Americký prezident Donald Trump v neděli v rozhovoru pro televizi ABC News uvedl, že mu po zabití kandidátů na přechod ve venezuelském stylu při útocích došli. „Nebude to nikdo, koho jsme si mysleli, protože všichni jsou mrtví. Dokonce i druhá a třetí pozice jsou mrtvé,“ přiznal.
O několik hodin dříve prezident prohlásil, že tento model je pro Írán „dokonalým scénářem“. „To, co jsme udělali ve Venezuele, je podle mě dokonalý scénář,“ řekl Trump v telefonickém rozhovoru pro The New York Times.
Na otázku ohledně modelu přechodu, který by se uskutečnil v Íránu poté, co byl při společné americko-izraelské operaci zabit nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, vyzdvihl to, co považuje za úspěchy operace ve Venezuele, a naznačil, že některé aspekty hodlá zopakovat.
NYT poznamenal, že Trumpovi poradci ho upozornili na kulturní a historické rozdíly mezi oběma zeměmi, které znemožňují tuto strategii zopakovat. I tak ale republikán trval na myšlence použít pro Teherán model z Caracasu, v němž pouze svržením vůdce dosáhl větší spolupráce s jeho zemí. „Všichni si udrželi svá místa, až na dva lidi,“ řekl.
Řekl, že má „tři velmi dobré možnosti“, jak vést Írán, ačkoli si jména raději nechal pro sebe. „Nebudu je nyní prozrazovat. Nejdříve dokončíme práci.
Trump doufal, že íránské elitní síly včetně Revolučních gard předají své zbraně íránskému lidu, který podle něj závisí na rozhodnutí svrhnout vládu, což by se lišilo od venezuelského modelu. „Mluví o tom už léta, takže teď k tomu zřejmě budou mít příležitost,“ řekl.
Prezident vyjádřil lítost nad smrtí tří amerických vojáků a zdůraznil, že jich může být zabito více, ale nebyl slabý a ujistil, že Pentagon má sílu operaci prodloužit, „pokud to bude nutné“.
„Nebude to těžké,“ řekl. „Máme obrovské množství munice. Jak víte, máme munici uskladněnou v různých zemích po celém světě.“
Trump oslavil, že „zničil velkou část“ íránského námořnictva, a uvedl, že USA i Izrael si vedly „velmi dobře“: „Řekl bych, že jsme daleko před plánem.“
Krátce poté přiznal, že mu téměř došly možnosti. Podle státní televize Press TV byli při sobotních bombových útocích zabiti vrchní velitel Revolučních gard generál Mohamad Pakpur, tajemník Rady obrany Alí Šamjání, náčelník generálního štábu íránských ozbrojených sil generál Abdorrahím Músáví a íránský ministr obrany Azíz Nasirzádeh.
Íránský prezident Masúd Pezeskian a Alí Larídžání, šéf bezpečnosti a nová opora ajatolláhova režimu, přežili.
Ten popřel, že by ochota jednat s USA trvala i v této fázi. „Se Spojenými státy jednat nebudeme,“ uvedl Larídžání ve stručné zprávě zveřejněné na jeho účtu na X.
„Se Spojenými státy vyjednávat nebudeme,“ uvedl Larídžání ve stručné zprávě zveřejněné na jeho účtu X.
Zpráva přišla v reakci na příspěvek Al-Džazíry, rovněž na X, který informoval o zprávě deníku Wall Street Journal o údajném Larídžáního kroku obnovit rozhovory s Washingtonem.
Podle ománské tiskové agentury ONA tato publikace přišla poté, co ománský ministr zahraničí Badr al-Busaidi prohlásil, že ho jeho íránský protějšek Abbás Arakčí seznámil s připraveností Teheránu na „jakékoli seriózní úsilí, které by přispělo k zastavení eskalace a obnovení stability“.
Larídžání rovněž v listu X napsal, že „íránský národ se brání sám“, neboť „íránská armáda invazi nezahájila“.
„Trump svými falešnými nadějemi uvrhl region do chaosu (…) Svým klamným jednáním změnil heslo ‚Amerika na prvním místě‘ na ‚Izrael na prvním místě‘ a obětoval americké vojáky pro izraelskou touhu po moci,“ dodal Larídžání.
Írán je nadále bombardován Izraelem, na který zaútočil, a také zeměmi, které jsou spojenci USA v regionu a hostí jejich vojenské základny, jako jsou Kuvajt, Saúdská Arábie, Bahrajn, Katar a Spojené arabské emiráty.
Podle nedělního vyjádření Ústředního velení americké armády (Centcom) se americkým silám podařilo v prvních hodinách operace, kterou v sobotu brzy ráno nařídil americký prezident Donald Trump, zasáhnout více než tisíc íránských cílů.
Operace Epic Fury, jak Pentagon nazval společnou operaci s Izraelem, má podle velení za cíl „rozložit bezpečnostní aparát íránského režimu, přičemž prioritou jsou místa, která představují bezprostřední hrozbu“.
Útoky se zaměřily na velitelská centra a velitelství, jakož i na raketové základny a vybavení íránského námořnictva, ačkoli Teherán odsoudil útoky na civilisty, včetně školy.
Při této ofenzivě americké síly použily kombinaci střel s plochou dráhou letu odpalovaných z lodí a stíhaček, jakož i ozbrojené bezpilotní letouny a utajované „speciální schopnosti“, které Centcom veřejně neupřesnil.
Při této ofenzívě americké síly použily kombinaci střel s plochou dráhou letu odpalovaných z lodí a stíhacích letounů, jakož i ozbrojené bezpilotní letouny a „zvláštní schopnosti“.
Íránský Červený půlměsíc v pondělí zvýšil počet obětí v Íránu na 555 za dva a půl dne války. „Po sionisticko-amerických útocích na různé části země a podle zpráv z terénu bylo dosud zasaženo 131 měst a při těchto útocích bohužel zahynulo 555 našich krajanů,“ uvedla agentura.
Mezi posledními oběťmi je 20 lidí, kteří byli zabiti v časných ranních hodinách při útoku na náměstí Nilufar, při němž bylo zničeno několik domů, uvedla tisková agentura Mehr.
Íránská média o možných cílech v této oblasti neinformovala, nachází se zde však policejní stanice.
Íránské ministerstvo zdravotnictví zároveň zvýšilo počet obětí na 180 při útoku na školu Minab na jihu země během izraelské a americké ofenzívy proti perské zemi, která začala v sobotu. Od dnešního rána jich NYT – který situaci ověřoval pomocí videozáznamů– napočítal 115.
Od té doby bombové útoky pokračují, zejména proti Teheránu, který včera podle úřadů zažil těžký den s útoky na íránskou státní televizi, samotný Červený půlměsíc a nemocnici Gándhí.
V Bejrútu bylo v pondělí brzy ráno zabito nejméně 31 lidí a 149 zraněno při vlně izraelských bombardovacích náletů na předměstí Bejrútu a jižní Libanon v reakci na útok libanonské šíitské skupiny Hizballáh uprostřed konfliktu s jejím spojencem Íránem. V Izraeli nebyly hlášeny žádné nové oběti na životech, kromě 10 lidí zabitých od soboty do neděle.
Šíitská skupina Hizballáh vypálila několik střel na vojenská zařízení v severním Izraeli. Izrael odpověděl intenzivní vlnou ostřelování jižních předměstí Bejrútu, známých jako Dahye.
Izraelská armáda povolala kromě řadových vojáků téměř 100 000 záložníků, aby bránila své hranice se Sýrií a Libanonem, ale také svou kontrolu nad okupovanými územími Gazy a Západního břehu Jordánu. Izraelský ministr obrany Israel Katz v pondělí označil šéfa šíitského Hizballáhu Naima Qassema za „cíl“ a trval na tom, že libanonská milice „zaplatí vysokou cenu“ za své útoky.
Šíitská skupina Hizballáh vypálila několik střel na vojenská zařízení v severním Izraeli. Izrael odpověděl intenzivní vlnou bombardování jižních předměstí Bejrútu.
Z Jeruzaléma izraelská armáda v pondělí prohlásila, že bombardovala několik podzemních sídel íránského režimu v Teheránu, a varovala, že válka bude trvat tak dlouho, jak bude třeba.
Mezitím na britskou základnu na Kypru spadl dron, podle prezidenta ostrova Nikose Jristodoulidese, který v pondělí potvrdil, že se jednalo o dron íránské výroby Shahed, který krátce po půlnoci (místního času) zasáhl britskou vojenskou základnu v Akrotiri nacházející se na jihozápadě ostrova a způsobil menší materiální škody.
Íránská média v pondělí rovněž informovala, že v Kuvajtu byla sestřelena americká stíhačka F-15 určená k útoku na íránské území, zatímco Kuvajt oznámil, že v pondělí havarovalo několik amerických letadel, ale jejich posádky přežily, aniž by se zmínil o možném sestřelení.
Generální ředitel MAAE Rafael Grossi ve Vídni uvedl, že dosud nedošlo k žádnému útoku Izraele nebo USA na jaderná zařízení v Íránu, ani nebylo zjištěno žádné nadnormální zvýšení úrovně radiace v sousedních zemích. Íránský velvyslanec při Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) Alí Rezá Nadžafí však prohlásil, že Izrael a USA opět zaútočily na závod na obohacování uranu v Natanzu ve středním Íránu.
Obavy jsou nyní značné i s ohledem na cenu ropy. V případě evropského benchmarku Brent vzrostla o 9,88 % na 80,02 dolaru, což je úroveň, na které se neobchodovala od konce června. Cena zemního plynu v pondělí rovněž vystřelila o 26,87 % na 39,96 dolaru.
Rafinerie saúdského ropného gigantu Aramco v přístavním městě Ras Tanura, jedna z největších v arabské zemi, byla zasažena zbytky dvou íránských dronů zachycených saúdskou protiletadlovou obranou, což vyvolalo „malý požár“ v zařízení a uzavření některých „jednotek“ jako preventivní opatření.
Kromě toho začínají přijímat preventivní opatření i lodní společnosti: japonská lodní společnost ONE (Ocean Network Express) se sídlem v Singapuru v pondělí dočasně pozastavila svou činnost „do a z“ Perského zálivu, zatímco čínská státní lodní společnost Cosco Shipping oznámila, že reorganizuje plavbu svých plavidel v Perském zálivu, ačkoli o formálním pozastavení činnosti neinformovala. Připojily se tak k dalším lodním společnostem, jako jsou Maersk a Mediterranean Shipping Company (MSC), které v neděli oznámily, že dočasně pozastavují provoz přes Hormuzský průliv.
Skupina Lufthansa pozastavuje lety na Blízký východ do 8. března a připojuje se tak k desítkám leteckých společností po celém světě, které již oznámili podobná opatření, kvůli nimž byly uzemněny stovky lidí.
Geopolitické souvislosti
Současnou situaci v Íránu a okolním regionu nelze pochopit bez zohlednění širších geopolitických souvislostí. Napětí mezi USA a Íránem trvá již od islámské revoluce v roce 1979, která svrhla šáhův režim, klíčového spojence Washingtonu. Od té doby se vztahy vyznačují nedůvěrou a konflikty, které se ještě zhoršují v souvislosti s otázkami, jako je íránský jaderný program a íránská podpora skupin, které Západ považuje za teroristické, například Hizballáhu.
Konflikt má také významné hospodářské důsledky. Hormuzský průliv, kterým prochází přibližně 20 % světové ropy, je kritickým bodem tohoto konfliktu. Jakékoli narušení této cesty může mít drastické dopady na ceny ropy, a tím i na světovou ekonomiku. Nedávný nárůst cen ropy a plynu tuto nejistotu odráží.
Budoucnost regionu zůstává nejistá. Zatímco někteří analytici naznačují, že mezinárodní tlak by mohl vést k deeskalaci, jiní se obávají, že by konflikt mohl eskalovat, zejména pokud se další regionální aktéři rozhodnou zapojit se více přímo. Mezinárodní společenství, včetně aktérů jako EU a Rusko, konflikt pozorně sleduje a mohlo by sehrát klíčovou roli při zprostředkování urovnání.
Závěr
Situace v Íránu a její dopad na region je připomínkou složitosti mezinárodní politiky a křehkosti míru v oblastech, kde se prolíná historické napětí a geopolitické soupeření. Svět sleduje, že rozhodnutí přijatá v nadcházejících dnech a týdnech mohou mít trvalé následky.