Použití zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA) neobstálo. Nejistota kolem budoucí americké politiky vůči Havaně však trvá.
Nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, které donutilo vládu prezidenta Donalda Trumpa zrušit cla na základě mimořádného hospodářského zákona, ruší dodatečné odvody, které postihovaly země dodávající ropu na Kubu. Toto rozhodnutí však nezakazuje budoucí tresty a obestírá současnou nátlakovou kampaň Washingtonu na Havanu nejistotou.
Poté, co nejvyšší americký soud shledal, že Trump překročil své pravomoci, když použil zákon o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA) k uvalení velké části cel na jiné země, Trump byl nucen podepsat exekutivní příkaz k „ukončení některých celních opatření“. Toto rozhodnutí bylo považováno za významnou překážku pro Trumpovu politiku maximálního nátlaku, jejímž cílem bylo ekonomicky izolovat Kubu a její spojence.
Supreme Court strikes down Trump’s tariffs. The ruling is expected to have broad implications for the #energy sector. The justices found that the president did not have the power to issue tariffs. "Co… https://t.co/76uc0Aw8P9
— Abhilash Shukla (@AbhilashShuklaa) February 24, 2026
Mezi cla, která byla Trumpova administrativa nucena zrušit, patří cla uvalená na dodavatele ropy na Kubu, která byla zavedena prostřednictvím exekutivního příkazu 14380, podepsaného Trumpem 29. ledna 2026. Cílem tohoto příkazu bylo odradit země od prodeje ropy na Kubu s odůvodněním, že aktivity kubánské vlády představují hrozbu pro národní bezpečnost USA.
Nařízení 14380 stanovilo, že na základě posouzení aktivit kubánské vlády jako národní hrozbu pro USA „může být uvaleno dodatečné valorické clo na dovoz zboží, které je produktem cizí země, jež prodává nebo jinak přímo či nepřímo dodává ropu na Kubu“. Vzhledem k tomu, že se na ně vztahují oddíly zákona IEEPA, muselo být uplatňování těchto celních sankcí deaktivováno.
Navzdory tomu nařízení z minulého pátku stanoví, že „výjimečný stav“ vyhlášený ve vztahu ke Kubě „zůstává v platnosti“. To znamená, že ačkoli byla současná cla zrušena, USA nemají kategoricky zakázáno uvalovat cla nebo jiná budoucí obchodní opatření vůči zemím, které dodávají na ostrov ropu, pokud se řídí jinými právními předpisy. Tato nejasnost ponechává otevřené dveře pro budoucí ekonomický tlak.
V lednu, po zatčení Nicoláse Madura, USA zastavily tok venezuelské ropy na Kubu. To spolu se zavedením cel na jiné dodavatele způsobilo, že ostrov byl vážně postižen nedostatkem pohonných hmot. Tato situace měla značný dopad na kubánskou ekonomiku, která je na dovozu ropy značně závislá na svém každodenním provozu.
Kromě toho byla politika sankcí USA vůči Kubě předmětem mezinárodní diskuse. Řada zemí a organizací tato opatření kritizovala a tvrdila, že postihují především kubánské obyvatelstvo, nikoliv vládu. Mezinárodní společenství vyzvalo USA, aby přehodnotily svůj přístup ke Kubě a podporovaly spíše dialog a spolupráci než konfrontaci.
Ačkoli rozhodnutí Nejvyššího soudu představuje změnu v celní politice USA, situace zůstává nejistá. „Výjimečný stav“, který Washington vyhlásil, připouští možnost budoucích opatření proti Kubě a jejím dodavatelům ropy, čímž se udržuje tlak na ostrov. Dopad této politiky na kubánské obyvatelstvo a mezinárodní vztahy USA je však nadále předmětem obav a diskusí.