Plénum Knesetu, izraelská parlamentí komora, dalo v pondělí 62 hlasy pro a 48 proti, zelenou bezprecedentní moderní právní reformě v zemi. Zavedení trestu smrti oběšením pro osoby odsouzené za teroristickou vraždu. Organizace na ochranu lidských práv varují, že toto pravidlo dopadne téměř výhradně na palestinské obyvatelstvo.
Dvojí systém: pro některé povinný, pro jiné nepovinný
Nejkontroverznější jádro reformy spočívá v rozdílném zacházení v závislosti na tom, kdo je odsouzen. Izraelské vojenské soudy, které soudí Palestince, žijící na okupovaném Západním břehu Jordánu, území pod kontrolou izraelské armády, jsou povinny v těchto případech uložit trest smrti, s výjimkou „zvláštních okolností“, které text přesně nedefinuje. Na druhou stranu běžné trestní soudy, které jsou zodpovědné za souzení izraelských občanů v Izraeli i v nelegálních osadách na Západním břehu, si ponechávají možnost volby mezi trestem smrti a doživotním vězením. Kromě toho se pro odsouzení Izraelce přidává další podmínka prokázání, že obviněný jednal s cílem „poškodit Stát Izrael“.
Právnička Miriam Azemová, koordinátorka palestinského právního centra Adalah, řekla agentuře EFE, že tato dodatečná podmínka představuje „něco mimořádného v izraelském právu“ a prakticky znemožňuje, aby byl trest uložen židovskému občanovi Izraele.
„Zákon je populistický, nemorální a nerovnostářský“, odsoudil během pondělní debaty poslanec opoziční strany Ješ Atid (,,Je budoucnost“) Matti Sarfatti.
Oslabené záruky u vojenských soudů
Nevládní organizace i OSN vyjádřily svůj nesouhlas s rozsudky smrti u vojenských soudů, neboť tyto soudy nemají dostatečné procesní záruky. Kritici varují, že ukládání trestu smrti jako standardního pravidla, porušuje právo na život a brání soudcům posuzovat individuální okolnosti každého případu.
Reforma jde ještě dále. Umožňuje vojenskému soudu vynést rozsudek smrti i v případě, že o něj nepožádala prokuratura, orgán, který v Izraeli obvykle funguje jako protiváha výkonné moci. Rozsudky mohou být vyneseny prostou většinou soudců, namísto jednomyslného hlasování, jak bylo dosud ve vojenské justici vyžadováno, a navíc soudci nebudou muset mít vysokou vojenskou hodnost.
Po reformě může vojenský soud uložit trest smrti, i když o to nepožádá obžaloba.
Odsouzení budou mít právo se odvolat, ale o účinnosti takového odvolání lze pochybovat. Podle údajů izraelské armády, které shromáždil deník Haaretz, si vojenské soudy, které soudí Palestince ze Západního břehu Jordánu, udržují více než 99% míru odsouzení. Nebude existovat ani možnost zmírnění trestu nebo omilostnění velitelem armády. Jedinou možností, jak odložit popravu, bude žádost premiéra ze „zvláštních důvodů“.
Odsouzení se mohou odvolat, ale vojenské soudy, které soudí Palestince na Západním břehu Jordánu, mají více než 99 procentní míru odsouzení.
Označení „terorista“ v centru debaty
Právní experti poukazují na to, že izraelské orgány používají pojem „terorista“ ve velmi širokém smyslu. Do této kategorie patří nejen ti, kteří provádějí útoky na izraelském území, ale také Palestinci, kteří útočí na vojáky nebo osadníky, nelegálně pobývající na Západním břehu, a dokonce i ti, kteří provádějí akce, jako je házení kamenů. Opoziční poslanec Matti Sarfatti ze strany Ješ Atid během pondělní parlamentní debaty označil toto pravidlo za „jasně protiústavní“!
Netanjahu přítomen hlasování; šampaňské ve sněmovně vetováno
Premiér Benjamin Netanjahu se osobně zúčastnil plenárního zasedání, aby hlasoval pro reformu, kterou prosazovala strana ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira, ultranacionalisty a židovského supremacisty ve vládní koalici. Jakmile byl zákon schválen, jeho text se po schválení parlamentním výborem v předchozím týdnu nezměnil, pokusil se Ben Gvir v sále odšpuntovat láhev šampaňského, ale uvaděč mu v tom zabránil. Jen o několik minut později bylo zaznamenáno odpálení íránské rakety na oblast Tel Avivu.
Hlasování proběhlo několik hodin poté, co Kneset za napjaté situace schválil souhrnný rozpočet na rok 2026, který nakonec podpořili všichni Netanjahuovi koaliční partneři.
Jak bude rozsudek vykonán
Zákon stanoví, že poprava bude vykonána oběšením do 90 dnů od vynesení pravomocného rozsudku. Odsouzený bude izolován od ostatních vězňů a popravě musí být přítomen ředitel věznice, soudce, duchovní, lékař a zástupce rodin obětí. Totožnost popravčích bude utajena.
Ačkoli se během parlamentního procesu diskutovalo o možnosti, že by zákon měl zpětnou platnost, tato možnost byla nakonec vyloučena.
Téměř neexistující precedens
Až do schválení této reformy Izrael uvažoval o trestu smrti pouze ve výjimečných případech, spojených především s válečnými zločiny nebo genocidou. Ve skutečnosti jej hebrejský stát vykonal pouze jednou ve své historii: v roce 1962, kdy byl oběšen Adolf Eichmann, jeden z hlavních strůjců holocaustu.
Čekání na další zákon pro zadržené ze 7. října
Nový zákon se nebude vztahovat na zadržené osoby spojené s masakrem ze 7. října 2023. Kneset však plánuje přijmout samostatný legislativní návrh, nazvaný „Zákon o stíhání účastníků událostí 7. října“, který by zmocnil zvláštní vojenský soud k vynášení rozsudků smrti i v těchto případech.