To, co v ChatGPT děláme všichni, stojí OpenAI miliony dolarů

Pokaždé, když se vzděláváme pomocí ChatGPT, přispíváme k energetickým výdajům odpovídajícím spotřebě tisíců domácností. Digitální zdvořilost má skutečnou cenu pro životní prostředí.

Naše digitální způsoby chování vytvářejí pro OpenAI nečekaný problém. Zvyk psát při interakci s ChatGPT „prosím” a „děkuji” představuje pro společnost skutečné náklady. Tyto každodenní zdvořilostní výrazy nutí servery zpracovávat další data, čímž zvyšují spotřebu energie a vytvářejí náklady, které si málokdo z uživatelů uvědomuje. Podle nejnovějších zpráv stojí tyto zdvořilostní návyky společnost OpenAI desítky milionů dolarů ročně. Sam Altman, generální ředitel společnosti, potvrdil, že tyto zdvořilostní formule výrazně zvyšují počet tokenů zpracovávaných při každé interakci, čímž znásobují výdaje na energii v jejích zařízeních.

Skrytý účet za digitální zdvořilost

Každý dotaz na ChatGPT vyžaduje desetkrát více energie než vyhledávání na Googlu (2,9 watthodiny oproti 0,3). Při více než miliardě dotazů denně spotřebuje systém každý den přibližně 2,9 milionu kilowatthodin, což odpovídá roční spotřebě 800 amerických domácností. Jednoduché „děkuji” přidá dalších 0,0002 kWh na interakci.

Tyto informace přicházejí v době, kdy OpenAI čelí kritice kvůli svému generátoru obrázků a obavám o autorská práva. Společnost čelí četným veřejným kontroverzím, zejména v souvislosti s Altmanovým přiznáním, že ve své komunikaci o AI přeháněl, aby získal větší pozornost médií.

Datová centra věnovaná umělé inteligenci již nyní představují 2 % celosvětové spotřeby elektrické energie. Prognózy pro rok 2030 uvádějí, že v USA by mohly dosáhnout 9,1 %. Konkrétněji řečeno, když ChatGPT vygeneruje text o 100 slovech, spotřebuje stejnou energii jako 14 LED žárovek fungujících po dobu jedné hodiny.

Kontroverze se týká i dalších oblastí. Společnost OpenAI tvrdí, že není možné trénovat systémy umělé inteligence bez použití obsahu chráněného autorskými právy, což vedlo k žalobám ze strany významných médií, jako je The New York Times, na jejichž argumenty společnost reagovala popřením některých obvinění.

Nedávná studie odhalila, že 67 % amerických uživatelů používá s chatboty formální jazyk. Z celkového počtu tak 55 % činí proto, že to považují za „morálně vhodné“, zatímco 12 % se obává budoucí vzpoury strojů a snaží se předem získat jejich sympatie. Tyto údaje odrážejí náš složitý vztah k technologiím.

Výzkumnice z MIT Sherry Turkleová upozorňuje, že ačkoli umělé inteligence postrádají vědomí, chováme se k nim jako k „částečně živým“ entitám, což ospravedlňuje naše uctivé zacházení s nimi. Altman zase jízlivě poznamenal, že tyto výdaje představují „dobře vynaložené peníze, člověk nikdy neví“, čímž naznačil špetku humoru v této zvláštní situaci.

Čísla jsou významná: e-mail o 100 slovech vygenerovaný ChatGPT spotřebuje 0,14 kWh, což odpovídá spotřebě energie devíti domácností ve Washingtonu D.C. po dobu jedné hodiny. Pokud bychom tyto údaje promítli, pak pokud by 10 % Američanů používalo tuto službu každý týden po dobu jednoho roku, spotřebovali by elektřinu odpovídající spotřebě celého Washingtonu D.C. za 20 dní.

Reakce byly rychlé. Elon Musk zakázal ve svých společnostech používat zařízení Apple, pokud integrují technologii OpenAI. Altman mezitím hledá řešení a investuje do projektů jaderné a solární energie, jako jsou Helion Energy a Exowatt, a zároveň optimalizuje svou infrastrukturu, aby snížil spotřebu.

Toto dilema vyvolává zásadní otázku: Měli bychom dát přednost energetické účinnosti, nebo zachovat společenské konvence i u strojů? Nalezení rovnováhy mezi zdvořilostí a udržitelností by mohlo být skutečnou výzvou v našem vztahu k umělé inteligenci.

Dopad umělé inteligence na životní prostředí

Umělá inteligence nejen mění průmyslová odvětví, ale má také významný dopad na životní prostředí. Datová centra, která tyto systémy podporují, vyžadují ke svému provozu obrovské množství energie, což přispívá k emisím uhlíku. Podle zprávy Massachusettské univerzity může trénink jednoho modelu umělé inteligence za dobu své životnosti vypustit tolik oxidu uhličitého jako pět automobilů. To poukazuje na potřebu vyvíjet účinnější a udržitelnější technologie.

Technologické společnosti podnikají kroky ke zmírnění tohoto dopadu. Například společnost Google pracuje na zlepšení energetické účinnosti svých datových center a podařilo se jí snížit spotřebu energie o 50 % ve srovnání s průměrem v odvětví. Kromě toho společnosti, jako je Microsoft, investují do obnovitelných zdrojů energie pro napájení svých operací v oblasti umělé inteligence a zavazují se, že do roku 2030 budou mít negativní emise uhlíku.

U uživatelů může uvědomění si dopadu jejich digitálních interakcí na životní prostředí vést k odpovědnějšímu využívání technologií. To by mohlo zahrnovat omezení zbytečného používání UI nebo podporu společností, které ve svém provozu upřednostňují udržitelnost.

V konečném důsledku má umělá inteligence potenciál přispět ke globální udržitelnosti optimalizací procesů a snížením množství odpadu v různých průmyslových odvětvích. Je však nezbytné, aby vývoj těchto technologií probíhal odpovědně a zohledňoval dopad na životní prostředí i etické důsledky.

Závěrem lze říci, že ačkoli digitální komunity mohou být spojeny s náklady na energii, jsou také příležitostí k zamyšlení nad tím, jak s technologiemi komunikujeme a jak tak můžeme činit udržitelnějším způsobem. Nalezení rovnováhy mezi energetickou účinností a digitální zdvořilostí je výzvou, které musí podniky i uživatelé čelit společně.