Znečištění spodních i povrchových vod dusičnany se zdá vážnější, než jsme si doposud mysleli. V americké Iowě se vyskytl problém, který se může šířit po celém světě.
Iowa je většinově zemědělský stát. Na mapě ho najdete v centrální severovýchodní části Spojených států a patří k těm středně velkým státům. Tvoří jej především farmářská pole, prérie s občasnými lužními lesy. Podnebí je tu kontinentální, ale má velké teplotní výkyvy. Zimy bývají s menší sněhovou nadílkou, podobně jako u nás. Výkyvy jsou však výraznější v létě. Iowské léto je často s průměrnými teplotami kolem 40 °C, výraznými bouřkovými dny a prudkými dešti, navíc patří také do oblasti tornád. Právě stále se zvyšující teploty už v tak dost teplém kraji s sebou nesou problém.
Teplejší zima = vyšší obsah dusičnanů
Dusičnany se do pitné vody dostávají skrze půdu z hnojiv a pesticidů používaných v zemědělství. Déšť nebo tající sníh pak tyto látky odnáší do vodních toků a řek nebo i do spodních vod. Jako zdroje pitné vody slouží i řeky Racoon a Des Moines. Vzhledem k vyšším teplotám a prudkým dešťům je nutné vodu od dusičnanů filtrovat v podstatě většinu roku. Letos ale muselo hlavní město Des Moines filtrovat vodu i během ledna a února, což se stalo teprve podruhé za posledních 30 let. Město za tuto filtraci zaplatilo navíc 16 tisíc dolarů.
V budoucnu se s tímto typem znečištění budeme setkávat častěji.
Bude se tento problém vyskytovat každý rok? Ne. Ale jsou zde podmínky pro to, aby se potenciálně vyskytoval častěji,
řekl Justin Glisan, státní klimatolog Iowy.
Odborníci připomínají, že ke zhoršování problémů přispívá i nestálé a extrémní počasí. Teplejší zima umožňuje stálý průsak do spodních vod. Za mrazivějších zim znečištěná voda přes promrzlou půdu neprosakuje a situace s pitnou vodou bývá lepší.
Prudké bouřky, větší riziko spláchnutí škodlivých látek
Půda je schopna pojmout například část zbytků hnojiv, stejně jako je biologicky využívá okolní vegetace. To ale platí jen v případě stabilnějšího klimatu a mírnějších dešťů. Dlouhá období sucha, horka a poté prudké deště půdu spíše splachují. Problémem jsou také situace, kdy farmáři pohnojí a vzápětí přijde silný déšť. Jednodušší je pak i pronikání těchto látek přímo do zdrojů pitné vody.
Filtrace vody je drahá nebo chybí
Iowa nepatří k nejbohatším státům, takže některé obce tyto filtry na dusičnany ani nemají. Navíc se podle průzkumu dalších 15 % obyvatel spoléhá na vlastní zdroje pitné vody, své vlastní studny. Také tam se mohou dusičnany dostat. Pravidelná filtrace vody v domácnosti pak může stát i několik stovek dolarů ročně.
S tímto problémem se zemědělský stát potýká již delší dobu, ale letošní teplá zima ukázala, že problém může být rozsáhlejší. Plošného testování se navíc zúčastnili i dobrovolníci.
Velké dopady i na Mexický záliv, vláda problém odmítá
Otázkou také je, jak se tyto znečištěné vody po proudu řek dostávají dál. Znečištění hnojivy se pak může projevit například v Mexickém zálivu. Tam následně vznikají mrtvé zóny s menším obsahem kyslíku ve vodě, což zabíjí mořský život.
Trumpova Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) navíc vyřadila sedm vodních toků v Iowě z federálního seznamu znečištěných vod,
uvádí apnews. Přitom právě tyto vody by regulaci potřebovaly. Jde v podstatě o obcházení povinnosti v pitné vodě snižovat obsah škodlivin a regulovat používání hnojiv a pesticidů. Problém je alibisticky vyřešen tím, že se nemusí řešit. Organizace Food and Water Watch oznámila záměr podat žalobu na toto vyřazení toků a zdrojů pitné vody, protože sama EPA dříve uznala, že řeky jsou znečištěné. Je třeba zamezit průsaku nebo zlepšit hospodaření se zemědělskými chemikáliemi, nikoliv utrácet miliony za úpravu vody.