Přesná data JWST pomáhají odlišit reálné biosignály od falešných stop způsobených hostitelskými hvězdami.
Vědecká komunita dlouhá léta ignorovala exoplanetu GJ 1132 b, skalnatého světa vzdáleného od Země asi 41 světelných let. Pozorování přinesla rozporuplné údaje o tom, zda má či nemá atmosféru, což podnítilo dlouholetou astronomickou debatu, která se zdála být bez konce. Některé přístroje ukazovaly na hustou vrstvu plynu, zatímco jiné viděly pouze pustou skálu, která obíhá kolem své hvězdy každých 1,6 dne. Takové debaty jsou v oboru, který se neustále vyvíjí, běžné, neboť neustále dochází k objevům, jako je například objev neuvěřitelně podivné a brutální exoplanety, která podrobuje teoretické modely zkoušce.
Ve skutečnosti se zdroj všech těchto zmatků nenacházel v planetě, ale v její hostitelské hvězdě. Předchozí analýzy, které nedokázaly tuto záhadu vyřešit, se staly obětí vesmírného přeludu. Povrch hvězdy, trpaslíka typu M, je pokryt „chladnými místy“ s nižší teplotou než zbytek. Tyto skvrny zkreslily měření takovým způsobem, že mátly astronomy, aby si mysleli, že detekují atmosféru tam, kde ve skutečnosti žádná není.
JWST Solves the Mystery: Earth-Like Planet GJ 1132 B Has No Atmosphere | https://t.co/GUINVMPnLG
— SciTechDaily (@SciTechDaily1) September 11, 2025
Až mocné oko vesmírného dalekohledu Jamese Webba tuto záležitost jednou provždy vyřešilo. Jeho nebývale přesné údaje potvrdily skutečnou povahu GJ 1132 b: planeta o hmotnosti a poloměru o něco větším než Země, ale zcela bez atmosféry. Záhada, jak odhalila nová studie zveřejněná v časopise SciTechDaily, byla konečně vyřešena.
Zásadní poučení pro hledání obyvatelných planet
Toto zjištění také dalece přesahuje pouhou anekdotu o holé planetě. Vrhá vážné pochybnosti na schopnost světů obíhajících tak blízko trpasličích hvězd typu M zachovat si plynné vrstvy. Je velmi pravděpodobné, že intenzivní záření a hvězdný vítr z blízkého Slunce již dávno odstranily jeho plynný obal, pokud jej vůbec kdy měla, a obnažily její skalnatý povrch. Aktivita hostitelské hvězdy je tedy určujícím faktorem pro obyvatelnost, což známe i z historie naší soustavy, neboť bylo zjištěno, že Slunce se v minulosti stalo ohnivou bestií.
Z tohoto důvodu výzkum nejen uzavírá jednu kapitolu, ale otevírá dveře k přísnější metodologii do budoucna. Autoři studie navrhují při studiu proměnných hvězd používat nový přístup k analýze, známý jako „vynechání jedné“. Tato technika umožňuje porovnat více datových souborů, aby bylo možné identifikovat a vyloučit možné chyby způsobené hvězdnými jevy, a zajistit tak mnohem spolehlivější charakterizaci exoplanet, které budou v budoucnu objeveny.
Důsledky pro hledání mimozemského života
Objev, že GJ 1132 b nemá atmosféru, má rovněž významné důsledky pro hledání mimozemského života. Atmosféry jsou pro obyvatelnost planety klíčové, protože mohou chránit její povrch před škodlivým zářením a pomáhají udržovat stabilní teplotu. Bez atmosféry se šance na existenci života, jak ho známe, dramaticky snižují.
Toto zjištění podtrhuje důležitost zohlednění vlastností hostitelských hvězd při posuzování obyvatelnosti exoplanet. Trpasličí hvězdy typu M, ačkoli jsou nejběžnějšími hvězdami v naší galaxii, vyzařují ultrafialové a rentgenové záření, které může být pro planetární atmosféry škodlivé. Tento typ záření může zbavit planety jejich atmosfér, zejména pokud obíhají velmi blízko svých hvězd, jako je tomu v případě GJ 1132 b.
Tento objev navíc upozorňuje na potřebu dalšího vývoje pokročilejších technologií a pozorovacích metod. Dalekohled Jamese Webba se v tomto ohledu ukázal být neocenitelným nástrojem, protože poskytuje přesná data, která vědcům umožňují rozlišit mezi skutečnými signály a artefakty způsobenými hostitelskými hvězdami. Časem by tyto pokroky mohly vést k identifikaci skutečně obyvatelných planet i jinde ve vesmíru.
Ačkoli se případ GJ 1132 b může zdát jako neúspěch při hledání života mimo naši sluneční soustavu, nabízí také cenné poučení, které bude vodítkem pro budoucí výzkum. Pochopení toho, jak hvězdy ovlivňují své planety, je pro hledání světů, které mohou podporovat život, zásadní a každý objev nás přivádí o krok blíže k odpovědi na věčnou otázku, zda jsme ve vesmíru sami.