Amazon se stal jednou z nejsebevědomějších společností v oblasti vývoje umělé inteligence. Dokonalým příkladem je představení Alexa+, jejího nového modelu poháněného umělou inteligencí, který bohužel pro zájmy firmy nesplňuje očekávání. Navzdory této situaci však mají nejvyšší vedení společnosti Amazon i její manažeři jasno: budoucnost Amazonu je spojena s vývojem umělé inteligence.
Implementace umělé inteligence společností Amazon se neomezuje pouze na produkty, jako je Alexa, ale rozšiřuje se i na logistiku a zákaznické služby. Společnost investuje do technologií umělé inteligence, aby optimalizovala své doručovací procesy, zlepšila efektivitu skladů a personalizovala zákaznickou zkušenost. Tato technologická transformace se však neobešla bez problémů a kritiky.
Tlak AI na pracovišti
Není překvapením, že taková vize přinesla v některých sektorech společnosti protivenství. Inženýři společnosti Amazon prozradili, že ve svém pracovním prostředí pociťují stále větší tlak, protože AI se stala ústředním prvkem jejich činnosti. V souladu s kroky jiných společností prozradili, že některé týmy byly sníženy na polovinu (z 12 pracovníků na pouhých šest), což jim však nezabránilo v tom, aby museli dodávat stejné množství kódu jako dříve.
Tato situace odráží širší trend v technologickém průmyslu, kde automatizace a umělá inteligence mění povahu práce. Zpráva McKinsey Global Institute naznačuje, že do roku 2030 by mohlo být celosvětově automatizováno až 30 % odpracovaných hodin, což vyvolává důležité otázky ohledně budoucnosti zaměstnanosti a potřeby nových pracovních dovedností.
Vliv umělé inteligence na společnost Amazon
Není to poprvé, co se setkáváme s příběhem poznamenaným negativním dopadem AI na morálku zaměstnanců, neboť ten začíná být v tomto odvětví až příliš častý. Jak vyplývá z původní publikace, inženýři tvrdí, že už není tolik prostoru pro kreativitu, protože proces programování se více automatizoval. V důsledku toho jej přirovnávají k montážní lince a tvrdí, že inženýři tráví více času přezkoumáváním kódu generovaného umělou inteligencí než aktivním programováním.
'Like an assembly line': Amazon engineers feel squeezed by AI-driven workflow: https://t.co/WGbGLU3q5p
— Omar Kaminski (@internetlegal) May 27, 2025
Navzdory dopadu umělé inteligence na každodenní život pracovníků Amazonu společnost používání této technologie nenařídila, ale spíše naopak: vždy připomíná, že její používání je dobrovolné. Přesto mnozí z nich tvrdí, že tyto nástroje používat musí, jinak by nebyli schopni plnit cíle produktivity a v důsledku toho by jejich hodnocení výkonu dostávalo velmi nízké známky. Ostatně sama společnost Amazon se pochlubila dopadem umělé inteligence na svá čísla: zatímco ušetřili ekvivalent 4 500 let práce vývojářů, dosáhli také efektivity odpovídající 239 milionům EUR (5,97 miliard korun) ročně.
Dilema automatizace a umělé inteligence se netýká pouze společnosti Amazon. I další technologické společnosti, jako například Google a Microsoft, zkoumají, jak tyto technologie začlenit do svých provozů. S rozvojem automatizace však společnosti čelí výzvě, jak vyvážit efektivitu s blahobytem svých zaměstnanců, kteří se mohou cítit vytlačeni nebo nedoceněni.
Břemeno robotizace
Přestože se Amazon snaží vyniknout v oblasti umělé inteligence, podařilo se mu stát se vůdčí osobností odvětví, které zajímá všechny průmyslové giganty: robotiky. Již několik let se firma věnuje integraci robotů do svých skladů, což ji vedlo k tomu, že při mnoha příležitostech ujišťovala své zaměstnance. Různé studie však ukázaly, že zaměstnanci zdaleka nejsou uklidněni, ale mají pocit, že jejich práce je méně smysluplná.
Ve výzkumu zveřejněném serverem Science Direct jsou údaje týkající se pracovníků v automatizovaných odvětvích stále více skličující. V důsledku standardizace, kterou přinesli roboti, se podle nich snížila jejich schopnost rozhodovat, což je aspekt, který vede k nespokojenosti s prací. Poukazují také na země, jako je Čína, kde roboti snižují fyzickou zátěž, ale zvyšují obavy o životní prostředí i bezpečnost práce.
Bohužel to není jediný negativní bod. V případě pracovníků s nízkou mzdou a na základních pozicích uvádějí, že mohou pociťovat nižší spokojenost s prací a dokonce ztrácet kvalifikaci. Dokonce i v odvětvích, jako je chirurgie a letectví, zdůraznili, jak se může stát, že se práce bude opakovat, protože se s přítomností robotiky stane méně stimulující. I když se tedy podniky odhodlají k tomuto typu manévru, aby zlepšily výrobu, bude muset řada podniků najít způsob, jak do zavádění těchto technologií zapojit své pracovníky, protože by se jich vývoj některých odvětví mohl stále více dotýkat.
Pro řešení těchto problémů by společnosti mohly zvážit investice do programů školení a profesního rozvoje, které pomohou zaměstnancům přizpůsobit se technologickým změnám. Kromě toho by podpora inkluzivního a spolupracujícího pracovního prostředí mohla pomoci zmírnit negativní dopady automatizace na morálku pracovníků.