Evropská komise navrhla zmírnění emisních cílů pro rok 2035 – místo úplného zákazu spalovacích motorů má nově platit 90% snížení emisí. Výrobci tak dostávají prostor pro luxusní hybridy a e-paliva, přičemž elektromobily zůstanou páteří trhu.
Evropská komise představila svůj návrh na zmírnění emisních povinností výrobců v roce 2035. Potvrzuje se tak, že Německo má v případě konečného schválení vyhráno. Německo šlo ve svém tlaku na Evropskou unii vlastní cestou, ale nový návrh odráží i skutečné obavy jeho průmyslu.
Abychom lépe pochopili, co se stalo, je třeba se ohlédnout zpět. V roce 2022 Evropský parlament schválil zákaz prodeje automobilů emitujících CO2 do roku 2035. Cílem bylo snížit emise znečišťujících látek o 100 % do roku 2035, a tím byla vyloučena možnost prodeje jakýchkoli automobilů využívajících tuto technologii. Jinými slovy, Evropa musela přejít na elektromobily, ať už chtěla, nebo ne.
O něco později byla na nátlak Německa a Itálie schválena možnost, aby automobily prodávané od roku 2035 používaly spalovací motory poháněné e-palivem. Jedná se o syntetická paliva, která mají při své výrobě zachytit tolik nebo více CO2, kolik se vypustí z výfuku. Pokud by to byla pravda, byl by automobil uhlíkově neutrální.
Díky formulaci, že vůz musí být uhlíkově neutrální, se otevřely dveře také pro použití vodíkových vozů (jak ve formě palivových článků, tak ve formě spalování vodíku). Tyto automobily jsou ze stejného důvodu rovněž uhlíkově neutrální, ale spolu s vodní párou vylučují určité částice škodlivé pro člověka, jako jsou NOx nebo jemné prachové částice.
EU tehdy držela kartu v kapse
Cíle mohly být revidovány, což Evropská komise učinila. Přijala návrh, který musí ratifikovat Evropský parlament a členské státy (Rada Evropy). Ačkoli tedy není oficiální, předpokládá, že se dočkáme změn v nařízení. Toto nařízení má několik klíčových bodů:
- Cílová hodnota emisí uhlíku se oproti roku 2021 snižuje ze 100 % na 90 %.
- Otevírá dveře k vytvoření kategorie, která se stala populární jako eCar, tedy malé elektromobily (menší než 4,2 metru), s vlastním nařízením, které se budou při výpočtu emisí vozového parku počítat jako 1,3 automobilu.
- Cíle snížit emise o 55 % do roku 2030 se odkládají na rok 2032. V těchto letech se otevírá mezera, v níž budou muset výrobci splnit navrhované cíle do konce roku 2032, a to v průměru za tyto tři roky. Opatření podobné tomu, které se otevřelo v období 2025-2027.
A to zcela určuje, které automobily bude možné prodávat.
Jak jsme již uvedli, Německo si s těmito tlaky poradilo. V posledních dnech jsme byli svědky dvou jasně odlišených front.
Španělsko a Francie byly ochotny ponechat regulaci ve stávající podobě. Další skupina vedená Německem navrhla revizi cílů, ale Německo nepodepsalo dopis šesti nesouhlasících zemí, které žádaly, aby Evropa změnila svou ekologickou politiku v oblasti automobilů.
Dva ex- a jejich scénka "Heč, co jsme dokázali".
— Tomáš Kubín 🇨🇿 (@tomaskubin_) December 16, 2025
Fakta:
EK dnes představila „Automotive Package“. Oficiálně: podpora čisté mobility, konkurenceschopnosti a inovací. Ve skutečnosti ale jde o tiché přiznání, že dosavadní tempo a rigidita Green Dealu byly pro evropský autoprůmysl… pic.twitter.com/XseHlrvzOo
Nyní, s požadavky navrženými Evropskou komisí, víme, že pokud budou nakonec schváleny, mohou se automobily se spalovacími motory prodávat i nadále. Ovšem jen do té doby, dokud průměrný vozový park uváděný na silnice zaručí toto 90% snížení emisí, což v praxi znamená, že prodej v drtivé většině elektromobilů zůstane posetý čistě spalovacími vozy.
Je třeba poznamenat, že snížení emisí CO2 o 90 % oproti roku 2021 znamená, že průměrná hodnota emisí CO2 ve vozovém parku nesmí překročit 11,6 g/km (v roce 2021 to bylo 116 g/km). To znamená směšnou spotřebu paliva pouhých 0,5 l/100 km benzinu. Údaj, kterého je u konkrétního vozu téměř nemožné dosáhnout. Až dosud se plug-in hybridy ve svých oficiálních homologacích pohybovaly v průměru kolem 1 l/100 km a průměrné hodnoty CO2 kolem 50 g/km. To je již nyní velmi vysoké číslo, které se však se zavedením nového systému výpočtu násobením rekordních emisí CO2 ještě zvýší.
Aby to vůz kompenzoval, zbývá mu jediná možnost: zvětšit kapacitu baterie. Záměrem pro rok 2035 je, aby plug-in hybridy měly mnohem větší elektrický dojezd. Pro představu, plug-in hybridem s nejdelším dojezdem na trhu je v současnosti Lynk&Co 08 s 200 km elektrického dojezdu. Přesto jeho emise CO2 zůstávají na hodnotě 23 g/km CO2. To je dvojnásobek maximální hodnoty povolené v roce 2035.
S těmito údaji musí společnost prodat jeden elektromobil na každý z těchto plug-in hybridů, aby se vešla do limitu emisí CO2. Kromě toho budou kritéria pro schvalování typu od roku 2028 mnohem přísnější. A to natolik, že plug-in hybridní vůz, který v roce 2021 vykazoval emise CO2 kolem 50 g/km, by měl s novou homologací překročit 120 g/km CO2. Proto by společnost Lynk&Co měla na každý výše uvedený plug-in Lynk&Co 08 prodat více než dva elektromobily.
Druhou možností elektrifikovaného vozidla se spalovacím motorem je elektromobil s prodlouženým dojezdem. Tento typ vozu je v praxi plug-in hybrid, ale jeho spalovací motor je určen pro nouzové použití. Pod tímto názvem se zatím prodávají vozy jako Mazda MX-30, které však ve skutečnosti mají 50litrovou benzinovou nádrž. Co bude muset přijít, bude spíše první BMW i3 REX (verze s prodlouženým dojezdem), jehož palivová nádrž měla 9 litrů a byla tedy určena pro nouzové použití.
Vzhledem k tomu všemu je zřejmé, že emisní povinnosti byly zmírněny, ale pro výrobce je stále nezbytné, aby i nadále prodávali velké množství elektromobilů.
V praxi je pro ně nejlepší zprávou to, že pokuty za rok 2025 byly odloženy na rok 2027, a mají tedy o dva roky více na splnění povinnosti snížit průměrné emise svého vozového parku na 93,6 g/km CO2. V plánu byla pokuta 95 eur za každý překročený gram na prodaný vůz. Jinými slovy, pokud je průměrná hodnota vozového parku 1 g/km CO2 a prodalo se 1 milion vozů, pokuta by činila 95 milionů eur. Problémem většiny z nich je, že tyto hodnoty značně překračovaly.
V roce 2030 by měly emise činit 49,5 g/km CO2, ale limit byl posunut na rok 2032, čímž se otevírá období mezi těmito dvěma roky, kdy budou mít výrobci čas na splnění požadavků. V roce 2035, pokud se opět nic nezmění, by měl limit činit 10 %, a tedy 11,6 g/km CO2.
To znamená, jak jsme viděli, že prodej plug-in hybridu musí být doprovázen velmi vysokou elektrifikací nebo pro kompenzaci prodejem mnoha a mnoha elektromobilů. Toyota Yaris s výkonem 120 k v současnosti vypouští 86 g/km CO2. To znamená, že značka, která prodává pouze jeden takový vůz, bude muset na silnice uvést nejméně šest nebo sedm dalších elektromobilů, aby tento objem emisí kompenzovala, pokud nechce dostat pokutu.
Elektrifikace malých vozů je velmi nákladná. Je natolik vysoká, že se prakticky žádná značka nerozhodne pro plug-in hybridizaci vozu tohoto typu. Nutí vás to zvýšit cenu, což vás vyřadí z trhu proti konkurenci, a navíc vám zůstane velmi málo místa v interiéru nebo zavazadlovém prostoru. A to za současných podmínek, bez nových emisních kontrol.
Malý elektromobil tedy bude muset přeskočit k plné elektrifikaci. Ta je nutná pro splnění emisních cílů, ale zájem o ni mají i značky, které v posledních letech předpisy donutily navrhovat nové platformy a investovat do stávajících závodů i nových prostor pro montáž baterií, což je na této cestě stálo miliardy eur. Velkým výrobcům nezbývá než tyto investice umořovat tím, že upřednostní prodej „cenově dostupných“ elektromobilů. Cenově dostupný“ znamená pod 30 000 eur (731 863 korun).
Zbývají tedy spalovací motory pro drahá vozidla. To je skvělá zpráva pro Německo, kde se BMW, Mercedes a Audi v posledních měsících zdráhaly přejít na elektromobily, včetně změn ve strategiích posledních dvou jmenovaných společností, které chtěly vrátit čas a zrušit cestu k „plně elektrickým“ vozům.
Všechny německé značky zjistily, že jakmile se přenesly přes počáteční přijetí elektromobilů, jejich movitější zákazníci je odmítli. Rimac, který měl jeden z nejpokročilejších elektrických vozů, šel tak daleko, že poukázal na to, že zákazníci mají pocit, že jsou nuceni kupovat elektrické vozy a že pokračování v elektrickém pohonu je svého druhu opozicí.
BMW však vždy naznačovalo, že bude pokračovat ve vývoji spalovacích motorů. Dalo však jasně najevo, že tyto motory budou ty větší a dražší. Pokud bude vývoj spalovacích motorů i nadále vyžadovat velké částky na investice, nezbude než je zahnat do kouta na horní hranici nabídky. Z finančního hlediska to dává největší smysl. V ekonomice měřítka, pokud se spalovací motor kupuje méně, je vozidlo dražší a nezbývá než ho umístit tam, kde jsou ziskové marže vyšší.
Uvidíme, jak luxusní značky zahrají do karet. Firmy jako Lamborghini a Ferrari mají manévrovací prostor. Budou se muset silně angažovat v oblasti elektrifikovaných vozidel, ale mají otevřené dveře k tomu, aby si za spalovací motory účtovaly ještě více. Na silně elektrifikovaném trhu jim obrovský staronový spalovací motor dává prostor pro jeho umístění v jejich dražších řadách. Zde je zisková marže obrovská a část pokuty mohou přenést na zákazníka. Navíc je zde vždy možnost nákupu emisních kreditů od jiných společností.
Vše nasvědčuje tomu, že se spalovací motor umístí jako symbol statusu. Pravděpodobně se dočkáme elektromobilů s prodlužovačem dojezdu nebo plug-in hybridů s obrovským dojezdem, ale čím čistší bude spalovací motor, tím bude dražší.