Středověké knihy a rukopisy s lékařskou tématikou nám vyprávějí zajímavé příběhy o praktikování medicíny v minulosti. Vždy je ale dobré mít kromě textu i ty nějaké fyzické důkazy, třeba o tehdejších lécích. V Olomouci se je rozhodli získat.
Na přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci se odborníci na analytickou chemii pokoušejí ve spolupráci s vědci z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy pokoušejí o něco opravdu unikátního. Jejich cílem je totiž zjistit, zda skvrny na zmíněných rukopisech neobsahují něco, co by jim pomohlo odhalit, jaké přesné postupy se ve středověku používaly pro výrobu léčiv.
Předmětem zájmu výzkumníků jsou dva rukopisy. V první řadě jde soubor pozdně středověkých lékařských traktátů od jistého Jana z Hvožďan, který pochází z roku 1474, a také o prvotisk sbírky dvou dalších lékařských traktátů z 90. let 15. století. Tyto vzácné knihy jsou uloženy ve sbírce Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Jak analýzy probíhají
Z technického hlediska se jedná o nesmírně náročný úkol, neboť vzorky, které mají vědci k dispozici jsou skutečně miniaturní. Většinou se jedná o nepatrná smítka o hmotnosti 10-20 miligramů, která jsou mnohdy téměř neviditelná. Nejen, že kvůli tomu musí vědci volit vhodné metody, ale znamená to i fakt, že mají na analýzu jediný pokus a nemohou udělat opravdu žádnou chybu.
Související článek
Používat lze samozřejmě i nedestruktivní metody jako je Ramanova či infračervená spektroskopie, nakonec ale vždy dojde na rozpouštění vzorečků a tam již se vše řídí pravidlem jednou a dost. Někteří členové týmu ale mají velké zkušenosti z chemických analýz archeologických vzorků, třeba eneolitických předmětů používaných při výrobě piva nebo mléčných výrobků. Projekt je tedy rozhodně v dobrých rukou.
Obtížná interpretace výsledků
Celá analýza by měla trvat asi tři až čtyři měsíce a vědci od výsledků očekávají to, že jim pomohou lépe pochopit středověkou farmacii a lékařskou praxi. Je ale samozřejmě mít na paměti to, že jakkoliv přesný výsledek měření je nutné správně interpretovat. Jak chápat to, že budou na stránkách lékařského rukopisu objeveny stopy sádla? Bylo sádlo používáno při výrobě léčiv nebo si při psaní lékárník dopřával svačinu v podobě chleba se sádlem? I nad tím bude třeba přemýšlet. To je ale podstata vědy.