Vědci z Francis Crick Institute a Liverpool John Moores University poprvé sekvenovali kompletní genom starověkého Egypťana. Tento úspěch, podrobně popsaný v časopise Nature, představuje pozoruhodný průlom ve studiu této starověké civilizace a nejstarší DNA úspěšně získanou z této oblasti.
Tento objev přichází čtyři desetiletí po prvních pokusech o získání genetického materiálu z egyptských ostatků, které vedl například nositel Nobelovy ceny Svante Pääbo. Nedávný technologický pokrok konečně překonal obtíže spojené s uchováváním biologických materiálů v horkém a vlhkém podnebí. Schopnost sekvenovat starověkou DNA se zvýšila díky vývoji pokročilých technik extrakce a sekvenování, což umožnilo získat genetické informace ze vzorků, které byly dříve považovány za neproveditelné.
Analyzovaný jedinec žil před 4 500 až 4 800 lety, což je období, které se shoduje se stavbou prvních pyramid. Jeho ostatky byly nalezeny ve vesnici Nuwayrat, která se nachází asi 265 kilometrů jižně od Káhiry, a nabízejí tak jedinečný pohled na toto období. Tento objev poskytuje okno do minulosti a umožňuje vědcům rekonstruovat aspekty života a společnosti ve starověkém Egyptě.
Genetický profil s kořeny v Úrodném půlměsíci
Genetická analýza odhalila, že většina jejich předků pochází ze severoafrických populací, jak uvádí server Scitechdaily. Nicméně 20 % jejich rodokmenu je spojeno s jedinci, kteří obývali Úrodný půlměsíc, konkrétně Mezopotámii. Jedná se o první přímý genetický důkaz pohybu obyvatelstva mezi těmito dvěma regiony.
Související článek
Ancient Egyptian genome reveals 4,500-year-old genetic ties to Mesopotamia
For the first time, scientists have successfully sequenced the complete genome of an individual from ancient Egypt…
More information: https://t.co/C8iQII5JlY#archaeology #ancientegypt pic.twitter.com/tBnTY0UsnZ
— Archaeology News Online Magazine (@Archaeology_Mag) July 16, 2025
Historicky již archeologické studie naznačily kulturní a obchodní interakce mezi starověkým Egyptem a Úrodným půlměsícem. Příkladem bylo rozšíření systémů písma a hrnčířských technik. Obtížnost uchování DNA v Egyptě dříve omezovala genetický výzkum. Tento objev tyto interakce nejen potvrzuje, ale také poskytuje genetický základ pro pochopení toho, jak se populace v průběhu času mísily a vyvíjely.
DNA byla získána ze zubu jedince, jehož ostatky byly nalezeny v Nuwayratu a pohřbeny v keramické nádobě v hrobce na svahu. Přirozené podmínky pohřbu před rozšířeným používáním umělé mumifikace byly pro uchování genetického materiálu klíčové. Zachování DNA v těchto podmínkách je výjimečné, protože suché klima Egypta má tendenci genetický materiál rychle degradovat.
Co vědci díky analýze DNA odhalili
Chemická analýza zubů určila, že jedinec pravděpodobně vyrůstal v Egyptě. Studium jeho kostry odhalilo jeho pohlaví, věk a výšku a naznačilo aspekty jeho života. Svalové stopy a opotřebení kostí naznačují, že mohl pracovat jako hrnčíř nebo vykonávat podobnou profesi.
Kostní otisky na pánvi a pažích od dlouhodobého sezení a opakovaných pohybů spolu s artritidou na chodidle ukazují na hrnčíře, snad od používání hrnčířského kruhu. Jeho pohřeb typu vyhrazeného pro vyšší vrstvy je netypický a naznačuje vyšší společenské postavení díky zručnosti nebo úspěchu. Toto zjištění naznačuje, že ve staroegyptské společnosti byly vysoce ceněny specializované dovednosti, které mohly ovlivnit společenské postavení jedince.
Vědci sice považují toto zjištění za významné, ale zároveň upozorňují, že k lepšímu pochopení původu ve starověkém Egyptě je třeba získat více genomových sekvencí. Tým doufá, že ve spolupráci s egyptskými odborníky nastíní širší migrační mapu. To by mohlo pomoci odhalit složité migrační a obchodní sítě, které spojovaly Egypt s dalšími starověkými civilizacemi.
Kromě toho by tato studie mohla mít význam pro pochopení toho, jak se genetické choroby přenášely z generace na generaci. Analýzou starověké DNA mohou vědci identifikovat genetické mutace, které mohly ovlivnit zdraví starověkých populací, a získat tak cenné informace o vývoji nemocí v čase.