Donald Trump zveřejnil nový plán zahraniční a bezpečnostní politiky pro své druhé funkční období. Varuje v něm před koncem evropské civilizace kvůli migraci, slibuje návrat americké dominance v Latinské Americe a tvrdý postup vůči Číně i Rusku. Dokument budí silné reakce doma i v zahraničí.
Americký prezident Donald Trump zveřejnil svou strategii zahraniční a národní bezpečnostní politiky pro druhé funkční období, v níž varuje před možným koncem evropské civilizace v důsledku její migrační politiky a slibuje upevnit vedoucí postavení Washingtonu jako supervelmoci, zejména v Latinské Americe. Třiatřicetistránkový dokument, který byl zveřejněn na začátku každé administrativy, Trump ho označuje za „plán“ pro zajištění americké nadvlády a staví USA do centra úsilí o dosažení globálního míru a stability.
V jízlivé diatribě o migrační politice a údajné cenzuře v Evropské unii (EU) Trumpova administrativa opakuje krajně pravicové teorie a varuje před možným „koncem evropské civilizace“ v horizontu nejvýše dvou desetiletí. Dokument uvádí, že v dlouhodobém horizontu se z několika členů NATO stanou země s „neevropskou většinou“, což otevře debatu o tom, zda by měly v Alianci zůstat a udržovat stávající vztahy se Spojenými státy.
„Chceme, aby Evropa zůstala evropskou, aby znovu získala sebevědomí jako civilizace a opustila své neúspěšné zaměření na regulační dusno,“ říká.
Trumpova administrativa se v dokumentu hlásí ke své snaze ukončit válku na Ukrajině, konflikt, který podle ní měl „zvrácený efekt“, neboť zvýšil vnější závislost evropských zemí, zejména Německa.
Související článek
„Je v ústředním zájmu Spojených států vyjednat rychlé zastavení nepřátelských akcí na Ukrajině, aby se stabilizovaly evropské ekonomiky, zabránilo se eskalaci války a obnovila se strategická stabilita s Ruskem,“ tvrdí zpráva.
Obviňuje některé evropské představitele „nestabilních menšinových vlád“ ze snahy sabotovat jednání Washingtonu s Moskvou, která jsou motivována „nerealistickými očekáváními ohledně války“.
Zpráva oznamuje obnovení Monroeovy doktríny z roku 1823 s cílem upevnit postavení USA jako hlavní mocnosti v Americe a zabránit přítomnosti vnějších sil, což je zastřený odkaz na Čínu, Rusko nebo Írán. V tomto smyslu popisuje „přenastavení“ vojenské přítomnosti USA v Latinské Americe a Karibiku s cílem čelit nelegální migraci a obchodu s drogami.
Od loňského léta Trump nasadil v regionu silnou námořní sílu a zničil přibližně 20 plavidel poblíž Venezuely a Kolumbie, přičemž mimosoudně zabil více než 80 lidí, které považuje za „narkoteroristy“. To zvýšilo napětí ve vztazích s vládou Nicoláse Madura, kterého Washington považuje za vůdce Kartelu Slunce, neboť se množí zvěsti o možném útoku na venezuelské území.
„Spojené státy musí být na západní polokouli přední mocností, což je podmínkou naší bezpečnosti a prosperity, podmínkou, která nám umožní jednat v regionu s důvěrou kdekoli a kdykoli to bude nutné,“ uvádí se v dokumentu.
Bílý dům stanovuje jako jednu ze svých priorit zabránění konfliktu s Čínou v Tchajwanském průlivu a zdůrazňuje, že udržení vojenské převahy je „rozhodující pro zabránění jakékoli agresi“.
Zpráva sice zachovává Trumpovu nejednoznačnost ohledně přímého zásahu v případě, že by Peking ostrov napadl, zdůrazňuje však, že „obrana Tchaj-wanu je součástí národních bezpečnostních zájmů Spojených států“. Navrhuje také „vyvážení“ hospodářských a obchodních vztahů s Čínou tak, aby byly „vzájemně výhodné“ pro obě velmoci.
V dokumentu je stanoven cíl růstu americké ekonomiky z 30 bilionů dolarů (630 bilionů korun) v roce 2025 na 40 bilionů dolarů (840 bilionů korun) v roce 2030. Strategie tvrdí, že Blízký východ by již neměl dominovat zahraniční politice USA, protože tento region již není „potenciálním ohniskem bezprostřední katastrofy, jakým kdysi býval“. Uvádí se v ní, že Írán byl „vážně oslaben“ po americkém bombardování jeho jaderných elektráren v červnu loňského roku.
Konstatuje také, že izraelsko-palestinský konflikt zůstává „palčivý“, ale zdůrazňuje, že díky příměří v Gaze, kterého Trump dosáhl v říjnu, došlo k „pokroku směrem k trvalému míru“.
Trumpova zahraniční politika rovněž zdůrazňuje význam posilování tradičních spojenectví USA, zejména se zeměmi, jako je Japonsko, Jižní Korea a Austrálie, s cílem čelit rostoucímu vlivu Číny v indopacifickém regionu. Tato spojenectví jsou považována za zásadní pro udržení rovnováhy sil, která upřednostňuje zájmy USA a podporuje regionální stabilitu.
Z domácího hlediska dokument zdůrazňuje potřebu posílit kritickou infrastrukturu a kybernetickou bezpečnost, aby byla země chráněna před novými hrozbami. Trumpova administrativa označila kybernetickou bezpečnost za klíčový pilíř při zajišťování národní bezpečnosti i hospodářské prosperity USA.
V neposlední řadě zpráva zdůrazňuje význam podpory demokratických hodnot a lidských práv ve světě, ačkoli tento postoj byl kritizován některými pozorovateli, kteří se domnívají, že Trumpova administrativa upřednostnila ekonomické a bezpečnostní zájmy před podporou demokracie.