Mezi řadovými členy amerického prezidenta Donalda Trumpa, známými jako hnutí MAGA (Make America Great Again), roste neklid kvůli americké intervenci v Íránu. Tato nespokojenost odráží vnitřní napětí v Republikánské straně, kde se intervencionistická zahraniční politika střetává s izolacionistickým přístupem, který Trump sliboval během své kampaně.
Kritika vlivných osobností MAGA
Vlivné osobnosti hnutí, jako je novinářka a podcasterka Megyn Kellyová a konzervativní političtí komentátoři Tucker Carlson a Matt Walsh, veřejně vyjádřily své znepokojení. Kellyová, bývalá moderátorka Fox News, vyjádřila „vážné pochybnosti“ o společném americko-izraelském útoku na Írán. Její prohlášení podpořili i další názoroví vůdci v rámci hnutí MAGA, kteří tento zásah považují za odklon od Trumpových slibů vyhýbat se zahraničním válkám.
Výroky Marca Rubia a spor o vliv Izraele
Ministr zahraničí USA Marco Rubio přilil olej do ohně, když potvrdil, že Washington věděl o izraelské akci proti Íránu, která mohla urychlit útok na americké síly. Toto odhalení posílilo názor, že Trumpova administrativa je příliš úzce spojena se zájmy Izraele, což vyvolalo kritiku ze strany ultrakonzervativního amerického establishmentu.
Rubio prohlásil, že Washington předem věděl, „že dojde k izraelské akci“ proti Íránu a „že to urychlí útok na americké síly“.
Tucker Carlson ve svém podcastu uvedl, že „je těžké to říci, ale USA zde nerozhodly. Učinil ho Benjamin Netanjahu“, čímž naznačil, že zahraniční politiku USA diktuje Izrael. Matt Walsh také otevřeně kritizoval Rubia a poukázal na to, že jeho výroky naznačují, že USA jsou ve válce s Íránem kvůli tlaku Izraele, což považuje za vážnou strategickou chybu.
Rozpor s Trumpovými předvolebními sliby
Trump během své předvolební kampaně slíbil, že se zaměří na domácí potřeby Ameriky a bude se vyhýbat zapojování do zahraničních konfliktů. Tento postoj našel odezvu u mnoha voličů, kteří byli unaveni vleklými válkami v zahraničí. Zdá se však, že současná intervence v Íránu je s těmito sliby v rozporu, což mezi jeho příznivci vyvolalo obavy.
Obavy vyjádřil i republikánský kongresman z Tennessee Tim Burchett, který varoval, že intervence v Íránu by se mohla zvrhnout v „další věčnou válku“. Takové vleklé konflikty jsou u republikánských voličů, kteří dávají přednost soustředěnějšímu přístupu k domácí politice, nepopulární.
Rozdělení v Kongresu
V Senátu získal Trump určitou podporu, když byla zamítnuta rezoluce o ukončení vojenské ofenzívy v Íránu. Sporným bodem však byla absence předchozího schválení útoku Kongresem a hlasování bylo rozděleno: 47 hlasů bylo pro zastavení intervence a 53 proti.
Plány americké armády
Americký ministr války Pete Hegseth prohlásil, že USA mají dostatek munice na dokončení kampaně proti Íránu, která by mohla trvat až osm týdnů. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová uvedla, že vyslání pozemních jednotek „není v tuto chvíli součástí plánu této operace“, i když tuto možnost zcela nevyloučila.
Diplomatické napětí se Španělskem
Zásah vyvolal diplomatické napětí, o čemž svědčí neshody se španělskou vládou. Mluvčí Bílého domu prohlásila, že Španělsko souhlasilo se spoluprací s USA, což španělský ministr zahraničí José Manuel Albares rychle popřel.
Americký ministr financí Scott Bessent navíc kritizoval odmítnutí Španělska umožnit využití základen Morón a Rota jako „nepřijatelné“. Španělský ministr dopravy Óscar Puente v reakci na to prohlásil, že ti, kdo ohrožují životy Američanů, jsou ti, kdo je berou do neoprávněné války.
Evropská reakce a situace na Kypru
Španělsko vyšle fregatu, aby se podílela na evropské obraně Kypru, který byl v pondělí napaden při incidentu, z něhož byl původně obviněn Írán.
Španělsko se nečekaně rozhodlo vyslat fregatu, aby se podílela na evropské obraně Kypru, po útoku, z něhož byl původně obviněn Írán. Kyperské ministerstvo obrany a Spojené království však uvedly, že útok nepocházel z Íránu, což situaci ještě více zkomplikovalo.
Rostoucí napětí v Libanonu a Íránu
V Libanonu mezitím vůdce Hizballáhu Naim Qassem obvinil Izrael ze zahájení „promyšlené války“ proti jeho zemi. Napětí v regionu se stupňuje, izraelské bombardování si vyžádalo desítky mrtvých a tisíce vysídlených osob.
Izrael zintenzivnil své útoky nejen v Libanonu, ale také v Íránu, přičemž se zaměřil na vojenskou infrastrukturu v Teheránu a dalších městech. Na tyto útoky reagoval Hizballáh a Írán, i když zatím s malým dopadem.
Varování Turecka
V souvislosti s tímto rostoucím napětím Turecko varovalo, že poté, co zachytilo íránskou raketu nad východním Středomořím, přijme opatření na ochranu svého území. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zdůraznil význam konzultací se spojenci v NATO, aby se zabránilo další eskalaci.
„Probíhají úzké konzultace s našimi spojenci v NATO, přijímáme všechny druhy bezpečnostních opatření a provádíme nezbytné okamžité zásahy.“
Incidenty na moři a další eskalace
Na námořní frontě pátrá srílanské námořnictvo po desítkách pohřešovaných osob po potopení íránské válečné lodi IRIS Dena, na kterou zaútočila americká ponorka. Tento incident zvýšil napětí v regionu a Írán obvinil USA z agrese.
Íránské revoluční gardy navíc prohlásily, že zaútočily na americký ropný tanker v Perském zálivu, ačkoli tato informace nebyla nezávisle potvrzena. Situace v regionu je stále nestabilnější a dochází k incidentům, které by mohly vyvolat rozsáhlý konflikt.
Americké úvahy o ukrajinských dronech
V reakci na hrozbu íránských bezpilotních letounů Shahed zvažují USA nákup ukrajinských záchytných letounů, které jsou levnější než rakety Patriot. Podle Financial Times se tyto ukrajinské drony osvědčily v boji proti Shahed a jejich pořízení by mohlo snížit tlak na zásoby raket Patriot.
Ukrajinský prezident Volodymir Zelenskyj jednal o možnosti spolupráce v oblasti protidronové technologie s představiteli Kataru a Spojených arabských emirátů. Ukrajina doufá, že poskytnutí těchto střel by mohlo zvýšit globální dostupnost raket Patriot pro použití v kritičtějších konfliktech.
Širší dopady konfliktu
Celkově lze říci, že americký zásah v Íránu vyvolal širokou debatu jak na domácí, tak na mezinárodní úrovni. Rostoucí napětí na Blízkém východě spolu s domácí kritikou v rámci hnutí MAGA by mohlo mít významné důsledky pro zahraniční politiku USA a stabilitu v regionu.