Americká vláda přiznala, že v 70. letech prováděla nucenou sterilizaci žen z původních komunit – často bez jejich vědomí. Tento skrytý eugenický program měl snížit populaci, omezit nároky na půdu a ušetřit náklady. Důsledky jsou patrné dodnes.
Ve světě není tento případ vůbec výjimečným. Nucená sterilizace probíhala již v minulosti opakovaně, často nelegálně a mnohdy i bez vědomí samotných žen. Podobný případ se stal například v Grónsku, kdy dánská vláda sterilizovala tamní Inuitské ženy za účelem snížení jejich populace. Podobných činů se například dopouštěli nelegálně lékaři ve Švédsku, kdy se snažili sterilizovat chudobné a mentálně postižené ženy.
Proč americká vláda sterilizovala ženy
Několik klinik v Americe během let 1973 až 1976 nelegálně sterilizovalo mladé ženy do 21 let z komunit původních obyvatel Ameriky. Takzvaná eugenika je pojem, který pojednává o zvýšení kvality obyvatelstva tím, že se sníží počet obyvatel v chudších a méně vzdělaných společnostech.
Zároveň by vláda ušetřila značné finanční prostředky na podporu těchto skupin obyvatelstva a jejich projektů. K tomu se původní obyvatelé Ameriky vždy domáhali práva na velkou část půdy, kterou jim ovšem Spojené státy americké nechtěly darovat. Vyšší populace původních obyvatel Ameriky by měla vyšší nárok na území.
Související článek
Nucené sterilizaci napomohly také slabé právní a zdravotní dozory, pro ženy bylo rovněž těžké domoci se spravedlnosti. V mnoha případech ani ženy nevěděly, že byly sterilizovány.
Kdy vláda přestala
V roce 1974 skončil tento případ u soudu, který si nechal zpracovat posudek a následně všechny tyto praktiky zakázal. Nevědomá sterilizace žen se tak zakázala. Na to, že bývají ženy sterilizovány, často bez jejich vědomí a souhlasu upozornila poprvé lékařka Dr. Connie Redbird Pinkerman-Uri, která se řadila ke kmenu Cherokee. Tato lékařka provedla nezávisle šetření a zejména díky její iniciativě se začala tato situace řešit ve společnosti a dostala se až před soud.
Následně se aktivistické skupiny, neziskovky a skupiny bojující za práva žen rozhodly proti nelegální sterilizaci bojovat. Zvlášť iniciativní byla skupina s názvem Women of all red nations. Tato iniciativa se vyplatila a soudem byla zakázaná sterilizace žen bez jejich souhlasu. Zvlášť velký důraz měl být kladen u těch žen, které nemohly vydat svůj souhlas ať už kvůli jazykové bariéře, nebo té mentální.
Tyto praktiky podkopaly důvěru původních obyvatel ve federární zdravotní systém a dodnes si jen těžko získávají respekt a především důvěru.