Trump vyhlásil ultimátum vůči evropským výrobkům.
Zdálo se, že celní válka Donalda Trumpa s Evropskou unií vstoupila do období příměří, ale v posledních hodinách byla znovu aktivována s razancí. Bývalý prezident Spojených států pohrozil, že od 1. června uvalí na výrobky z Evropské unie 50 % clo, čímž znovu rozdmýchal obchodní napětí mezi oběma bloky. Brusel již zvažuje, jak na tuto novou ofenzívu reagovat.
Ve zprávě na své sociální síti Truth Social Trump uvedl: „S Evropskou unií, která vznikla především proto, aby využívala Spojené státy v oblasti obchodu, je velmi obtížné jednat“. Jedná se o krok zpět oproti předchozímu 20% clu, který se vrací k agresivnějšímu konfrontačnímu scénáři.
Související článek
Trump oznámil nová cla proti EU
V současné době je Evropská unie, stejně jako další země, uprostřed dvoustranných jednání se Spojenými státy s cílem dosáhnout nové obchodní dohody, podobné té, která byla nedávno oznámena se Spojeným královstvím. Pro Trumpa však jednání nepostupují kupředu. Dal to jasně najevo ve svém poselství:
„Jejich silné obchodní bariéry, daň z přidané hodnoty (DPH), směšné sankce vůči podnikům, netarifní překážky, manipulace s měnou, nespravedlivé a neopodstatněné žaloby proti americkým společnostem a další způsobily, že obchodní deficit se Spojenými státy přesahuje 250 miliard dolarů ročně (5,52 bilionu korun), což je naprosto nepřijatelné číslo. Naše jednání s nimi se nepohnou kupředu!“
Evropská komise prozatím nevydala bezprostřední oficiální reakci. EU však má k dispozici nástroje, jak se bránit. Jedním z nich je donucovací nástroj, který by americkým společnostem umožnil omezit přístup k veřejným zakázkám v Evropě a uplatnit omezení ve strategických odvětvích, jako je obchod se službami. Informuje o tom španělské ministerstvo hospodářství.
Tento nástroj je považován za „jadernou možnost“. Podle údajů analytika Jerryho Par P. jen v roce 2022 Spojené státy vyvezly do Evropy digitální služby v hodnotě 187 miliard dolarů (4,12 bilionu korun). Uvalení cel na tyto služby – mezi něž patří platformy jako Netflix, Amazon nebo PayPal – by mohlo mít silný ekonomický dopad na americké společnosti. Mohlo by se však také přenést na evropské spotřebitele, pokud se společnosti rozhodnou tyto dodatečné náklady promítnout do konečných cen.
EU zatím zůstává opatrná. Místopředseda Evropské komise a komisař pro obchod a hospodářskou bezpečnost Maroš Šefčovič však již po prvním kole cel varoval, že „jsme připraveni použít všechny dostupné nástroje k ochraně jednotného trhu“.
Situaci navíc dále komplikuje napětí na dalších frontách, jako je technologie 5G a regulace ochrany osobních údajů. EU zavedla přísná pravidla ochrany osobních údajů, jako je obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), která některé americké společnosti kritizují za to, že jsou příliš restriktivní. To přidává do obchodních jednání další vrstvu složitosti, neboť obě strany se snaží chránit své hospodářské a technologické zájmy.