000 vojáků, stovka letadel a několik stovek pozemních vozidel. Přehlídky se zúčastní 50 vojenských formací a představí se na ní více než 100 různých typů vojenské techniky, všechny domácí výroby a v aktivní službě.
Nevíme všechno
Čínští představitelé potvrdili, že velká část výzbroje bude zcela nová. Mezi novinkami jsou hypersonické střely schopné dosáhnout pětinásobku rychlosti zvuku, systémy protiraketové obrany, zbraně se směrovanou energií, autonomní bojové drony a systémy elektronického boje. Podle generálmajora Wu Zekeho, zástupce velitele pověřeného řízením vojenské přehlídky, tyto zbraně „plně demonstrují robustní schopnost naší armády přizpůsobit se technologickému pokroku a vítězit v budoucích válkách“.
Související článek
🇨🇳"CHINA’S MILITARY PREPARES TO UNVEIL ITS LATEST WEAPONS IN PARADE"
— WORLD AT WAR (@World_At_War_6) August 25, 2025
Beijing’s military parade, set for September 3, to mark the 80th anniversary of the end of World War II, is shaping up to be a significant display of China’s military advancements.
Based on recent reports and… pic.twitter.com/PNiEJBnyXZ
Ačkoli přehlídka oficiálně připomíná vítězství nad Japonskem a konce druhé světové války, mezi řádky je uveden strategický cíl: ukázat USA a jejich tichomořským spojencům nové vojenské schopnosti Číny. Analytici očekávají, že budou k vidění nové modely protilodních střel, jako jsou YJ-12, YJ-18, YJ-21 a YJ-22, určené speciálně k neutralizaci letadlových lodí a zamezení přístupu západních námořních sil v regionu.
Arzenál, který Peking předvede, má rovněž přímé důsledky pro budoucnost Tchaj-wanu. Nové tanky s bezpilotními věžemi a systémy aktivní ochrany by výrazně zkomplikovaly obrannou strategii ostrova, která se opírá o levné, mobilní protitankové zbraně. Jak upozorňuje Sheu Jyh-Shyang z tchajwanského Národního institutu pro výzkum obrany a bezpečnosti: „Pro Tchaj-wan to není dobrá zpráva.“
Putin jako hvězdný host
Potvrzená přítomnost ruského prezidenta Vladimira Putina po boku Si Ťin-pchinga na ceremoniálu je dalším silným geopolitickým signálem. Putin se již zúčastnil velkolepé čínské vojenské přehlídky v roce 2015, kdy většina západních lídrů pozvání odmítla, takže jde o další krok v rámci spojenectví obou zemí vůči Západu.
V roce 2015 se v Moskvě uskutečnil první ročník turnaje, který se konal ve dnech 1. – 2. května 2015. Přehlídka vojenské síly přichází v době zvýšeného napětí v Tichomoří. Lidová osvobozenecká armáda zintenzivnila cvičení simulující blokády a útoky proti Tchaj-wanu a zároveň systematicky popírá operační schopnost amerických sil v regionu. Peking přislíbil, že v příštích týdnech zveřejní více podrobností o konkrétní předváděné výzbroji.
Historické a geopolitické souvislosti
Tato přehlídka není jen ukázkou vojenské síly, ale také připomínkou rostoucího vlivu Číny na globální scéně. Od 80. let 20. století Čína modernizuje své ozbrojené síly, které se z mohutné pozemní armády staly technologicky vyspělou vojenskou silou. Tento vývoj byl veden potřebou chránit své hospodářské a územní zájmy, zejména v Jihočínském moři bohatém na zdroje a strategicky důležitém. Rostoucí vojenská přítomnost Číny v této oblasti je zdrojem napětí ve vztazích se sousedními zeměmi a se Spojenými státy, které zvýšily svou námořní přítomnost v regionu, aby čelily čínskému vlivu.
Mezinárodní společenství tuto událost pozorně sleduje. Země jako Japonsko a Jižní Korea vyjádřily znepokojení nad posilováním čínské armády, zatímco Spojené státy potvrdily svůj závazek k obraně svých spojenců v regionu. NATO rovněž projevilo zájem o posílení svých vazeb s indicko-pacifickými zeměmi v reakci na rostoucí vliv Číny a Ruska na globální scéně.