Generální ředitel společnosti OpenAI prozradil, že si raději zapisuje své nápady do jednoduchého spirálového zápisníku s vytrhávacími stránkami, než aby používal pokročilé digitální technologie, které vyvíjí jeho vlastní společnost.
I když Sam Altman vede jednu z nejvýkonnějších společností v oblasti umělé inteligence na světě, zachovává si překvapivě tradiční zvyk. Generální ředitel společnosti OpenAI se přiznal, že k zaznamenávání svých nápadů raději používá jednoduchý spirálový zápisník a specifické pero než digitální aplikace nebo nástroje umělé inteligence, které vyvíjí jeho vlastní společnost.
Jak se Altman svěřil v jednom z rozhovorů, spoléhá se na vytrhávací zápisníky jako na metodu organizace svých myšlenek. „Potřebujete spirálový zápisník, abyste mohli vytrhávat stránky,“ vysvětluje manažer, který toto gesto odstraňování stránek vnímá jako způsob, jak uzavřít již vyřešené problémy. Žádné drahé Moleskiny nebo sofistikované aplikace: jeho systém je mnohem jednodušší.
Generální ředitel, který dává přednost papíru před obrazovkou
Tato záliba v analogu je zvláštní od šéfa společnosti, která svými produkty, jako je ChatGPT, převrátila svět technologií naruby. Zatímco OpenAI vydává stále výkonnější verze svých asistentů, Altman zůstává věrný tužce a papíru, protože je přesvědčen, že psaní rukou mu pomáhá přemýšlet lépe než psaní na počítači.
Altmanova technika je nekomplikovaná: používá biro Uni-ball Micro 0,5 mm ve spirálových sešitech s tvrdými deskami, které se vejdou do kapsy. Zajímavá není ani tak kvalita materiálu, jako jeho zvyk vytrhávat stránky po práci s nimi, což popisuje jako způsob, jak také mentálně obrátit stránku, aniž by se hromadilo zbytečné harampádí.
Vědci s tím souhlasí: několik studií naznačuje, že psaní rukou aktivuje části mozku zapojené do učení, které nejsou stejným způsobem stimulovány při psaní na klávesnici. Tento pomalejší proces nás nutí lépe přemýšlet o každém slově, což je Altmanovi zřejmě jasné, i když vede společnost, která mění způsob psaní.
Situace je zábavná, když si uvědomíme, že sám Altman nás neustále varuje před nebezpečím nekontrolovatelné pokročilé umělé inteligence, zatímco on sám se při svých tvůrčích momentech nadále spoléhá na metody, které jsou od digitálních zcela odtržené. Zdá se, že to nevnímá jako rozpor, ale jako dva různé nástroje pro různé okamžiky: technologie pro některé věci, papír pro jiné.
Pro Altmana jsou jeho zápisníky spíše dočasným pracovním prostorem, nikoli trvalým archivem. Jeho zápisky slouží k přemýšlení, nikoli k uchovávání. Možná právě tento způsob uvažování vysvětluje, proč po nějaké době přemýšlení, kdy pravděpodobně cestou vytrhal mnoho stránek, dospěl k poznání, že v rozhovorech o potenciálu umělé inteligence zašel příliš daleko.
Altmanův případ nám připomíná něco, na co občas zapomínáme: i v době umělé inteligence existují věci, které lidský mozek dělá svým vlastním způsobem a které žádný algoritmus nedokázal plně napodobit. A někdy je ta nejefektivnější věc stále tak jednoduchá jako tužka a papír, které můžete odtrhnout, když už je nepotřebujete.
Síla rukopisu v digitálním věku
Je zajímavé, že Altmanova preference rukopisu není ojedinělým jevem. Mnoho vedoucích pracovníků a tvůrců v různých oborech rovněž obhajuje ruční písmo jako mocný nástroj kritického myšlení a kreativity. Podle studie zveřejněné v časopise Psychological Science může psaní poznámek rukou zlepšit uchovávání informací a koncepční porozumění ve srovnání s používáním elektronických zařízení. Je to proto, že akt psaní rukou vyžaduje větší kognitivní zapojení, což může usnadnit lepší propojení a zpracování informací.
Kromě toho může psaní rukou sloužit jako forma všímavosti, která pomáhá lidem soustředit se a být přítomni v daném okamžiku. Ve světě, kde nás neustále rozptyluje digitální prostředí, může prosté psaní na papír poskytnout potřebný odpočinek a podpořit větší duševní jasnost.
Altmanův přístup také zdůrazňuje, že je důležité najít rovnováhu mezi digitálním a analogovým psaním. Přestože technologie nabízí mocné nástroje pro produktivitu a komunikaci, jsou chvíle, kdy může být návrat k základům prospěšnější. Nakonec je klíčové používat každý nástroj ve správném kontextu, aby se maximalizovala jeho účinnost.