Manévry odrážejí ochotu Si Ťin-pchinga udržet tlak na Tchaj-wan, aniž by vyprovokoval otevřený konflikt. Problémem jsou Spojené státy.
Čína to udělala znovu a tentokrát má jasný cíl. Peking zahájil druhý den rozsáhlých vojenských cvičení v okolí Tchaj-wanu. Počet vojáků a mohutnost flotily, která se v současnosti v oblasti nachází, je přímou reakcí na prohlášení tchajwanského prezidenta Lai Ching-teho, který Čínu definoval jako „nepřátelskou zahraniční sílu“ a oznámil opatření proti vměšování a špionáži ze strany Pekingu. Problém: dokument odhalil, jaká bude reakce USA.
Podle mluvčího Lidové osvobozenecké armády manévry, které v současnosti probíhají, simulují převzetí úplné kontroly nad ostrovem, včetně námořní blokády, útoků na pozemní a námořní cíle a kontroly strategických tras. Jak jsme již uvedli, tentokrát Čína na rozdíl od jiných cvičení dala jasně najevo, že operace je „trestem“ za postoje podporující nezávislost Lai, který patří k Demokratické pokrokové straně a popírá, že Tchaj-wan je součástí Číny.
Související článek
Žádné hranice nebyly překročeny
Před několika hodinami tchajwanské ministerstvo obrany informovalo o 71 náletech a přítomnosti 21 lodí, včetně letadlové lodi Shandong, které jen v úterý operovaly v blízkosti východního Tchaj-wanu. Je třeba také upřesnit, že ačkoli žádný z těchto prvků neporušil tchajwanskou hranici 24 námořních mil v přilehlé zóně, odborníci se domnívají, že cílem manévrů je zvýšit psychologický a vojenský tlak na ostrov.
Kromě toho čínská pobřežní stráž hlídkovala na ostrovech kontrolovaných Tchaj-pejí, což zvyšovalo pocit obklíčení. Odborníci, jako například Čchie Chung a Su Tzu-jün, řekli deníku New York Times, že ačkoli je vojenská přehlídka „zastrašující“, zdá se, že je vypočítána tak, aby se vyhnula přímé eskalaci.
Dvojí poselství
Zatímco Čína tyto manévry rámuje jako reakci na Laiova slova, analytici se domnívají, že poselství je zaměřeno i na jiný národ: Spojené státy. Jak bylo uvedeno výše, Laiova vláda posílila vztahy s Washingtonem a zavázala se zvýšit vojenské výdaje na více než 3 % HDP, aby zachovala odstrašující účinek vůči Pekingu. Souběžně s tím americký ministr obrany Pete Hegseth potvrdil závazek Spojených států vůči Japonsku, že budou podporovat stabilitu a obranu v Tchajwanském průlivu, a zdůraznil, že strategickou prioritou je zabránit násilnému ovládnutí ostrova.
V této souvislosti se Čína podle Amandy Hsiao a Wen-Ti Sunga snaží demonstrovat vůči Trumpově administrativě pevnost, aniž by si zcela zavřela dveře k deeskalaci, zejména když obchodní napětí přetrvává a hrozí nová americká cla na čínské výrobky. Jak jsme však uvedli na začátku, nyní známe i reakci Washingtonu v případě eskalace napětí.
Tajný průvodce Pentagonu
Exkluzivně o tom informoval deník Washington Post. Ministr obrany Hegseth vydal tajné pokyny, které nově definují strategické priority Pentagonu a zaměřují vojenskou připravenost téměř výhradně na obranu Tchaj-wanu před možným útokem Číny a ochranu území USA, a to i za cenu omezení jejich globální přítomnosti.
Tento dokument nazvaný Prozatímní národní obranné strategické pokyny, který byl distribuován v březnu a označen stupněm utajení „tajné“, nařizuje ozbrojeným silám „riskovat“ v jiných regionech, jako je Evropa, Blízký východ a Afrika, a přenáší velkou část odpovědnosti za konfrontaci s regionálními hrozbami, jako jsou Rusko, Írán a Severní Korea, na spojence. Strategie nenechává nikoho na pochybách: nařizuje Pentagonu přesměrovat své zdroje, aby zabránil rychlé okupaci Tchaj-wanu Čínou a posílil obranu strategických míst v Americe, jako je Grónsko a Panamský průplav.
Absolutní priorita: Jediný scénář
Představená nová orientace znamená radikální posun oproti předchozím administrativám, neboť označuje Čínu za jedinou strategickou hrozbu („pacing threat“) a obranu Tchaj-wanu za jediný scénář, jímž se řídí struktura sil a přidělování zdrojů.
Strategie ve skutečnosti odmítá Rusko jako primární cíl plánování a jeho zadržování přenechává téměř výhradně evropským silám. Navíc: protiteroristické mise by se omezily na konfrontaci se skupinami schopnými a ochotnými zaútočit na území USA a odsunuly by operace proti milicím, které pouze destabilizují vlastní regiony.
Zpráva Heritage Foundation
Toto je zárodek memoranda, ke kterému měl Post přístup. Dokument nese otisk The Heritage Foundation, konzervativního think tanku úzce spojeného s Trumpovou administrativou. Podle listu Post je v něm navíc mnoho pasáží, které jsou prakticky totožné se zprávou Heritage zveřejněnou v roce 2024 a zaměřují se na tři osy: odstrašení Číny od invaze na Tchaj-wan, obranu území USA a zvýšení vojenské zátěže spojenců.
Dokonce i Alexander Velez-Green, spoluautor zprávy Heritage, v současné době zastává klíčovou dočasnou funkci v Pentagonu. Tuto podobnost ostatně již uznali i asistenti Kongresu, kteří považují pokyny za přímo inspirované doporučeními think tanku, což potvrzuje rostoucí vliv Heritage na obrannou politiku USA.
Nasazení a tlak
Rozsah briefu lze pochopit v číslech. Plán požaduje posílení vojenské přítomnosti v Indopacifiku pomocí ponorek, bombardérů, námořních bezpilotních letounů a specializovaných jednotek schopných ničit opevněné a podzemní cíle a zároveň požaduje, aby Tchaj-wan zvýšil své vojenské výdaje na 10 % HDP, což je výrazně nad současnou úrovní a standardy NATO.
Současně je Atlantická aliance vyzývána, aby převzala většinu obrany Evropy a ponechala Spojeným státům pouze úlohu jaderného odstrašení a omezené podpory, zejména v případě současné války s Čínou.
Co říká Tchaj-wan
List The Post před několika hodinami uvedl, že tchajwanská vláda a analytici únik memoranda přivítali s úlevou, i když jsou překvapeni, že Trumpova administrativa učinila z odstrašení případné čínské invaze na Tchaj-wan svou hlavní vojenskou prioritu.
Tento krok navíc přichází po měsících obav v Tchaj-peji z politiky „Amerika na prvním místě“ a oslabování mezinárodních závazků, včetně pozastavení vojenské pomoci Ukrajině, což vedlo k obavám, že USA nakonec ponechají Tchaj-wan napospas Pekingu. Dokument však tuto nejistotu prolamuje tím, že jako jedinou „základní hrozbu“ pro ministerstvo obrany definuje zabránění Číně v rychlé okupaci ostrova a veškeré vojenské plánování USA orientuje na takový scénář.
Křehká rovnováha
Memorandum dalo jasně najevo, že USA budou usilovat o to, aby zabránily Číně dosáhnout takzvaného „fait accompli“ nad Tchaj-wanem, ale zatím neupřesnilo, jak by se vypořádalo s případnou odvetou ze strany Pekingu. Trump zároveň trvá na tom, že Tchaj-wan musí převzít větší finanční a operační odpovědnost za vlastní obranu. V této souvislosti se ostrov pohybuje na tenké hranici mezi využitím obnovené ochrany USA a vyhnutím se vyprovokování eskalace, která by z něj, jak varují analytici, mohla učinit hlavní dějiště konfrontace mezi mocnostmi.
Nejnovější manévry Číny u ostrova zase odrážejí snahu Si Ťin-pchinga udržet tlak na Tchaj-wan, aniž by vyprovokoval otevřený konflikt, který by ještě více zkomplikoval již tak napjaté vztahy se Spojenými státy a ostatními mezinárodními aktéry. Jedná se o křehkou rovnováhu, protože mezi odstrašováním a eskalací je příliš tenká hranice.
V současném kontextu je zásadní pochopit, že situace v Tchajwanském průlivu není jen otázkou regionální bezpečnosti, ale také kritickým bodem mezinárodní politiky. Tchaj-wan, ostrov se silným demokratickým systémem, je mnoha západními zeměmi vnímán jako bašta demokracie v Asii. Ostrov je rovněž klíčovým technologickým centrem, neboť je domovem společnosti TSMC, největšího světového výrobce polovodičů, což geopolitickému významu regionu dodává další ekonomickou rovinu.
Potenciální konflikt na Tchaj-wanu má rovněž dopady na globální dodavatelský řetězec, zejména v technologickém průmyslu. Závislost světa na polovodičích vyráběných na Tchaj-wanu znamená, že jakékoli narušení by mohlo mít kaskádové účinky na řadu průmyslových odvětví, od automobilového průmyslu až po spotřební elektroniku. To podtrhuje význam zachování stability v regionu nejen z politických, ale i z ekonomických důvodů.