Spojené státy zadržely v Karibiku další ropný tanker, čímž vystupňovaly svou námořní ofenzivu proti obchodní síti režimu Nicoláse Madura. Třetí zásah během krátké doby cílí na lodě přepravující sankcionovanou venezuelskou ropu – často s napojením na Írán a skryté flotily.
Spojené státy v neděli zachytily v Karibském moři poblíž venezuelského pobřeží třetí ropný tanker v rámci nové eskalace námořní ofenzivy, kterou Washington zahájil proti chavistickému obchodu s ropou. Operace, o níž informovala americká média, proběhla pouhý den po zadržení tankeru Centuries registrovaného v Panamě, který byl součástí flotily duchů využívané k přepravě sankcionované venezuelské ropy.
Status nově zadrženého plavidla a jeho nákladu zatím nebyl potvrzen. Jeden z amerických úředníků citovaný CNN připustil, že není jasné, zda tanker převážel venezuelskou ropu a zda bude nakonec zabaven. Nedostatek oficiálních informací vnesl do operace, která podle všeho stále probíhá, nejistotu. Některá média s odvoláním na agenturu Bloomberg tvrdí, že se jedná o loď Bella-1 plující pod guyanskou vlajkou, která prováděla manévr, aby se přiblížila k venezuelskému pobřeží a naložila své nádrže, když ji americká válečná loď začala pronásledovat.
Na loď Bella-1 jsou od června 2024 uvaleny sankce ze strany amerického Úřadu pro kontrolu zahraničních aktiv (Ofac). Plavidlo je spojeno se společností Louis Marine Shipholding Enterprises, která je sama napojena na íránské Revoluční gardy.
Podle Ofacu tato společnost „napomáhala, sponzorovala nebo materiálně poskytovala finanční, materiální nebo technologickou podporu“ íránským silám.
Na dotaz tiskové agentury EFE se Pentagon i pobřežní stráž odmítly vyjádřit a odkázaly všechny otázky na Bílý dům, který zatím zadržení veřejně nepotvrdil. Oficiální mlčení kontrastuje s rázným tónem, který Washington použil při předchozích zadrženích, a posiluje dojem, že americká administrativa je ochotna nejprve jednat a teprve poté vysvětlovat.
Tím se počet tankerů zadržených tento víkend zvýšil na dva a celkem na tři od doby, kdy USA zintenzivnily své úsilí o přerušení toku ropy z Venezuely. Tato ofenziva je součástí rostoucího tlaku vlády Donalda Trumpa na režim Nicoláse Madura, který obviňuje z financování prostřednictvím nelegálních sítí obchodu s ropou a drogami.
V sobotu ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová potvrdila zadržení lodi Centuries, kterou Bílý dům označil za plavidlo „pod falešnou vlajkou“ začleněné do „venezuelské fantomové flotily pro přepravu ukradené ropy a financování Madurova narkoteroristického režimu„. Americká vláda hájila legálnost operace a tvrdila, že loď sice nebyla zařazena na černou listinu, ale ropa, kterou převážela, byla sankcionována.
Na tomto bodě trvala zástupkyně mluvčí administrativy Anna Kellyová poté, co se objevily pochybnosti o statusu plavidla. Podle Kellyové tanker převážel ropu patřící státní ropné společnosti Pdvsa, na kterou Spojené státy uvalily sankce, což by ospravedlňovalo zabavení, i když plavidlo nebylo formálně zařazeno na seznam sankcionovaných plavidel.
Bezprostředním precedentem pro tento řetězec operací bylo zadržení Skippera, již sankcionovaného tankeru, který rovněž převážel venezuelskou ropu, dne 10. prosince. O několik dní později Trump oznámil „úplnou blokádu“ vstupu a výstupu ropných tankerů z Venezuely sankcionovaných Washingtonem, což bylo prohlášení, které vyvrátilo veškeré pochybnosti o záměru použít námořní kontrolu jako hlavní nástroj politického a hospodářského nátlaku.
Kromě toho Spojené státy od srpna udržují rozsáhlé vojenské nasazení v Karibiku v rámci protidrogové kampaně. Podle oficiálních údajů vedla tato operace ke zničení přibližně 30 lodí spojených s obchodem s drogami a k úmrtí více než stovky členů jejich posádek.
Vztahy mezi Venezuelou a Íránem se v posledních letech prohloubily, zejména v oblasti energetiky. Írán dodává Venezuele ropu a další energetické produkty uprostřed mezinárodních sankcí. Tato spolupráce se rozšířila i na další odvětví, jako je zemědělství a průmysl, přičemž Írán do Venezuely zasílá potraviny a průmyslové vybavení. Spojenectví mezi oběma zeměmi je vnímáno jako výzva proti sankcím uvaleným USA a jejich spojenci, které zvýšily napětí v regionu.
Kontext těchto zásahů ovlivňuje také domácí situace ve Venezuele, kde hospodářská a politická krize vedla ke kolapsu ropného průmyslu, který byl kdysi hlavním pilířem ekonomiky země. Tuto situaci ještě zhoršily sankce, které omezily schopnost Venezuely vyvážet ropu a získávat příjmy. Mezinárodní tlak v čele s USA se snaží vynutit změnu politického vedení země, ale zatím se nepodařilo dosáhnout výrazné změny moci.
Kromě toho je vojenská přítomnost USA v Karibiku předmětem sporů, přičemž některé země v regionu vyjadřují obavy ze zvýšené vojenské aktivity a možných důsledků pro regionální stabilitu. Někteří považují protidrogovou operaci za zástěrku pro jiné vojenské aktivity, což vede ke kritice a diplomatickému napětí.
Zadržování ropných tankerů v Karibiku je součástí širší strategie USA, jejímž cílem je vyvíjet tlak na Madurův režim a omezit jeho finanční možnosti. Důsledky těchto akcí jsou však složité a mohou ovlivnit nejen Venezuelu, ale také stabilitu a diplomatické vztahy v celém regionu.