Když přemýšlíme o místech zdevastovaných lidskou rukou, často se nám vybaví černobylská ochranná zóna. I v tomto extrémním prostředí si ale život překvapivě razí novou cestu.
Jedním z nejnečekanějších projevů této odolnosti je černá houba, která nejenže přežívá ionizující záření, ale zdá se, že se jí v něm i daří. Její vědecký název je Cladosporium sphaerospermum a podle National Geographic by tento organismus mohl být klíčem k budoucím misím na Mars a dokonce i k novým lékařským aplikacím na Zemi.
Organismus, který se vymyká známým pravidlům
Houba byla nalezena na stěnách bývalé černobylské jaderné elektrárny. Výzkumníky zaujalo její chování: místo aby radiaci odpuzovala, přitahuje ji. V oblastech s větším množstvím gama záření rostla houba rychleji. Jak je to možné?
Klíč spočívá v pigmentu, který je přítomen i v naší kůži: melaninu. U lidí funguje jako štít proti UV záření. U této houby však hraje ambicióznější roli: zachycuje ionizující záření a přeměňuje ho na chemickou energii. Někteří vědci tento proces nazvali radiosyntéza.
Radiosyntéza aneb Když se záření stává potravou
Stejně jako rostliny využívají sluneční světlo fotosyntézou, tato houba provádí alternativní formu: radiosyntézu. Absorbuje nebezpečné záření z okolí a přeměňuje ho na zdroj energie, který ji živí. Cladosporium sphaerospermum se svým způsobem „živí“ tím, co je pro ostatní živé organismy smrtelné.
Inside Chernobyl, scientists have discovered a black fungus feeding on deadly gamma radiation. pic.twitter.com/Qtr9BYEHNE
— non aesthetic things (@PicturesFoIder) May 21, 2025
Tento jev fascinuje vědce nejen pro svou vzácnost, ale také pro své potenciální využití. Co kdyby se tato houba dala využít jako živá bariéra proti radiaci v jiných extrémních prostředích?
Přírodní štít pro život na Marsu
Mimo magnetické pole Země stoupá úroveň radiace nebezpečně vysoko. Jednou z velkých výzev při kolonizaci jiných planet, jako je Mars, je právě ochrana astronautů před touto neustálou hrozbou. V roce 2020 se vědci rozhodli vzít vzorky této houby na Mezinárodní vesmírnou stanici, aby zjistili, jak se chová na oběžné dráze.
Výsledky byly slibné: i velmi tenká vrstva (asi 2 milimetry) dokázala výrazně snížit radiaci z okolí. To vedlo k futuristickým scénářům, v nichž jsou vesmírná stanoviště částečně pokryta takovými houbami, které by fungovaly jako samoléčivá, živá bioprotekce.
Využití i na Zemi
Potenciální využití se však neomezuje pouze na vesmír. Například v oblasti medicíny se melanin obsažený v houbách zkoumá jako ochrana pacientů podstupujících radioterapii. Jeho vlastnosti se také zkoumají za účelem vývoje nových biomateriálů citlivých na záření, a dokonce i přírodních monitorovacích systémů v kontaminovaných oblastech.
Ačkoli jsme ještě daleko od pochopení jejího plného potenciálu, jedno je jasné: tato houba otevřela nový způsob uvažování o vztahu mezi životem a energií, a to i v extrémních podmínkách. To, co začalo jako kuriozita v temném koutě Černobylu, by se jednoho dne mohlo stát součástí naší strategie osídlování jiných planet a zlepšování té naší.
Pohled do budoucnosti
Objev této houby inspiroval vědce k prozkoumání nových hranic v oblasti biotechnologií. Představte si budoucnost, v níž se biologie a technologie spojí a vytvoří inovativní řešení. Uvažuje se například o způsobech, jak tuto houbu integrovat do stavebních materiálů pro budoucí základny na Marsu, aby byly stavby nejen pevné, ale také soběstačné z hlediska radiační ochrany.
Kromě toho by schopnost houby přeměňovat záření na energii mohla otevřít dveře k novým zdrojům udržitelné energie na Zemi. Ačkoli jsme zatím v rané fázi výzkumu, možnost využití hub k výrobě energie v extrémních podmínkách by mohla způsobit revoluci v našem přístupu k výrobě energie.
Výzkum vesmíru byl vždy oborem, který byl hnací silou inovací, a objev Cladosporium sphaerospermum je dokonalým příkladem toho, jak příroda může inspirovat řešení zdánlivě nepřekonatelných problémů. Vzhledem k tomu, že vstupujeme do éry, kdy se kolonizace jiných planet stává reálnou možností, bude role organismů, jako je tato houba, klíčová pro zajištění přežití a úspěchu vesmírných misí.
Černobylská houba nám připomíná, že i na těch nejnehostinnějších místech si život najde způsob, jak se přizpůsobit a prosperovat. Tento drobný organismus nejenže zpochybňuje naše očekávání ohledně života na Zemi, ale také nabízí nadějnou vizi toho, co by mohlo být možné v budoucnosti při výzkumu vesmíru.