Technologická firma není ve využívání efektu návnady, taktiky, která je známá již více než čtyřicet let, sama.
Apple je jednou z nejvlivnějších společností v technologickém odvětví, která je známá kvalitou a hodnotou svých výrobků. Navzdory některým neúspěchům, jako byl například Vision Pro, měla prodejní čísla iPhonu a jeho vliv na trh s chytrými telefony zásadní význam pro upevnění vedoucí pozice, kterou společnost dnes zaujímá. V počátcích své existence se společnost Apple dostala do těžkých časů, a dokonce se spoléhala na podporu Billa Gatese, aby přežila. Postupem času se však společnosti podařilo znovu objevit sebe sama a etablovat se jako technologický gigant.
Jedním z nejdiskutovanějších aspektů společnosti Apple je cena jejích výrobků. Pro mnohé se tato značka stala symbolem statusu, což vede spotřebitele k tomu, že za její vlajkové přístroje platí více než 25 000 korun. Marketingová analýza ukazuje, že Apple si je tohoto fenoménu nejen vědom, ale strategicky ho využívá, aby podpořil nákup svých nejdražších modelů.
Podle webu GameStar Apple používá techniku známou jako efekt návnady. Tato taktika, zavedená v roce 1982, je stále účinná díky své schopnosti manipulovat s vnímáním spotřebitelů. Spočívá v prezentaci neatraktivní střední varianty, aby se prodeje posunuly směrem k dražší variantě. V případě iPhonu 16 společnost Apple uvedla na trh iPhone 16 Plus za 26 990 Kč, který nijak nevybočuje ze standardního iPhonu 16 (23 990 Kč), natož z iPhonu 16 Pro (29 990 Kč). Tváří v tvář těmto možnostem se mnoho spotřebitelů rozhodne investovat o několik tisíc více do nákupu modelu Pro, protože jej vnímají jako výhodnější nabídku.
Díky relativně malému cenovému rozdílu mezi iPhonem 16 Plus a iPhonem 16 Pro se model Pro jeví jako hodnotnější volba. Zároveň je standardní iPhone 16 vnímán jako příliš základní vzhledem ke své ceně, což posiluje dojem, že model Pro nabízí větší hodnotu. Ve skutečnosti je cenový skok mezi základním modelem a modelem Pro 6000 korun, ale cenová strategie vytváří iluzi, že dodatečná investice je minimální.
Tento efekt vytváří u spotřebitelů pocit uspokojení, neboť se domnívají, že volbou dražší varianty činí chytřejší rozhodnutí. Tato strategie není u společnosti Apple ojedinělá; používají ji i další společnosti, například Samsung, a služby, jako je Xbox Game Pass. Je proto důležité objektivně posoudit možnosti a nenechat se zviklat prostřední variantou. Mnoho spotřebitelů však tuto radu ignoruje a používá prostřední možnost jako referenční bod.
Závěrem lze říci, že efekt návnady je mocná marketingová taktika, která využívá psychologii spotřebitelů k tomu, aby vedla k nákupnímu rozhodování. I když může být obtížné této strategii odolat, vědomí její existence může spotřebitelům pomoci činit informovanější rozhodnutí.