Již několik desetiletí se vědci snaží odhalit záhady ukryté v hlubinách naší planety. Díky nedávnému technologickému pokroku jsou však seismické údaje přesnější než kdykoli předtím.
Mezitím výzkum zemského jádra odhalil, že tato oblast je mnohem složitější, než se původně předpokládalo. Nové metody analýzy, jako je seismická tomografie, mění naše chápání těchto vnitřních procesů tím, že nám umožňují vizualizovat změny hustoty a teploty v jádře.
Rytmické vzorce v zemském nitru mezitím upoutaly pozornost mezinárodní vědecké komunity. Nedávné objevy naznačují, že naše planeta může mít svůj vlastní „srdeční tep“, podobný kardiostimulátoru, který reguluje složité vnitřní procesy.
Podle výzkumu zveřejněného v časopise Nature Geoscience bije hluboko v zemském jádru každých 8,5 roku záhadný rytmický puls. Toto převratné zjištění by mohlo změnit naše chápání vnitřní dynamiky planety.
Rave-iation
— pourmecoffee (@pourmecoffee) June 29, 2025
"Scientists Detect Deep, Rhythmic Pulse Coming From Inside the Earth" https://t.co/4nZ438LJDb
Během desetiletí seismických analýz vědci zjistili tento pravidelný vzorec v oscilacích vnitřního jádra. Díky pokročilým technikám analýzy seismických vln se vědeckému týmu podařilo identifikovat tyto jemné, ale konzistentní variace vyskytující se v nejhlubším nitru Země.
Zajímavé je, že tento 8,5letý cyklus se shoduje se známými změnami délky zemského dne a změnami intenzity magnetického pole. Díky této korelaci mají vědci podezření, že existuje přímá souvislost mezi pulzováním jádra a změnami v rotaci planety.
Přestože přesný mechanismus zůstává nevyřešen, vědci teoreticky předpokládají, že by mohl souviset s elektromagnetickými interakcemi mezi pevným vnitřním jádrem a kapalným vnějším jádrem. Tyto interakce by mohly vytvářet stálý rytmus pozorovaný při seismických měřeních.
Tento objev navíc přispívá k rostoucímu počtu důkazů o tom, že zemské jádro je mnohem dynamičtější, než se dosud předpokládalo. Důsledky přesahují rámec pouhé vědecké zvědavosti, protože by mohly pomoci lépe pochopit geologické procesy a změny magnetického pole.
V neposlední řadě vědci použili k detekci těchto hlubokých oscilací inovativní metody seismické analýzy. Zpracováním dat shromážděných v průběhu několika desetiletí se jim podařilo stanovit přesnou periodicitu tohoto jevu.
Díky těmto pokrokům má nyní vědecká komunita k dispozici nový nástroj ke studiu vnitřní struktury Země. Budoucí výzkum by mohl odhalit, zda i jiné planety vykazují podobné zákonitosti, což by rozšířilo naše chápání dynamiky planet obecně.
Kromě toho by tento objev mohl mít důsledky pro předpovídání zemětřesení a pochopení dlouhodobých klimatických cyklů. Lepším pochopením toho, jak interakce v jádře ovlivňují povrch, bychom mohli zlepšit naši schopnost předvídat přírodní katastrofy a zmírňovat jejich dopady.
Objev tohoto rytmického pulsu v zemském jádře otevírá nové dveře geofyzikálnímu výzkumu a mohl by změnit naše vnímání vnitřního fungování naší planety. S rozvojem technologií je pravděpodobné, že objevíme ještě více tajemství ukrytých v hlubinách Země.
