USA mají tajný vojenský plán pro boj s Čínou. V rukou ho má Elon Musk

  • 28. 4. 2025
  • Zdroj obrázku: Image Press Agency / Depositphotos
USA mají tajný vojenský plán pro boj s Čínou. V rukou ho má Elon Musk

Spor podtrhuje doutnající napětí ohledně role Elona Muska v americké vládě.


 Podle všeho Pentagon uspořádal pro Elona Muska instruktáž. Zatím tedy „normální“ vzhledem k vládní roli, kterou nejbohatší muž světa získal po znovuzvolení Trumpa. Problém byl podle New York Times v účelu této zjevné schůzky: seznámit Muska s tajným vojenským plánem, který mají Spojené státy v rukou tváří v tvář možné válce s Čínou. Rozkol byl takový, že viníka nyní hledá sám Pentagon.

Prezidentské popření

Poté, co článek v Timesech vyšel najevo, prezident Donald Trump rychle veřejně odmítl možnost, že by Musk měl přístup k tajným vojenským plánům souvisejícím s potenciálním konfliktem s Čínou. Podle Timesů měl Musk údajně v Pentagonu absolvovat instruktáž na vysoké úrovni o vojenských strategiích USA proti Číně, což vyvolalo obavy z jeho rozsáhlých obchodních vazeb s touto zemí.

Související článek

Ukrajina ukořistila novou ruskou řízenou střelu
Ukrajina ukořistila novou ruskou řízenou střelu

Banderol není jen novou ruskou raketou, jde o materiální vyjádření technologické, logistické a diplomatické války, která se vede ve stínu konfliktu.

Trump existenci takového brífinku popřel a prohlásil, že Musk sice významně pomáhá vládě tím, že odhaluje „plýtvání, podvody a zneužívání“, ale nebylo by vhodné s ním sdílet vysoce citlivé informace tohoto druhu, a zdůraznil, že podle jeho názoru by se do takové pozice nechtěl dostat ani sám Musk.

Návštěva a četné interpretace

Musk, generální ředitel společností SpaceX a Tesla a zároveň vládní poradce na částečný úvazek, navštívil Pentagon den po vydání exkluzivního článku v Timesech, v pátek 22. března, a absolvoval více než hodinové soukromé setkání s ministrem obrany Petem Hegsethem a místopředsedou sboru náčelníků štábů admirálem Christopherem W. Gradym.

Podle dvou úředníků citovaných deníkem Times měl být Musk původně přijat v tanku, přísně střežené konferenční místnosti uvnitř budovy, kde se mělo jednat o obranných strategiích pro případ konfrontace s Čínou. Bylo také zmíněno, že se setkání zúčastní admirál Samuel J. Paparo, šéf amerického velitelství pro Indopacifik. Zdá se však, že toto zasedání bylo po zveřejnění článku zrušeno. Musk se nakonec sešel v kanceláři ministra obrany, nikoliv v zabezpečené místnosti, která by mohla mít omezený přístup k utajovaným materiálům.

Pozérství a nejednoznačnost

Během akce v Oválné pracovně, na níž Trump a Hegseth oznámili novou obrannou zakázku na nové stíhací letouny pro letectvo, oba popřeli verzi Times a označili ji za „falešný příběh“. Hegseth trval na tom, že návštěva byla neformální a točila se kolem otázek efektivity vlády.

Trump tvrdil, že se o údajném utajovaném sezení dozvěděl z novin, a uvedl, že zavolal svému personálnímu šéfovi a Hegsethovi, aby potvrdil pravdivost informace, který ji odmítl jako absurdní. Navzdory tomu Trump využil příležitosti a zdůraznil, že kvůli Muskovým obchodním aktivitám v Číně by nebylo moudré sdílet s ním citlivé vojenské plány, což znamenalo jednu z dosud nejjasnějších hranic, pokud jde o vztah mezi magnátem a administrativou.

Nedostatek jasnosti

Deník The Times v pozdějším článku uvedl, že na schůzce existují šedé zóny. Musk ani Hegseth na závěr schůzky neodpověděli na otázky tisku. Když se ho reportér Timesů zeptal na obsah schůzky, Hegseth suše odpověděl: „Proč bych vám to říkal?“ a poté bez vysvětlení odešel.

Jeden z vysokých představitelů ministerstva obrany, který hovořil pod podmínkou zachování anonymity, tvrdil, že Musk se zúčastnil briefingu zaměřeného na průmyslovou politiku a sdílení zkušeností spojených s jeho společnostmi, nikoliv aby je přijal. Trump ze své strany později tuto verzi potvrdil s tím, že návštěva souvisela s Muskovou snahou o snížení velikosti vlády a zvýšení efektivity vládních výdajů.

Napětí v důsledku kontroverze

Ať tak či onak, americké ministerstvo obrany zahájilo formální vyšetřování, včetně použití testů na detektoru lži, s cílem identifikovat osoby odpovědné za interní úniky informací v návaznosti na obvinění týkající se Muskovy nedávné návštěvy Pentagonu.

Rozhodnutí bylo vyvoláno poté, co sám Musk prostřednictvím své sociální sítě X veřejně požadoval stíhání úředníků Pentagonu, kteří údajně šířili „zlovolně nepravdivé informace“ o jeho vztahu s vojenskou institucí.

Trestněprávní důsledky

Vzhledem k rozsahu skandálu oznámil Joe Kasper, Hegsethův náčelník štábu, okamžité zahájení vyšetřování s cílem zjistit neoprávněné úniky informací o národní bezpečnosti. Ve zprávě vydané 21. března Kasper uvedl, že vyšetřování sestaví kompletní záznam o neoprávněném vyzrazení informací v rámci ministerstva obrany a vydá doporučení ke zlepšení protokolů o utajení.

Osoby, které budou shledány odpovědnými, budou předány příslušným trestním orgánům k trestnímu stíhání. Taková vyšetřovací ofenziva, která zahrnuje i výslechy na detektoru lži, představuje v rámci amerického obranného aparátu bezprecedentní reakci a odráží míru znepokojení, kterou únik informací vyvolal.

Tesla a Čína

Pravdou je, že vzniklý spor zdaleka není banální a souvisí s křehkou rovnováhou mezi Muskovými dvěma mocnostmi. Tesla, Muskova automobilka, je hlavním příjemcem čínské politiky na podporu elektrických vozidel. Její továrna v Šanghaji je největší a nejproduktivnější tová rnou společnosti, která se podílí na celosvětovém prodeji přibližně 37 %.

Aby mohla Tesla v zemi plně působit, získala pobídky, regulační povolení a privilegovaný přístup na trh, včetně povolení k zavádění technologie autonomního řízení.

Souběžně se SpaceX a jejím satelitním systémem Starlink, který je nezbytný pro operace ministerstva obrany, se Musk dostal do dvojího postavení: jako klíčový dodavatel pro národní bezpečnost USA a jako podnikatel se silnými zájmy v konkurenční mocnosti.

Tento nesoulad dále podtrhují Muskovy vlastní komentáře z minulosti, kdy Tchaj-wan označil za „nedílnou součást Číny“ a navrhl model reintegrace podobný Hongkongu, což jsou myšlenky, které Peking uvítal, ale Tchaj-pej a američtí představitelé je ostře kritizovali.

Znepokojení v Kongresu

Deník Washington Post o víkendu informoval, že republikánští i demokratičtí zákonodárci vyjádřili obavy z toho, jak by Komunistická strana Číny mohla využít Muskova vlivu v politice USA. Michael Sobolik, odborník z Hudsonova institutu, rovněž poznamenal, že podnikatel veřejně reaguje na propekingské zprávy o citlivých otázkách, jako je Tchaj-wan a Ujguři, což by z něj mohlo učinit strategický přínos pro Čínu.

Kongresman John Moolenaar, předseda zvláštního výboru pro Čínu, varoval, že čínský režim se bude snažit využít každé příležitosti k získání vlivu, a jeho demokratický kolega Raja Krishnamoorthi dodal, že Peking by mohl v Muskovi vidět cestu, jak obejít tvrdé postavy v Trumpově administrativě, jako je ministr zahraničí Marco Rubio nebo poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz.

Kromě toho, zda se potvrdí existence údajné instruktáže a zda má Musk přístup k údajnému válečnému plánu, se případ stal lakmusovým papírkem o hranicích transparentnosti, národní bezpečnosti a spolupráce veřejného a soukromého sektoru ve vysoce citlivých odvětvích.

Také, chcete-li, ilustruje rostoucí třenice mezi potřebou efektivity a povinností zachovávat důvěrnost v době, kdy aktéři jako Musk zpochybňují tradiční kategorie podnikatele, poradce a státního dodavatele. Interní vyšetřování udá tón tomu, jak bude Pentagon řešit budoucí napětí tohoto druhu, ale také otevře hlubší debatu o tom, kdo by měl mít přístup (a za jakých podmínek) k nejpřísněji střeženým národním tajemstvím.

Zdroje článku:
www.nytimes.com

#