Ačkoli čísla ukazují pokles vývozu, společnosti tvrdí, že nakupují více než kdykoli předtím.
Jedna z hlavních obav USA souvisí s jejich kontrolou technologických zařízení, která posílají do jiných zemí. Příkladem mohou být vývozní omezení, která zavedly vůči Číně, území, na které se dostávají upravené verze nejoblíbenějších čipů a grafických karet. Bohužel nedostatečná kontrola těchto prvků způsobila, že tato nařízení zdaleka nejsou účinná, ale začínají být spíše symbolická než účinná, přičemž dokonalým příkladem je Rusko.
Oficiální dovoz společnosti Intel do Ruska klesl oproti předchozímu roku o 95 %. Kromě toho se o 81 % snížily také dodávky čipů AMD, a to z více než 500 000 kusů na něco málo přes 37 000 kusů. Překvapivě ruští výrobci, jako jsou Lotos Group a Rikor, nejenže tvrdí, že příliv čipů stále trvá, ale také že se frekvence dodávek zvýšila. Pokud je tedy jejich tvrzení pravdivé, USA by čelily nové exportní krizi.
Vztahy mezi USA a Ruskem
Podle společnosti Rikor například jen v roce 2024 nakoupily více než 120 000 procesorů, což představuje 30% nárůst oproti předchozímu roku. Zdá se, že většina těchto dovozů se neobjevuje v oficiálních záznamech, protože čipy jsou na přepravních dokumentech označovány jako „procesory“. V důsledku toho Spojené státy zažívají podobnou situaci, jaká se již odehrává v Singapuru, místě, které slouží jako technologický most mezi nejprestižnějšími zařízeními ve Spojených státech a předními společnostmi v Číně.
Russia is still swimming in new Intel and AMD chips thanks to sanction "workarounds"
– Figures from the Federal Customs Service show that imports of Intel CPUs fell a staggering 95%https://t.co/GwUEATOXCv pic.twitter.com/cqH5BevtBU— TechSpot (@TechSpot) May 25, 2025
Bohužel pro zájmy USA se zdá, že západní sankce nejsou tak účinné, jak by měly být. V současné době existuje řada alternativních kanálů a pašeráckých sítí. Dokonalým příkladem je Hongkong, který je klíčovým centrem pro pašování polovodičů a manipuluje s čipy v hodnotě miliard eur. Kromě toho jsou jako prostředníci využívány i další země, jako je Indie a Malajsie, protože zúčastněné společnosti mění značky nebo svazky čipů, aby se vyhnuly kontrole.
Ať tak či onak, mnozí odborníci předpovídají, že cena technologických produktů by se v nadcházejících měsících mohla zvýšit až o 10 %. Kromě existujícího napětí mezi Čínou a Spojenými státy, konfliktu, který vedl Američany k tomu, že usilují o návrat společnosti Apple na národní území, jsou zde přítomni noví hráči, kteří chtějí posílit své postavení v tomto odvětví. To spolu s úmyslem Ruska nadále vetovat přístup k americkým výrobkům vedlo k otevření nové fronty v době, kdy je USA nejhůře.
Rusko chce omezit společnosti Microsoft a Zoom
Podle agentury Reuters navrhl Vladimir Putin omezit používání zahraničních služeb, jako jsou Microsoft a Zoom. Tato myšlenka není nová, neboť euroasijský region již v minulosti podobná opatření provedl, ale Putin svými výroky zdůraznil své přesvědčení: „Tyto služby působí proti zájmům Ruska“. Regionální vůdce znovu zdůraznil potřebu rozvíjet domácí softwarová řešení, což je podle něj nejsilnější alternativa, kterou mohou podniknout.
Putinovo prohlášení je tak v souladu s ruskou politikou technologické substituce a digitální suverenity. Rusko již několik měsíců podporuje používání místních operačních systémů (viz například Astra Linux) ve vládním prostředí, k čemuž můžeme přidat i mnohamilionové výdaje, které vynaložilo na posílení místní infrastruktury. Služby Microsoftu i Zoom by tak mohly čelit blokádám, technickým omezením a dokonce omezení přístupu na ruském území.
V minulosti již Rusko k takovým opatřením přistoupilo v případě platforem, jako jsou Facebook, Instagram a LinkedIn, tedy řady možností, které byly v posledních letech omezeny nebo zablokovány. Záměrem Kremlu je tedy snížit závislost na západních technologiích, zejména v odvětvích, která považuje za kritická, jako je obrana, vzdělávání a státní správa. Za tímto účelem již Putin oznámil, že pracují na vlastní verzi ChatGPT, k čemuž je třeba připočíst mnohamilionové investice, které vynakládají na podporu čipového průmyslu. Přechod některých ruských společností na domácí alternativy by se však nakonec mohl stát nesplněným snem o domácím technologickém rozvoji, protože nemají alternativy, které by se jim vyrovnaly.
Současná situace podtrhuje složitost technologických sankcí v globalizovaném světě. Navzdory snahám USA o kontrolu vývozu kritických technologií se ukázalo, že pašerácké sítě a zprostředkovatelé představují značný problém. To vyvolává otázky ohledně účinnosti sankcí jako nástroje zahraniční politiky a jejich dopadu na globální ekonomiku. Vzhledem k tomu, že země usilují o posílení své technologické nezávislosti, může globální technologické prostředí v příštích letech projít významnými změnami.