Čína hrozí tvrdými kroky vůči Tchaj-wanu i Spojeným státům kvůli dodávkám zbraní a rostoucí nezávislosti ostrova. Ve stejný den zahájila rozsáhlé vojenské manévry, které simulují obklíčení ostrova – signál, že spor o Tchaj-wan se nebezpečně přiostřuje.
Čína v úterý 30. prosince varovala, že přijme „tvrdá protiopatření“ proti „provokacím“ tchajwanských sil podporujících nezávislost a proti prodeji zbraní z USA na ostrov, neboť obě záležitosti se přímo dotýkají jejích „základních zájmů“ a národní suverenity. Tyto výroky pak pronesl čínský ministr zahraničí Wang I na fóru o mezinárodní situaci v Pekingu, a to v době obnovených čínských vojenských manévrů v okolí ostrova a v souvislosti s nedávným prodejem amerických zbraní Tchaj-peji, uvedla tisková agentura Sin-chua.
Během svého projevu Wang zdůraznil, že otázka Tchaj-wanu je „vnitřní záležitostí Číny“ a leží v „jádru jejích základních zájmů„, a uvedl, že Peking se „rozhodně“ postaví proti jakémukoli pokusu o dosažení nezávislosti ostrova nebo o posílení jeho vojenského potenciálu s vnější podporou.
Šéf čínské diplomacie uvedl, že prodej zbraní ze strany Spojených států „podněcuje napětí“ v Tchajwanském průlivu a představuje podle jeho názoru vměšování do vnitřních záležitostí země, a zároveň zopakoval, že se Čína „nevzdá“ obrany své svrchovanosti a územní celistvosti.
Tato prohlášení se shodují s rozsáhlými vojenskými cvičeními, která čínská armáda provádí v okolí Tchaj-wanu, včetně leteckých a námořních manévrů a simulací blokády, a která jsou podle Pekingu reakcí jak na aktivity tchajwanských orgánů, tak na vojenskou podporu ostrova ze strany USA.
Čínská armáda oznámila zahájení druhého dne válečných cvičení v okolí Tchaj-wanu, kterých se účastní jednotky armády, námořnictva, letectva a raketových sil, a to v situaci rostoucího napětí mezi Pekingem a Washingtonem a Tokiem ohledně tchajwanské otázky.
„Dne 30. prosince ve 13:00 hodin pozemní síly velitelství Východního divadla Lidové osvobozenecké armády uspořádaly cvičení s ostrou střelbou a zároveň provedly simulovaný společný útok na velké vzdálenosti s jednotkami námořnictva, letectva a raketových sil ve vodách jižně od Tchaj-wanu,“ uvedlo vojenské velení v prohlášení.
Cvičení se uskutečnilo čtyři hodiny poté, co bylo podobné cvičení provedeno ve vodách severně od ostrova, a v obou případech bylo podle velení dosaženo „požadovaných účinků“.
Americký prezident Donald Trump v pondělí nové manévry bagatelizoval a uvedl, že Peking „provádí námořní cvičení ve Formoském průlivu již 20 let„.
„Mám vynikající vztahy s (čínským) prezidentem Si (Ťin-pchingem) a on mi o tom nic neřekl. Určitě o tom (cvičeních) vím, ale nic mi neřekl a myslím, že ani neřekne,“ odpověděl Trump na dotaz médií během společné tiskové konference ve své floridské rezidenci s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.
Republikán trval na tom, že v těchto nových manévrech, které zahrnují nasazení letadel, válečných lodí nebo dalekonosného dělostřelectva, nevidí žádné nebezpečí: „Ne. Nic mě neznepokojuje. Vůbec nic,“ řekl.
„V této oblasti se konají námořní cvičení již 20 let. Nyní si to lidé vykládají trochu jinak, ale ve skutečnosti byla předchozí cvičení větší než ta současná,“ řekl Trump o cvičeních, která Peking nazval „Mise Spravedlnost-2025“.
Manévry potrvají do 18:00 místního času a jsou soustředěny do sedmi vzdušných a námořních oblastí poblíž Tchaj-wanu.
V porovnání s předchozími válečnými nácviky pokrývají tato cvičení širší oblasti Tchajwanského průlivu a východního pobřeží Tchaj-wanu, čímž se „stahuje obklíčení“ kolem ostrova, které „umožní čínským námořním a leteckým silám přiblížit se z více směrů„, řekl oficiálnímu listu Global Times Zhang Chi, profesor na Čínské národní obranné univerzitě.
Ministerstvo národní obrany Tchaj-wanu, ostrova, který si od roku 1949 vládne nezávisle na Pekingu, uvedlo, že zřídilo centrum reakce a nasadilo „přiměřené“ síly k „ochraně svobody a demokracie“ a zajištění tchajwanské suverenity.
Čína považuje Tchaj-wan za součást svého území a nevylučuje použití síly k dosažení „znovusjednocení“, zatímco tchajwanská vláda nároky Pekingu na svrchovanost odmítá a USA považuje za svého hlavního dodavatele zbraní a bezpečnostního partnera.
K rétorické a vojenské eskalaci dochází na pozadí přetrvávajících třenic mezi Čínou a Spojenými státy, jejichž vztahy se nacházejí ve fázi strategického soupeření poznamenaného obchodními, technologickými a bezpečnostními spory, přičemž Tchaj-wan je jedním z hlavních ohnisek napětí v asijsko-pacifickém regionu.
Pro lepší pochopení historických souvislostí je důležité připomenout, že konflikt mezi Čínou a Tchaj-wanem se datuje od občanské války v Číně, která skončila v roce 1949 vítězstvím Komunistické strany Číny. Kuomintangští nacionalisté se stáhli na Tchaj-wan, kde vytvořili samostatnou vládu. Od té doby Tchaj-wan funguje jako nezávislý politický subjekt, ačkoli jej Čína považuje za darebáckou provincii. Pekingská politika „jedné Číny“ usiluje o mírové sjednocení, ale nevylučuje použití síly, pokud Tchaj-wan formálně vyhlásí nezávislost.
Pokud jde o vztahy mezi USA a Tchaj-wanem, zákon o vztazích s Tchaj-wanem z roku 1979 uvádí, že USA poskytnou Tchaj-wanu prostředky k obraně, aniž by formálně uznaly Tchaj-wan jako nezávislý stát. Tato křehká rovnováha umožnila Tchaj-wanu zachovat si autonomii a zároveň získat vojenskou a politickou podporu z Washingtonu.
Nárůst napětí v Tchajwanském průlivu je rovněž ovlivněn vzestupem Číny jako globální mocnosti a její snahou rozšířit svůj vliv v asijsko-pacifickém regionu. Rostoucí vojenská přítomnost Číny v Jihočínském moři a její územní nároky vyvolaly obavy jejích sousedů a vedly k posílení vojenské přítomnosti USA v regionu.
Vzhledem k tomu, že Čína nadále posiluje svou vojenskou sílu a USA potvrzují svůj závazek k obraně Tchaj-wanu, zůstává situace v Tchajwanském průlivu kritickým bodem mezinárodní politiky s potenciálně významnými důsledky pro globální stabilitu a bezpečnost.