Šílený experiment: Mrtvola krávy na dně moře

Šílený experiment: Mrtvola krávy na dně moře

Zdroj obrázku: Photo by Jan Koetsier on Pexels

Kuriózní vědecký experiment zpochybňuje dosavadní názory na rozšíření a chování jednoho z nejzáhadnějších mořských tvorů na světě.


Tým vedený Han Tianem umístil na mořské dno u ostrova Hainan v hloubce 1 629 metrů mršinu krávy. Kamery zaznamenaly nečekanou skutečnost, přítomnost osmi tichomořských světlounů pacifických (Somniosus pacificus), druhu, který byl v této části Tichého oceánu dosud neznámý.

Aby simulovali skon velryby, tedy přirozený jev, při němž mrtvola kytovce dopadne na mořské dno, umístili vedle konstrukce kamery mrtvolu skotu a nechali ji ležet na dně Jihočínského moře. Původně očekávali, že budou pozorovat běžné mrchožrouty, jako jsou mihule nebo plži, a to se jim podařilo. Stalo se však i něco pro vědu mnohem znepokojivějšího, a to, že se na scéně objevily skutečné živoucí fosílie.

Pozoruhodný objev

Přítomnost světlouna pacifického této oblasti představuje nejjižnější doložený záznam o tichomořském druhu Somniosus pacificus, jehož známý areál zahrnuje Japonsko, Aljašku a Baja California. Osm samic, jejichž délka se odhaduje na 1,9 až 5,1 metru, je prvním potvrzeným pozorováním v Jihočínském moři.

Související článek

Stárnutí není jen o genech. Významný vliv má i aktuální politická situace
Stárnutí není jen o genech. Významný vliv má i aktuální politická situace

Stárnutí není jen o věku nebo genetice. To, jak a jak rychle stárneme, mohou ovlivnit také faktory, jako je kvalita ovzduší, ekonomická, sociální a genderová nerovnost a typ voleb nebo demokracie v dané zemi.

Záznam rovněž odhalil neočekávané chování žraloků, kteří se řadili ke krmení v rotačním systému, kdy ti, kteří přicházeli později, měli přednost před těmi, kteří již jedli. Byly zjištěny dvě skupiny podle velikosti: ti větší než 2,7 metru útočili na mršinu agresivně, zatímco menší opatrně kroužili kolem mršiny, než se k ní přiblížili.

Ochrana očí a viditelní parazité

Světlouni během krmení opakovaně zatahovali oči. Toto chování by mohlo kompenzovat absenci nikotinové blány, která slouží jako ochrana před třením o soupeřovy kosti nebo zuby. V jejich očích byli rovněž pozorováni parazité kompatibilní s kopinatci, podobně jako u žraloků malohlavých (též grónských).

Vedle žraloků přitahovala mršina krávy také plže a četné obojživelníky, což potvrzuje biologickou aktivitu, která se rozhořívá kolem velkých organických těles ve velkých hloubkách.

Migrující fauna nebo neprobádaný svět?

Výskyt tak daleko na jihu vyvolává dvě hypotézy: jde o důsledek nedávného přesunu, snad v důsledku klimatických změn, nebo prostě o přehlédnutou přítomnost kvůli nedostatečnému odběru vzorků? Tian upozorňuje, že pozorovaná četnost naznačuje spíše stabilní přítomnost než ojedinělou událost.

Tento objev nejen rozšiřuje znalosti o rozšíření světlounů pacifických, ale také vyvolává otázky o dopadu klimatických změn na migraci mořských druhů. Globální oteplování mění oceánské proudy a teplotu vody, což může tyto žraloky tlačit k prozkoumávání nových oblastí při hledání vhodných stanovišť.

Tyto experimenty navíc zdůrazňují význam studia propastných ekosystémů, které jsou méně známé než povrch Měsíce. Tato extrémní prostředí ukrývají jedinečnou biologickou rozmanitost, která by mohla poskytnout vodítka k evoluci života na Zemi a potenciálně poskytnout cenné biologické zdroje.

V neposlední řadě by objev těchto žraloků v Jihočínském moři mohl mít důsledky pro ochranu přírody. Identifikace nových populací by mohla vést k úsilí o ochranu těchto zranitelných stanovišť před nadměrným rybolovem a dalšími lidskými činnostmi.

Tento experiment nejen odhalil výskyt druhu žraloka v nečekané oblasti, ale také otevřel dveře dalšímu výzkumu změn v mořských ekosystémech a jejich možných důsledků pro globální životní prostředí.

Zdroje článku

sicovervwildlife.com
#