Imunoterapie, která využívá pacientův vlastní imunitní systém, dosahuje rychlého pokroku v boji proti rakovině, která je hlavním předmětem zkoumání vědecké komunity, jež dosahuje stále většího pokroku na cestě k univerzální vakcíně.
Vědci z Ženevské univerzity (UNIGE) se zaměřili na jinou strategii a zkoumají jiný typ imunitních buněk: CD4 T-lymfocyty. Tradičně byly CD4 buňky považovány za podpůrné buňky, které pomáhají ostatním buňkám imunitního systému, ale švýcarský výzkum ukazuje, že jejich potenciál byl podceňován.
Tým UNIGE zjistil, že CD4 T buňky mohou nečekaně přímo napadat a zabíjet rakovinné buňky, přičemž si zachovávají svou funkci asistenta ostatních buněk. Pomocí pokročilých technik buněčného inženýrství vědci přeprogramovali CD4 T buňky tak, aby identifikovaly nádorový marker přítomný u mnoha typů rakoviny u dětí i dospělých. Terapie zaměřené na studium buněk a možnost přeprogramování jejich chování v boji proti rakovině jsou v současnosti intenzivně zkoumány.
Neznámý arzenál proti nádorům
Tento objev, o němž informoval deník Scitechdaily, je významný, protože ukazuje, že buňky CD4 T mohou přímo napadat a ničit nádorové buňky, a to nad rámec své známé pomocné role. Tento objev otevírá slibnou cestu pro novou generaci imunoterapie proti nejrůznějším nádorům.
Související článek
Scientists Turn Forgotten Cells Into Powerful Cancer Killers – SciTechDaily – … a broader patient population. According to Camilla Jandus, Assistant Professor at the UNIGE Faculty of Medicine's Department of Pathology and … – https://t.co/EzNrWb4lbq
— The Postdoctoral (@thepostdoctoral) July 6, 2025
Ve spolupráci s onkologickým oddělením CHUV-UNIL a Ludwigovým institutem pro výzkum rakoviny v Lausanne studovali vědci z UNIGE molekulární charakteristiky CD4 T buněk izolovaných od pacientů s melanomem, což je typ rakoviny kůže. Zjistili, že určitá podskupina těchto buněk má T-buněčný receptor (TCR) schopný rozpoznat antigen NY-ESO-1, běžný nádorový marker. Tento TCR byl poté izolován a uměle exprimován na dalších buňkách CD4 T.
Testy in vitro a na zvířecích modelech potvrdily účinnost těchto modifikovaných buněk. Výsledky ukázaly, že tyto upravené CD4 T buňky zabíjejí řadu typů rakoviny, včetně melanomu, nádorů plic, vaječníků, sarkomů a mozku, aniž by ovlivnily zdravé buňky. Tento přímý účinek má značný význam pro budoucí klinické aplikace.
Rozšíření obzoru imunoterapie
Účinnost léčby založené na T-lymfocytech částečně závisí na systému HLA pacienta, souboru genů, které kódují povrchové proteiny buněk a regulují imunitní rozpoznávání. Tyto molekuly HLA umožňují T-lymfocytům rozlišovat mezi zdravými a infikovanými nebo maligními buňkami.
Antigen NY-ESO-1, který je pro toto zjištění klíčový, je prezentován alelou HLA přítomnou přibližně u poloviny kavkazské populace, zatímco u ostatních alel HLA je to 10 až 15 procent. To značně rozšiřuje možnosti terapie, protože cílový antigen je exprimován u mnoha typů rakoviny, z čehož by mohlo těžit značné množství pacientů.
Tým vedoucí výzkumné pracovnice profesorky Camilly Jandusové již připravuje klinické hodnocení této modifikované buněčné terapie založené na CD4 buňkách. Studie bude zahrnovat pacienty s různými typy rakoviny exprimujícími NY-ESO-1. Nejprve bude ověřena přítomnost příslušné alely HLA a budou analyzovány nádory, aby se potvrdila exprese antigenu. Následně budou odebrány pacientovy CD4 T buňky, které budou v laboratoři upraveny, namnoženy a znovu aplikovány.
Profesorka Jandusová dále zvažuje možnost vytvoření banky buněk připravených k použití od zdravých, vhodných dárců, aby se předešlo odmítnutí. Tato strategie by ušetřila drahocenný čas, zejména v případě agresivních druhů rakoviny. Mohla by také otevřít dveře k léčbě v současnosti nevyléčitelných druhů rakoviny, zejména u dětí, přičemž první slibné výsledky byly zaznamenány u dětských neuroblastomů.
Výzvy a vyhlídky do budoucna
Navzdory slibným pokrokům není vývoj těchto terapií založených na CD4 T-buňkách bez problémů. Jednou z hlavních překážek je výroba těchto modifikovaných buněk ve velkém měřítku bezpečným a účinným způsobem. Kromě toho je třeba provést další studie, aby bylo možné plně porozumět možným vedlejším účinkům a nežádoucím imunitním reakcím, které by mohly vzniknout.
Zásadní oblastí výzkumu je také personalizace terapie tak, aby vyhovovala jedinečným genetickým charakteristikám každého pacienta. Identifikace dalších biomarkerů, které mohou předpovědět reakci pacienta na léčbu, by mohla výrazně zlepšit výsledky.
V budoucnu by kombinace léčby založené na buňkách CD4 T s dalšími formami léčby, jako je chemoterapie nebo radioterapie, mohla nabídnout komplexnější a účinnější přístup k boji proti rakovině. Pro urychlení vývoje a zavedení těchto inovativních terapií bude nezbytná mezinárodní spolupráce a sdílení znalostí.