Eskalace války na Blízkém východě již neotřásá pouze bojištěm: její vlny plně zasáhly energetické trhy a mezinárodní diplomacii a donutily Washington přijmout mimořádná opatření, aby zabránil nekontrolovatelnému růstu ceny ropy.
Americký ministr financí Scott Bessent využil svého účtu X k prosazení bezprecedentního rozhodnutí: udělení dočasné výjimky ze sankcí proti Rusku, která umožní celosvětový prodej a dodávky veškeré ruské ropy, která je v současné době naložena na tankerech. Bessent vysvětlil, že toto opatření bude platit pouze do 11. dubna a může na světový trh dodat stovky milionů barelů. Oficiálně ministerstvo financí potvrdilo, že dočasně povolí nákup ruské ropy, která je již v tranzitu, s cílem omezit růst cen vyvolaný konfliktem.
Cena barelu ropy Brent, která je mezinárodním benchmarkem, činila v pátek v 7 hodin ráno 100,13 dolaru, což je mimo jiné důsledek prohlášení nového íránského nejvyššího vůdce Mojtaby Chameneího, který se vyslovil pro prodloužení uzavření Hormuzského průlivu, námořního průlivu mezi Íránem a Arabským poloostrovem, kterým prochází přibližně třetina světové ropy přepravované po moři. Íránský velvyslanec při OSN Amir Saíd Iravání však toto stanovisko popřel ujištěním, že jeho země tuto obchodní cestu blokovat nebude.
Na tlak v oblasti energetiky reagovaly i další vlády. Austrálie oznámila uvolnění části svých strategických zásob pohonných hmot, zatímco Jižní Korea se rozhodla zavést dočasný strop na ceny pohonných hmot.
Souběžně s cenovou krizí se Irák vrátil do epicentra ozbrojeného konfliktu. Na západě země havaroval tanker americké armády KC-135, který poskytoval logistickou podporu ofenzivě proti Íránu. Centrální velení USA vyloučilo jak nepřátelskou, tak přátelskou palbu a označilo incident za nehodu.
Íránská verze však byla radikálně odlišná. Revoluční gardy, známé pod zkratkou IRGC, připsaly havárii raketě odpálené takzvaným „odbojem“ v Iráku a tvrdily, že všech šest členů posádky zahynulo, ačkoli tato informace nebyla dosud nezávisle potvrzena.
Islámský odpor v Iráku, koalice ozbrojených frakcí podporovaná Teheránem, se přihlásil k odpovědnosti za sestřelení rakety pomocí systémů protivzdušné obrany. Kromě toho tyto milice prohlásily, že zaútočily na druhé americké letadlo ve stejné západoirácké oblasti, které údajně nouzově přistálo s nezraněnou posádkou.
V Iráku došlo také k jedné oběti z řad západních spojeneckých sil. Emmanuel Macron potvrdil smrt francouzského vojáka při bombovém útoku na francouzskou základnu v Erbílu na severu země. Krátce před tímto oznámením zdroje informovaly, že při stejném útoku bylo zraněno dalších šest francouzských vojáků.
Nestabilita se rozšířila i za hranice Iráku. Turecká agentura Anadolu oznámila aktivaci varovných sirén na Incirliku, letecké základně NATO na tureckém území, kde jsou rozmístěny americké jednotky. Podle stejného zdroje byly dvě balistické rakety namířené na Turecko zneškodněny raketovými štíty NATO.
V noci na pátek zahájil Izrael nové ofenzivní akce v několika oblastech Libanonu, které si podle libanonské národní tiskové agentury vyžádaly nejméně osm mrtvých a několik zraněných. V reakci na to se libanonské šíitské hnutí Hizballáh, které je spojencem Teheránu, přihlásilo k dalším útokům na izraelské vojenské pozice.
Írán ze své strany v časných ranních hodinách opět zasáhl izraelské území. Záchranná služba Magen David Adom napočítala v severním Izraeli téměř šedesát zraněných, což z bombardování učinilo jeden z nejničivějších útoků za poslední dny, kdy Írán i Hizballáh použily proti izraelskému území kombinaci raket a bezpilotních letounů. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém prvním vystoupení od zahájení ofenzívy slíbil, že Izrael nepřestane útočit na Írán a Libanon.
Nárazová vlna konfliktu zasáhla také Perský záliv. Saúdskoarabské ministerstvo obrany oznámilo zachycení několika raket ve svém vzdušném prostoru. V Dubaji úřady přiznaly, že trosky z úspěšného zachycení způsobily drobné škody na fasádě budovy v centru města. Nouzové sirény byly aktivovány také v Bahrajnu.
Revoluční gardy z Teheránu přitvrdily rétoriku a požadovaly „okamžité“ stažení všech amerických jednotek rozmístěných na Blízkém východě a pohrozily, že pokud se tak nestane, budou „pohřbeny pod troskami“. V komuniké zveřejněném íránskými sdělovacími prostředky byla oznámena nová vlna raket v rámci operace nazvané „Slib Sadeq 4“, jejímž cílem jsou jak izraelské, tak americké cíle.
Tváří v tvář tomuto panoramatu prezident Donald Trump zdůraznil, že válka proti Íránu „rychle postupuje“, a zachoval svůj obvyklý optimistický tón ohledně průběhu konfliktu. Již dříve prezident relativizoval dopad rostoucích cen ropy prohlášením, že růst cen ropy přinese Spojeným státům „spoustu peněz“, a připomněl, že USA jsou největším světovým producentem ropy.