Slavná inženýrka vedla letový software a pomohla systému přežít přetížení během přistání na Měsíci.
Dlouho předtím, než „softwarová inženýrka“ znělo jako hvězdné povolání, vedla Margaret Hamiltonová na MIT tým, který pro NASA napsal letový software Apolla. Mise si tehdy žádala velmi zvláštní věc, spoléhat se na počítač s minimálními prostředky a vysokou spolehlivostí… ale vzdálený 384 000 kilometrů a bez resetovacího tlačítka v dosahu.
Při všech problémech, kterými Apollo 11 prošlo, bylo klíčové, že systém dokázal upřednostnit kritické úkoly, místo aby se zhroutil, když se rozezněly alarmy přetížení. Přístup „když se něco pokazí, jdeme dál“ se stal základem moderního softwarového inženýrství díky detekci chyb, obnově a stanovení priorit, zejména v době, kdy bylo mnohem snazší selhat.
NASA tento úspěch vyzdvihuje jako součást úsilí, díky němuž software pro Apollo fungoval v extrémním prostředí, což je situace bez pozlátka, ale s historickými důsledky pro své odvětví. Hamilton zase zpopularizoval termín „softwarové inženýrství“, aby se ke kódu přistupovalo stejně vážně jako k hardwaru. Nejdříve se mu smáli, pak okopírovali všechny jeho nauky.
Ikonický obrázek Hamiltona stojícího vedle věže s výpisy kódu je tak důkazem významu jeho vynálezu, neboť je fyzickou demonstrací éry, kdy software zabíral stejně místa jako trpělivost. Zásluhou tedy nebylo „hodně psát“, ale dobře navrhovat. Museli tedy docílit toho, aby systém zobrazoval užitečné alarmy, dával jasná rozhodnutí a umožňoval pokračovat v přistávání bez improvizace.
Dnes, když se systém nasytí nebo se rozhoduje, co má bezhlavě vyškrtnout, může být část Hamiltonových inovací skryta za klasickou zamrzlou obrazovkou. V jejím příběhu tak můžeme vidět, jak software z minulosti nadále proměňuje budoucnost a často pracuje v tichosti, aby vše nevybuchlo, když jde do tuhého.
Margaret Hamiltonová nejenže zanechala nesmazatelnou stopu v historii výpočetní techniky a výzkumu vesmíru, ale také vydláždila cestu budoucím generacím žen ve vědě a technice. Její práce na misi Apollo 11 měla zásadní význam pro úspěch této mise, ale její vliv sahá mnohem dál. Její zaměření na spolehlivost softwaru a odolnost vůči chybám ovlivnilo vývoj kritických systémů v různých odvětvích od letectví po medicínu.
Kromě toho Hamilton v roce 1986 založil vlastní společnost Hamilton Technologies, Inc. a pokračoval v ní ve vývoji metod a nástrojů pro zlepšování kvality softwaru. Její metodika, známá pod názvem „Vývoj před skutečností“, se zaměřuje na prevenci chyb ještě před jejich vznikem, což je přístup, který je v moderním softwarovém inženýrství stále aktuální.
V roce 2016 udělil prezident Barack Obama Margaret Hamiltonové Prezidentskou medaili svobody, jedno z nejvyšších civilních vyznamenání ve Spojených státech, jako uznání jejího přínosu k misi Apollo 11 a jejího trvalého vlivu na informatiku.
Příběh Margaret Hamiltonové je připomínkou toho, jak inovace a odhodlání mohou překonat zdánlivě nepřekonatelné výzvy. Její odkaz nadále inspiruje inženýry a vědce na celém světě, aby řešili složité problémy s kreativitou a důsledností.