Společnosti Palantir, Meta a OpenAI jmenovaly své vedoucí pracovníky podplukovníky americké armády, což je historický zvrat, který spojuje technologickou elitu s vojenskou mocí.
Čtyři vedoucí pracovníci společností Palantir, Meta a OpenAI složili 13. června přísahu jako podplukovníci v záloze americké armády. Tak se zrodil „Detachment 201“, známý také jako „Executive Innovation Corps“: ačkoli to zní jako zápletka postkyberpunkového románu, jedná se o speciální vojenskou jednotku vytvořenou za účelem přímého začlenění vedoucích představitelů Silicon Valley do amerického obranného systému.
Tento krok představuje zlom v historii vztahů mezi technologickým průmyslem a vojenským aparátem. Nejen kvůli začlenění vysokých civilistů do velitelských funkcí v armádě, ale také kvůli poselství, které vysílá, že Silicon Valley už armádu pouze nepodporuje: nyní ji vede zevnitř. Tato iniciativa podtrhuje rostoucí význam technologií v armádě, kde se umělá inteligence a analýza dat stávají zásadními nástroji pro národní bezpečnost.
Kdo jsou noví podplukovníci
Vedoucími pracovníky, kteří složili přísahu u útvaru 201, jsou:
- Shyam Sankar – technologický ředitel (CTO) společnosti Palantir, která je zodpovědná za provoz kontroverzní platformy ImmigrationOS sloužící ke správě imigračních dat.
- Andrew Boz Bosworth – technický ředitel společnosti Meta, která je známá svou rolí ve vývoji technologií rozšířené a virtuální reality.
- Kevin Weil – produktový ředitel společnosti OpenAI, který stojí v čele inovativních projektů v oblasti umělé inteligence.
- Bob McGrew – Bývalý ředitel výzkumu ve společnosti OpenAI a současný konzultant ve společnosti Thinking Machines Lab, který má rozsáhlé zkušenosti s vývojem pokročilých technologií.
Tito technologičtí lídři neprojdou standardním základním školením. Projdou zkrácenou verzí zaměřenou na vojenskou historii, střelecké dovednosti a minimální fyzické protokoly. Tento na míru šitý výcvik jim umožní rychlé začlenění do jejich poradních rolí, kde se od nich bude očekávat, že přinesou své odborné znalosti v oblasti nejmodernějších technologií.
Budou sloužit přibližně 120 hodin ročně, z toho mnoho na dálku, a jejich role bude čistě poradní: budou pomáhat integrovat umělou inteligenci, nástroje datové analýzy a technologický nábor do strategického plánování armády. Tento vzdálený a flexibilní přístup odráží moderní povahu práce v technologickém sektoru.
Technologie ve službách války
Dokonce i název „Detachment 201“ nepochází z vojenské byrokracie, ale z přitakání Silicon Valley: vzdává hold kódu HTTP, který označuje nově vytvořený zdroj, což je záměrná metafora pro tento nový typ vojáka. Tuto jednotku vymyslel Brynt Parmeter, šéf talentů Pentagonu a bývalý manažer společnosti Walmart, jako způsob „oppenheimerizace“ národní obrany: nábor bystrých mozků ze soukromého sektoru, aniž by je odpojil od jejich firem.
Cílem je modernizovat armádu v éře špičkových technologií. Konflikty v Evropě, na Blízkém východě a rostoucí napětí s Čínou přiměly Washington k urychlení digitální transformace armády. Jak vysvětlil Sankar:
„Technologie opět změnily bojiště a naše armáda se musí změnit s nimi“.
Tato změna je zásadní v kontextu, kdy jsou kybernetické hrozby a útoky založené na technologiích stále častější. Začlenění technologických expertů do armády má zajistit, aby Spojené státy byly na tyto moderní výzvy připraveny.
Změna paradigmatu v Silicon Valley
Vstup vedoucích pracovníků ze Silicon Valley na pozice vojenských důstojníků není jen náborovým experimentem. Je to známka toho, že USA konsolidují nový vojensko-průmyslově-digitální komplex. Takový, v němž se stírají hranice mezi civilním a vojenským, soukromým a veřejným sektorem.
Toto sblížení mezi technologickým sektorem a armádou představuje pozoruhodný obrat oproti předchozímu desetiletí. V roce 2018 protestovaly tisíce zaměstnanců společnosti Google proti projektu Maven, který využíval umělou inteligenci k analýze snímků z dronů: tlak byl takový, že Google zakázku zrušil a zakázal další vývoj pro vojenské účely.
Situace se však změnila. Ekonomika AI je neudržitelná s čistě komerčními příjmy: modely jako ChatGPT stojí stovky milionů dolarů na trénink a provoz. Tyto náklady vedly technologické společnosti k hledání nových zdrojů příjmů, včetně vládních zakázek.
V reakci na to se velké technologické společnosti obrátily na vládní zakázky jako na způsob, jak si vydělat na živobytí. Společnost OpenAI dnes podepisuje smlouvy s Pentagonem v hodnotě 200 milionů dolarů (v přepočtu asi 4,2 miliardy korun), zatímco Meta spolupracuje s firmou Anduril na bojových brýlích s rozšířenou realitou. Tyto smlouvy nejen zajišťují příjmy, ale také umožňují technologickým společnostem ovlivňovat vývoj vojenských technologií.
Integrace technologických manažerů do vojenské hierarchie však vyvolává určité diskuse:
- Kdo kontroluje využívání vojenských technologií? Vedoucí pracovníci budou moci ovlivňovat vojenskou strategii, ačkoli mají zakázáno pracovat přímo na projektech ve svých vlastních společnostech. Přesto se jejich společnosti ucházejí o zakázky, které nyní pomáhají utvářet.
- A co etika? Podle projektu Midas přibližně 30 velkých technologických společností od roku 2023 zmírnilo nebo opustilo své etické bezpečnostní závazky. Například společnost OpenAI zrušila svůj zákaz práce související s armádou.
- Jaká je (nedobrovolná) role běžných občanů (i z jiných zemí)? Umělé inteligence používané armádou jsou z velké části vycvičeny na datech generovaných běžnými uživateli. To znamená, že každé vyhledávání na Googlu, interakce na Instagramu nebo otázka na ChatGPT může být zdokonalováním algoritmů pro použití ve válce.
Tyto diskuse jsou zásadní pro zajištění toho, aby využívání technologií v armádě probíhalo eticky a odpovědně s ohledem na možný dopad na společnost a práva občanů.