Sbohem letadlům, jak je známe: S tímto vynálezem míříme vstříc čistší obloze

Sbohem letadlům, jak je známe: S tímto vynálezem míříme vstříc čistší obloze

Zdroj obrázku: ThePixelman / Pixabay

Odvětví dopravy prochází transformačním posunem směrem k udržitelnosti, který je vyvolán naléhavou potřebou řešit klimatickou krizi.


Zatímco se společnost snaží snížit svou závislost na fosilních palivech, letecký průmysl činí kroky k revoluci v letecké dopravě. Cílem je vytvořit budoucnost, kdy letadla již nebudou závislá na palivech z ropy, a tím výrazně sníží svou uhlíkovou stopu.

Vzestup elektrických motorů

V rámci hledání udržitelných řešení přijal automobilový průmysl elektromotor jako budoucnost osobních vozidel. Navzdory dominanci spalovacích motorů nyní téměř všechny velké automobilky nabízejí elektrické modely a mnoho z nich se zavázalo přejít na plně elektrický vozový park během příštích dvou desetiletí.

Letecký průmysl se však při zavádění elektrických motorů potýká s většími problémy, především kvůli omezením hmotnosti a hustoty energie současné technologie baterií. Baterie potřebné pro velká komerční letadla jsou příliš těžké, což brání široké elektrifikaci v letectví.

Související článek

Tiché nebezpečí jízdy autem: Elektromobily otravují planetu
Tiché nebezpečí jízdy autem: Elektromobily otravují planetu

Řízení může být pro řidiče pozitivní dovedností z hlediska kvality života. Při této činnosti se však mohou vystavit tichému nebezpečí, které jim hrozí při řízení. Každý den znečišťujeme planetu. Automobil je prostředek, který znamená zlepšení pro tisíce řidičů na celém světě.

Nová éra na obzoru

Navzdory problémům sen o elektrickém letectví trvá. V současné době jsou elektrická letadla většinou omezena na prototypy a malé dvoumístné modely. Švédští výzkumníci však ambiciózně pracují na prvním 30místném elektrickém letadle na světě, které by mělo být v provozu do roku 2030. Zatímco elektrické projekty pro komerční letadla zaostávají, významného pokroku bylo dosaženo v projektech elektrického leteckého taxi, které slouží menšímu počtu cestujících.

„Elektrické letectví je dnes ve startovní fázi, ale ještě je třeba udělat hodně pro to, aby se rozjelo,“ říká Hampus Alfredsson, výzkumník v oblasti udržitelné dopravy v institutu RISE.

Projekty alternativních motorů v leteckém průmyslu také zkoumají vodíková řešení jako prostředek k transformaci tohoto odvětví. Například na letišti Säve ve švédském Göteborgu se chystá hybridní elektrické dopravní letadlo vyvinuté společností Heart Aerospace. V současné době může toto letadlo uletět až 32 kilometrů, ale výzkumníci se zavázali tento dolet prodloužit. Region Gotland ve Švédsku hraje klíčovou roli tím, že poskytuje testovací prostor pro elektrická letadla a podporuje podnikatele, začínající podniky a výzkumné pracovníky na této transformační cestě.

„Vývoj nových předpisů a certifikačních procesů vyžaduje čas a souběžně s tím musí letiště investovat do pozemní infrastruktury, aby mohla pojmout elektrická letadla, která se musí po přistání nabíjet,“ říká Christoffer Levandowski ze společnosti Heart Aerospace.

Zkoumání různých cest pro udržitelné letectví

Zatímco společnosti jako Heart Aerospace se zaměřují na realizaci elektrických letadel, jiné zkoumají alternativní cesty k dosažení udržitelného leteckého průmyslu. Slibným uchazečem jsou vodíková energetická řešení, ale uvažuje se také o biopalivech. Výzkumníci z německého výzkumného centra Jülich a univerzity RWTH Aachen zkoumají potenciál biopaliv získaných z mikrořas pro pohon proudových motorů. Německá vláda do tohoto projektu, který by mohl potenciálně snížit emise z letecké dopravy až o 90 %, investovala téměř šest milionů eur. Vysoké náklady na přeměnu řas na palivo však představují značnou výzvu pro jejich široké rozšíření.

Letecký průmysl se nachází na křižovatce, kde se zkoumá více cest k dosažení čistší a udržitelnější budoucnosti. Ať už se jedná o elektrické motory, vodíková řešení nebo biopaliva, cíl zůstává stejný: rozloučit se s tradičními letadly a přivítat novou éru ekologické letecké dopravy.

Zdroje článku

www.sciencedirect.com
#