Rok 2025 přinesl technologickým miliardářům nebývalý růst. Jejich majetek vzrostl o biliony díky umělé inteligenci a burzovním úspěchům. Zatímco elita bohatne, sílí i debata o etice, daních a spravedlivém přerozdělení výhod technologického pokroku.
Velký majetek v roce 2025 bude utvářen vlivem velkých technologických společností. Zpráva banky UBS, o které informoval deník Wall Street Journal, odhalila, že na světě je již 2 919 miliardářů, což je údaj, který odhaluje nárůst o 8,8 % ve srovnání s údaji pro rok 2024. Podle studie ovládají 13,6 bilionu eur (333,2 bilionů korun), ale to není to nejznepokojivější: za pouhých dvanáct měsíců se bohatství klubu miliardářů zvýšilo z 12 bilionů eur (294 bilionů korun) na výše zmíněných 13,6 bilionu eur (333,2 bilionů korun). Hovoříme tedy o skoku o téměř 13 % díky růstu velkých technologických společností.
Technologický průmysl určuje budoucnost
UBS není jediný analytik, který s touto diagnózou souhlasí, protože všichni ukazují stejným směrem: prudce rostoucí ocenění velkých technologických společností zvyšuje bohatství miliardářů. Díky burzovním ziskům spojeným s těmito společnostmi se tak stále více blížíme k počtu 3 000 miliardářů na celém světě, což je číslo, které se přímo střetává s tragickou realitou, kterou denně zažívají miliardy lidí.
Například společnosti Nvidia, Meta nebo Oracle ukázaly, že umělá inteligence je zisková: jen šest amerických technologických miliardářů spojených s těmito společnostmi si za posledních dvanáct měsíců připsali téměř 150 miliard eur (3,675 bilionu korun) celkového dodatečného majetku. Růst technologického průmyslu tak ukázal, že miliardáři v tomto odvětví od roku 2015 nejvíce vzrostli: za deset let se jejich majetek zvýšil ze 788,9 miliardy eur (19,32 bilionu korun) na 2,4 bilionu eur (58,8 bilionu korun).
Earth has never had more billionaires.
— Morning Brew ☕️ (@MorningBrew) December 4, 2025
UBS says the world now has 2,919 billionaires, the highest since tracking began in 1995.
The US leads with 924, nearly 1/3 of the world's billionaire population, followed by China at 470.
Their combined wealth has hit $15.8 trillion, up… pic.twitter.com/CJdFiS9ryx
Ačkoli tedy odvětví, jako jsou výroba a finance, nadále generují velké majetky, technologie již tvoří 14 % světových miliardářů. Jména jako Mark Zuckerberg, Larry Ellison a Elon Musk tak patří mezi 400 jmen spojených s technologickým sektorem, která rok od roku získávají na váze v seznamech miliardářů. Není překvapením, že nárůst těchto majetků podněcuje politickou debatu o nových daních z bohatství, včetně návrhu na 2% globální daň pro miliardáře.
Jako zajímavost zpráva uvádí, že došlo také k rekordnímu počtu miliardářů z dědictví: 91 osob získalo majetek v celkové hodnotě více než 250 miliard eur (6,12 bilionu korun). Do klubu „self-made miliardářů“ naopak vstoupilo 196 osob, ale údaje hovoří jasně: dnešní ekonomika závisí na vývoji technologického průmyslu. Pokud tedy umělá inteligence skončí jako bublina, zažijeme bezprecedentní krizi, která zcela změní společnost.
Úloha umělé inteligence a budoucnost ekonomiky
Umělá inteligence (AI) je klíčovým motorem růstu technologického bohatství. Společnosti jako OpenAI, která vyvinula slavný jazykový model GPT, a DeepMind, průkopník v oblasti umělé inteligence pro zdravotnictví a vědu, upoutaly pozornost investorů po celém světě. Umělá inteligence nejen transformuje tradiční průmyslová odvětví, ale také vytváří nové obchodní příležitosti, od automatizace procesů až po personalizovaný vývoj produktů.
Vzestup AI však přináší i značné výzvy. Existují obavy ze ztráty pracovních míst v důsledku automatizace a také obavy o etiku používání AI. Organizace, jako je Světové ekonomické fórum, upozorňují na potřebu jasných předpisů, které by zajistily odpovědné a spravedlivé využívání AI.
V politické sféře se zintenzivňuje debata o ekonomické nerovnosti. Koncentrace bohatství v rukou několika miliardářů kontrastuje s realitou milionů lidí, kteří se snaží uspokojit své základní potřeby. To vede k návrhům na politiku většího přerozdělování, jako jsou progresivní daně z bohatství a programy všeobecného základního příjmu.
Věk technologických miliardářů sice představuje období bezprecedentních inovací a hospodářského růstu, ale zároveň vyvolává zásadní otázky týkající se budoucnosti společnosti: Jak zajistit, aby byly přínosy technologií spravedlivě rozdělovány? Jaká opatření je třeba přijmout ke zmírnění rizik spojených s umělou inteligencí? To jsou otázky, které budou aktuální i v příštích letech.