Zatímco ostrov posiluje své obranné schopnosti a navazuje užší vztahy se západními mocnostmi, situace v regionu se nadále vyhrocuje.
Před několika dny se zprávy na Tchaj-wanu neodehrávaly v blízkosti ostrova, ale o něco dále. Série snímků a videozáznamu ukázala, že na blíže neurčeném pobřeží Čína rozmístila umělé plošiny, které až příliš připomínaly morušové přístavy, s nimiž spojenci vtrhli do Normandie. Ostrov se v posledních 24 hodinách ocitl v blízkosti čínské vojenské armády, která se tentokrát rozhodla bránit.
Jedna věta jako spouštěč
Čína v pondělí uskutečnila dosud největší rozsáhlé vojenské cvičení v tomto roce, a to u Tchaj-wanu mobilizací 59 letadel a bezpilotních letounů spolu s devíti plavidly, což byla jasná demonstrace síly v reakci na nedávné výroky tchajwanského prezidenta Lai Ching-teho, který označil Peking za zahraniční nepřátelskou sílu a slíbil posílit národní bezpečnost proti jeho pokusům o infiltraci.
Tchaj-wan v tomto případě nezvykle reagoval na tuto ukázku nasazením leteckých a námořních hlídek a obranných raketových systémů, zatímco jeho ministr obrany Wellington Koo obvinil Čínu, že je „narušitelem míru a stability“ v regionu.
Napětí roste
Minulý čtvrtek Lai po zasedání o národní bezpečnosti přitvrdil rétoriku a obvinil Čínu, že usiluje o anexi Tchaj-wanu prostřednictvím nátlakové taktiky. V reakci na to oznámil přísnější opatření k regulaci obchodu, cestování a pobytu čínských občanů na ostrově. Peking, který považuje Laie a jeho stranu DPP za separatisty, reagoval tvrdě: mluvčí čínského úřadu pro záležitosti Tchaj-wanu Chen Binhua ho označil za „ničitele míru mezi průlivem“ a obvinil ho, že tlačí ostrov „ke scénáři války a konfliktu“.
Od Laiovy inaugurace loni v květnu Čína zesílila svůj vojenský tlak. Vyprávěli jsme o tom: v prosinci nasadila více než 90 lodí námořnictva a pobřežní stráže v rámci operace, kterou Tchaj-wan označil za největší námořní mobilizaci v nedávné historii. Zvýšená čínská vojenská aktivita posiluje obavy, že Peking připravuje scénář přímé konfrontace. Mosty popsané před několika dny jsou dalším hrotem napětí.
Šedá zóna
Pravdou je, že veškerá tato vojenská aktivita Čínské lidové osvobozenecké armády (PLA) v okolí Tchaj-wanu je tím, co odborníci označují jako strategii šedé zóny, tj. nátlakovou taktiku, která nedosahuje úrovně přímého ozbrojeného konfliktu, ale vyčerpává obranné schopnosti protivníka.
O co jde? Cílem této kampaně by bylo zvýšit psychologický tlak na Tchaj-wan, donutit jeho ozbrojené síly, aby operovaly ve stavu neustálé pohotovosti, a oslabit vnímání bezpečnosti na ostrově. Kromě toho se tato taktika snaží destabilizovat tchajwanskou ekonomiku a vyvolat nejistotu mezi obyvatelstvem.
Postoj USA
Situace nevyhnutelně vede zpět do Washingtonu. Návrat Donalda Trumpa do prezidentského úřadu USA přidal do rovnice další vrstvu nejistoty. Uprostřed obchodní války s Čínou se Trump snaží omezit globální vliv Pekingu, ale trvá na tom, že Tchaj-wan musí zvýšit své investice do obrany. Jeho administrativa navíc vyjádřila znepokojení nad dopadem ostrova na americký polovodičový průmysl a pohrozila novými cly na podporu místní výroby.
Je jisté, že smíšené signály z Washingtonu vyvolávají na Tchaj-wanu obavy. Zatímco ostrovní vláda vyjádřila ochotu spoluprac ovat s Trumpem na vybudování „demokratického dodavatelského řetězce“, klíčové společnosti, jako je Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSMC), přislíbily v USA investice ve výši až 100 miliard dolarů (2,3 bilionu korun), aby zmírnily napětí.
Pokusy o uklidnění a o kompromis
Uprostřed této nejistoty se ředitel Amerického institutu na Tchaj-wanu (AIT) Raymond Greene snažil Tchaj-pej uklidnit. V prohlášení zveřejněném na Facebooku uvedl, že americký ministr zahraničí Marco Rubio zopakoval svůj závazek vůči Tchaj-wanu a ujistil, že Trump usiluje o světový mír a o posílení odstrašení v Indopacifiku, aby se zabránilo konfliktu.
Greene zdůraznil, že Washington nemůže zaručit bezpečnost regionu sám a potřebuje spojence, jako je Tchaj-wan, aby posílil své obranné schopnosti. Zdůraznil také, že konflikt v Tchajwanském průlivu by měl zničující ekonomické důsledky s dopadem na více než 10 % světového HDP – „vážnější než druhá světová válka“, uvedl.
Ať už je to jakkoli, současný nárůst čínské vojenské aktivity a překvapivá tchajwanská reakce znamenají nové ohnisko v již tak napjatých vztazích mezi oběma stranami. S velmi nepředvídatelným Trumpem zůstává budoucnost americké podpory ostrova nejistá. Peking mezitím pokračuje v nátlaku pomocí demonstrací síly a rétorických hrozeb, a to v situaci, kdy by jakákoli chybná kalkulace mohla posloužit jako rozbuška k vyvolání konfliktu nepředvídatelných rozměrů.
V tomto složitém scénáři se Tchaj-wan rovněž snaží posílit své vztahy s dalšími západními mocnostmi, jako je Japonsko a Evropská unie, aby tak čelil čínskému tlaku. Obranná a technologická spolupráce s těmito spojenci by mohla hrát klíčovou roli pro stabilitu regionu.