Oracle a IBM ukazují dva protichůdné přístupy k investicím do umělé inteligence. Zatímco Oracle bez váhání riskuje desítky miliard, IBM varuje před možnou bublinou a sází na opatrnost a strategické využití AI v podnikové sféře.
Analýza umělé inteligence a její budoucnosti se začíná soustředit na debatu, která stále více rozděluje názory: jde o technologickou bublinu, kterou nemůžeme ovládat? Navzdory naléhání velkých společností v tomto odvětví investoři na Wall Street přiznávají, že se obávají spoléhat na umělou inteligenci, protože se domnívají, že může pohánět odvětví bez pevných základů. Nyní se společnosti Oracle a IBM staly dvěma stranami téže mince.
Oracle, společnost, která stojí za mnohamiliardovým jměním Larryho Ellisona, se stala dokonalým ukazatelem rizika AI. Po několika velmi ambiciózních předpovědích její pětileté plány způsobily, že úvěrové riziko společnosti neustále roste. Společnost si je zkrátka umělou inteligencí natolik jistá, že se neštítí hromadit dluhy na financování datových center, ale je tu problém: investoři se začínají ptát, kde je hranice, když je třeba důvěřovat technologii, která stále nedokáže přinést výsledky odpovídající očekávání.
Související článek
IBM se mezitím zdá být na opačném konci spektra než Oracle. Arvind Krishna, generální ředitel společnosti, nejenže trvá na tom, že žádná bublina neexistuje, ale zašel ještě o krok dál. V souladu s dalšími velkými jmény v oboru, která tvrdí, že umělá inteligence je budoucností odvětví, Krishna poukazuje na to, že generativní umělá inteligence představuje zlepšení nákladů a rozsahu oproti „staromódnímu“ hlubokému učení. Návrat jako takový podle něj přijde v podnikové sféře, tedy v odvětví, které bude v příštích letech poznamenáno vývojem AI.
Dvě strany mince
Situace společnosti Oracle je o něco kritičtější, než si mnozí uvědomují. V současné době hromadí několik finančních balíčků, které vzhledem k velikosti společnosti neohrožují její budoucnost, ale ukazují přílišnou důvěru v budoucnost AI (a závislost na ní): 15,5 miliardy eur v dluhopisech, dalších 15,5 miliardy eur ve financování projektu v Novém Mexiku a téměř 32,7 miliardy eur v půjčkách spojených s datovými centry v Texasu a Wisconsinu. Hovoříme tedy o více než 60 miliardách eur, které znásobují riziko realizace.
Krishna se na rozdíl od ambicí společnosti Oracle domníval, že důležité je zůstat při analýze budoucnosti trhu obezřetný. Po analýze současné situace tak poukazuje na to, že naplnění datového centra o výkonu 1 gigawatt stojí přibližně 69 miliard eur. Přísliby 20-30 gigawattů by tedy znamenaly částky přesahující jednu miliardu eur, ale to není vše: tato investice by se musela odepsat za pouhých pět let.
$ORCL – Oracle investors reconsidering AI may face more downside amid the Venus-Pluto Helio cycle. Support might come from previous gaps or the Anchored VWAP of August 2024. Fair value (DCF) is around $110. Now trading ahead of the mirror image foldback. pic.twitter.com/Q73Hvi0KjL
— Fiorente2 (@Fiorente2) December 14, 2025
Zatímco tedy Oracle trpí, protože banky i investoři začínají využívat různé únikové cesty, aby se pokusili krýt si záda pro případ, že by se odvětví zhroutilo, Krishna se k současné situaci na trhu staví analyticky. Generální ředitel IBM tedy vyslovil varování a upozornil, že i při potenciálních celosvětových investicích ve výši 7 bilionů eur je matematicky nemožné, aby všechny projekty přinesly dostatečnou návratnost.
To předvídatelně upoutalo pozornost na společnost Oracle, protože index investičního stupně a její dluhopisy vykazují horší než průměrné výsledky. Obecně řečeno to ukazuje, že investoři již požadují dodatečnou prémii za financování své sázky na AI cloud. IBM zase hledá způsob, jak hrát jinou hru: centralizovat AI v případech použití B2B, modulárních a vzdálených od masové spotřeby. Pokud se jí to podaří, mohla by současné náklady ospravedlnit příslibem budoucí vlny podnikových aplikací a agentů, kteří budou automatizovat kritické procesy.
Budoucnost závodu o dominanci AI
Krishna tak smeká před závodem o obří modely a koncové uživatele a věří, že klíč k úspěchu IBM spočívá v kombinaci AI a kvantových počítačů. Podle jeho odhadů by v případě, že dosáhnou užitečného rozsahu, dokázaly uvolnit 340 až 600 miliard eur ekonomické hodnoty ročně.
V obou vizích společností Oracle a IBM je zřejmé, že nejkřehčím článkem se jeví dluh. Zatímco tedy v první z nich slouží jako připomínka důsledků rizika nesplacení, ve druhé je vnímán jako rozumné varování, neboť Krishna tvrdí, že část kapitálu zapůjčeného AI se nikdy nevrátí. Ve skutečnosti je ještě skeptičtější než průměr, že to nebude možné ani při triumfu technologie.
V pozadí reality obou společností stojí stejný paradox: AI je prezentována jako velká páka produktivity budoucnosti, ale její počáteční nasazení závisí na předpokladu úrovně volatility, koncentrace moci a finančních pohybů připomínajících předchozí bubliny. Dnes sice vše, co souvisí s AI, vyniká sliby a ambicemi budoucnosti, ale ještě se nedostalo do přístavu, kde bychom mohli vidět realitu těchto slov a návrat nejambicióznější ekonomické sázky v historii.
Navíc je třeba vzít v úvahu, že umělá inteligence čelí nejen finančním, ale také etickým a regulačním výzvám. Obavy ze zneužití umělé inteligence, ochrany osobních údajů a dopadu na zaměstnanost jsou otázkami, které rovněž zatěžují investiční rovnováhu. Společnosti se musí orientovat nejen ve finančním terénu, ale také ve vyvíjejícím se regulačním prostředí, které by mohlo výrazně ovlivnit jejich schopnost nasazovat řešení AI ve velkém měřítku.
Závěrem lze říci, že ačkoli společnosti Oracle a IBM představují kontrastní přístupy k budoucnosti umělé inteligence, trh jako celek musí při hodnocení potenciálu této technologie zvážit celou řadu faktorů. Cesta k dominanci AI je plná výzev a příležitostí, od řízení finančních rizik až po přizpůsobení se měnícímu se regulačnímu prostředí. Čas ukáže, zda se skutečně nacházíme uprostřed bubliny, nebo zda je kvantová sázka společnosti IBM cestou ke stabilnější a ziskovější budoucnosti.