Americký prezident Donald Trump v sobotu v Miami shromáždil tucet podobně smýšlejících latinskoamerických lídrů na summitu Štít Ameriky, který měl posílit spojenectví konzervativních vlád v regionu a stanovit novou linii politiky na polokouli ze strany Washingtonu.
Během akce, která se konala v golfovém klubu na Floridě, americký prezident představil svou strategickou vizi pro Latinskou Ameriku a zkombinoval geopolitická varování, diplomatická prohlášení a titulky.
Část svého projevu věnoval Trump situaci na Kubě, kterou označil za blížící se bod obratu. Podle amerického prezidenta se politický systém ostrova nachází v posledních chvílích. „Kuba se nachází v posledních okamžicích svého života, jak je tomu nyní. Bude mít velký nový život, ale je v posledních chvílích svého života v této podobě,“ prohlásil během setkání.
President Donald J. Trump with leaders from across Latin America at the Shield of the Americas Summit. pic.twitter.com/f9mBTSANei
— The White House (@WhiteHouse) March 7, 2026
Prezident rovněž ujistil, že Washington vede rozhovory s kubánskou vládou. „Myslel bych si, že dohoda s Kubou bude uzavřena velmi snadno, ale už 50 let o Kubě slyším; od doby, kdy jsem byl malý chlapec, jsem o Kubě slyšel,“ řekl. Trump dodal, že on i jeho ministr zahraničí Marco Rubio s Havanou „jednají“.
Trump oznámil, že jeho administrativa formálně uznala vládu ve Venezuele vedenou Delcy Rodriguezovou.
Tento komentář přišel uprostřed vážné hospodářské krize na ostrově v důsledku kolapsu dodávek venezuelské ropy. Po zadržení Nicoláse Madura během operace vedené USA 3. ledna přestal Caracas na Kubu posílat ropu.
Navzdory řečem o možné dohodě dal Trump najevo, že jeho bezprostřední prioritou je jiná mezinárodní fronta. Jak vysvětlil, „právě teď“ se soustředí na válku s Íránem.
Summit byl rovněž ve znamení diplomatického posunu v politice USA vůči Venezuele. Trump oznámil, že jeho administrativa formálně uznala vládu v čele s Delcy Rodríguezem, a nařídil obnovení diplomatických vztahů mezi Washingtonem a Caracasem.
Jak vysvětlil, rozhodnutí zahrnuje znovuotevření diplomatických a konzulárních kanálů mezi oběma zeměmi po letech institucionální roztržky. „Odvádí vynikající práci,“ řekl americký prezident na adresu venezuelské vůdkyně, která se ujala prozatímního prezidentství s podporou institucí, jež zůstaly u moci.
Od té doby Washington prosazuje postupné sbližování s Caracasem, včetně částečného zrušení některých omezení a otevření diplomatických styků. Deklarovaným cílem americké administrativy je podpora politické stability a hospodářské obnovy v zemi.
„Nedovolíme, aby se na této polokouli prosadil nepřátelský zahraniční vliv, a to se týká i Panamského průplavu.“
Rozhodnutí reaguje také na strategické zájmy, zejména v oblasti energetiky. Bílý dům vyjádřil záměr oživit venezuelský ropný průmysl a posílit hospodářskou spolupráci s touto zemí, zejména v oblasti ropy a nerostných surovin.
Trump setkání prezentoval jako začátek strategie, jejímž cílem je posílit vliv USA na kontinentu a omezit přítomnost vnějších aktérů. V rámci toho varoval, že jeho vláda nedopustí „nepřátelský zahraniční vliv“ na polokouli, což přímo spojil se strategickým významem Panamského průplavu.
„Nedovolíme, aby se na této polokouli prosadil nepřátelský zahraniční vliv, a to se týká i Panamského průplavu,“ řekl. Trump během svého projevu opět projevil zájem o tuto mezioceánskou vodní cestu a obrátil se přímo na panamského prezidenta. „Pane prezidente, miluji ten průplav, José. Myslím, že (Panama) uzavřela největší dohodu v historii. Koupila ho za 1 dolar od jednoho z našich skvělých prezidentů (Jimmyho Cartera v roce 1977). Ten obchod mi nedá spát. Dali mu ho za 1 dolar,“ řekl.
Prezident rovněž obhajoval svůj obnovený výklad tradiční americké doktríny vůči kontinentu, kterou nazval „Donroeova doktrína“, aktualizovaná verze historické politiky intervencí v Americe s cílem omezit vliv mocností z jiných regionů.
„Nebudu se učit ten jejich debilní jazyk. Nemám na to čas.“
Trumpův projev kombinoval zahraničněpolitická oznámení s uvolněnějšími momenty. V jednom z komentářů, který mezi účastníky vyvolal smích, prezident ujistil, že se nehodlá učit španělsky.
„Nehodlám se učit ten jejich debilní jazyk. Nemám na to čas. Nemám problém s jazyky, ale nehodlám trávit tolik času učením se těch jejich,“ řekl s tím, že se raději spoléhá na tlumočníky.
Trump dodal, že jeho ministryně zahraničí má „jazykovou výhodu“ v tom, že mluví španělsky, a uvedl anekdotu o jednání s jedním zahraničním vůdcem, při němž podle něj tlumočník nepřeložil jeho slova správně.
Setkání v Miami se koná v napjatém mezinárodním kontextu Washingtonu, poznamenaném otevřenou válkou s Íránem a snahou Bílého domu nově definovat svou globální roli. V tomto scénáři se summit Štít Ameriky jeví jako platforma, s jejíž pomocí se Trump snaží reorganizovat regionální aliance a posílit přítomnost USA v Latinské Americe.
Mezi účastníky byli prezidenti Javier Milei (Argentina), Rodrigo Paz Pereira (Bolívie), Rodrigo Chaves Robles (Kostarika), Luis Abinader (Dominikánská republika), Daniel Noboa (Ekvádor), Nayib Bukele (Salvador), Irfaan Ali (Guyana), Nasry Asfura (Honduras), José Raúl Mulino (Panama) a Santiago Peña (Paraguay), jakož i premiérka Trinidadu a Tobaga Kamla Persad-Bissessar. Zúčastnil se rovněž nově zvolený chilský prezident José Antonio Kast, který se v nejbližších dnech ujme úřadu.
Summit Štít Ameriky posloužil rovněž jako dějiště pro řešení dalších zásadních otázek v regionu, jako je migrace a obchod. Trump zdůraznil potřebu užší spolupráce při řešení migrační krize a vyzdvihl význam politik, které posilují hranice a podporují hospodářský rozvoj v zemích původu, aby se snížil migrační tlak na Spojené státy.
Pokud jde o obchod, Trump potvrdil svůj závazek k dohodám, které jsou prospěšné pro ekonomiky Latinské Ameriky a Spojených států, a zdůraznil význam vytvoření spravedlivějšího a vyváženějšího hospodářského prostředí. Trumpova administrativa je známá svým zaměřením na nové projednávání obchodních dohod s cílem zajistit lepší podmínky pro americké pracovníky a toto zaměření se týká i vztahů s Latinskou Amerikou.
Kromě toho se summit zabýval potřebou posílit spolupráci v oblasti bezpečnosti, zejména v boji proti obchodu s drogami a organizovanému zločinu, které jsou v regionu stále významnými výzvami. Trump vyzval přítomné vedoucí představitele, aby spolupracovali v boji proti těmto hrozbám a zajistili bezpečnost a stabilitu svých zemí.
Celkově lze říci, že summit Štít Ameriky představoval významné úsilí Trumpovy administrativy o upevnění strategických partnerství v Latinské Americe se zaměřením na bezpečnost, obchod a politickou stabilitu. Tato akce podtrhuje význam regionu pro geopolitické zájmy USA a odráží snahu administrativy posílit svůj vliv na západní polokouli.