Evropská kosmická agentura chce zablokovat sluneční světlo. Co je jejím cílem a jak hodlá tuto velmi zvláštní misi uskutečnit?
Stejně jako pan Burns v jedné z epizod seriálu Simpsonovi zahájila Evropská kosmická agentura (ESA) plán na zastínění světla Slunce. Mise nazvaná Proba-3 má dva jasné cíle: otestovat nové letové technologie a studovat sluneční korónu, nejvzdálenější vrstvu Slunce.
Druhý cíl je důležitý pro vědu, protože sluneční koróna může přinést velmi zajímavé údaje o tom, jak Slunce generuje sluneční vítr a vytváří geomagnetické bouře, které mohou ovlivnit Zemi. Jak se ESA podaří zakrýt sluneční světlo? Pomocí dvou sond, které odstartovaly 5. prosince, z nichž jedna je vybavena koronografem, který bude pro misi klíčový.
Proba-3: Mise ESA zaměřená na studium sluneční koróny
Mise Evropské kosmické agentury spočívá v zakrytí slunečního světla, aby bylo možné lépe studovat sluneční korónu, která je za normálních okolností skryta silným světlem hvězdy. ESA v podstatě vytvoří umělé zatmění Slunce, aby pořídila snímky koróny a mohla ji dále zkoumat.
Za tímto účelem již ESA vypustila dvě sondy na palubě indické rakety. Po dokončení prvních testů na začátku roku 2025 budou sondy odděleny, aby mohly začít s technologickými experimenty. Jedna sonda bude blokovat světlo Slunce, čímž vytvoří umělé zatmění, zatímco druhá bude pořizovat snímky koróny pomocí přístroje koronografu.
Zvláštností této mise je, že obě sondy jsou vybaveny senzory a měřicími přístroji, které jim umožní pohybovat se zcela synchronizovaně ve vzdálenosti 150 metrů od sebe. Podle vědců to umožní během dvouleté mise celkem 1 000 hodin vědeckých pozorování, přičemž sondy budou pracovat autonomně a bez nutnosti aktivního řízení.
V článku je zajímavým způsobem vysvětleno, jak obě sondy fungují. Konkrétně vysvětluje, že družice, která skrývá světlo, vysílá směrem ke koronografu laser, který se odráží zpět a umožňuje první z nich sledovat polohu druhé a provádět tak potřebné úpravy, aby vzdálenost mezi nimi byla potřebná.
Podle údajů zveřejněných ve studii bude koronograf schopen pořizovat snímky koróny každé dvě sekundy. Právě tyto snímky pomohou vědcům hledat malé, rychle se pohybující vlny plazmatu, vlny, které by mohly způsobit zvýšení teploty koróny. Kromě toho plánují také zkoumat záři plazmatu, která úzce souvisí se zrychlováním slunečního větru.
„Nejlepší způsob, jak dokázat, že tato nová evropská technologie funguje podle očekávání, je získat nová vědecká data, která dosud nikdo neviděl,“ říká Josef Aschbacher, generální ředitel Evropské kosmické agentury. Při bližším pohledu na práci ESA zjistíme, že udržuje i další zajímavé mise související se Sluncem. Například tu, která odhalila, že se Slunce za poslední dva roky změnilo a je nyní mnohem virulentnější.
Jedním z cílů této mise, známé jako Proba-3, je demonstrovat výkonnost technologie přesných letů ve formaci, která se může ukázat jako klíčová pro budoucí vesmírné mise. Cílem mise je samozřejmě také získat více informací o sluneční koróně. Sluneční koróna je viditelná pouze během zatmění Slunce, která však trvají jen několik minut, takže sběr dat je velmi omezený.